Krajina zvuků

Poskytovatel	DAMU
Grantový program	Studentská grantová soutěž DAMU
Řešitel	Tomáš Procházka - Jana Nunčič - Fedir Kis - Dora Rodriguez - Nikola Jankovic

Projekt Krajina zvuků vzešel z iniciativy studentů*ek DAMU, kteří*é se skrze sérii workshopů zaměřili*y na zkoumání vztahu akustiky, těla či materiálu a prostoru, a jejich převodu do rozličných formátů - ať už pohybových, textových, nebo materiálních. Naším cílem je společné objevování tohoto způsobu zaznamenávání zvuku, ale také idea partitury jako takové. Co všechno může být podkladem pro zvuk, nebo hudbu? Jejich tóny se skrývají všude kolem nás, v listí, v obloze, v kontrastu černého písmene na bílém papíře, a samozřejmě i v nás samých. Vnímání těchto zvukových krajin jsme pojali*y jako impuls pro reprodukci slyšeného formou vizualizace gestem, pohybem, dalším hlasem, zvukem materiálu a hledání způsobů, jak komunikovat performativní jazyk skupinově v rámci jednotlivých workshopů, jejichž první blok proběhl mezi 15.a 17. červencem v Synth Library Prague.

Víkendový blok workshopů vedla skupina lektorů*ek z řad studentů AMU, Karlovy univerzity a JAMU, kteří*é se ve své vlastní tvůrčí praxi věnují práci se zvukem a jeho zkoumání skrze experimentální divadlo, hudbu, nebo pohyb. Společně jsme chtěli*y účastníkům nabídnout možnost seznámit se nejen s naší prací, ale i obohatit svůj vlastní výzkum o nové poznatky, napojení a úhly pohledu. Naším cílem bylo ohledat různé performativní formáty, které propojí téma zvukových krajin s metodami skupinové improvizace s našimi individuálními přístupy. 

Jakousi zaštiťující ideou, která se prolínala celým blokem byl koncept deep listening, tedy “hlubokého” nebo “hloubkového poslechu”. Tvůrkyní tohoto přístupu je skladatelka Pauline Oliveros, která na jeho bázi vyvinula sérii cvičení, možná lépe řečeno strategií, s pomocí kterých naslouchat a zkoumat zvuk. Oliveros se věnuje otázkám jak je možné uvažovat o světě každodenního života a světě hudební praxe odděleně jeden od druhého a ve vzájemné souvislosti. Tato filozofie spojuje poslech, tvorbu a provozování hudby s celoživotní praxí, kde "tvůrci*kyně hudby" jsou hudebníci, kteří*é hledají vztah k poslechu a ke společenství ostatních umělců*kyň nebo posluchačů*ek. Při poslechu rozlišujeme dva typy poslechu: fokální (zaměřený na jeden zvuk) nebo globální (poslech celého okolí). Během projektu jsme se soustředili*y především na naslouchání, při němž se díky koncentraci vnímání okolí a těla dostává na určitou úroveň, kterou lze popsat jako přítomný, bdělý stav, pocit klidu a většího propojení. V malých skupinách jsme vytvářeli zvuky, objevovali, zpívali a hráli ve spojení s nasloucháním, což se netýká jen slyšených zvuků, ale i dynamiky skupiny, schopnosti reflektovat, slyšet se navzájem a plynule komunikovat. 

Pauline Oliveros, tedy její objevy a myšlenky, jsou koneckonců i jedním z pomyslných základních kamenů Synth Library Prague, kde se náš projekt odehrával: no silencing, deep listening, all shapes and colours, trigger change. Naše zkoumání si tak našlo ideální prostor, ve kterém jsme mohli*y existovat spolu a čerpat tak nejen z práce samotné Oliveros, ale i z práce těch, kteří na jejích myšlenkách stavěli*y před námi. 

Našim cílem bylo účastníkům*icím předat myšlenky naslouchání, jako faktor pro kolektivizaci. Věříme, že naslouchání nám nabízí široké spektrum uplatnění - od individuálních zkušeností až po společnou tvorbu - a tvoří jeden ze základů udržitelné kreativní praxe. Soustředění na sluch nás vede k tomu, abychom se na věci a prostor kolem nás dívali v přirozeném stavu bytí - příjem zvukových vstupů chápeme jako čistou informaci zbavenou neustálého připomínání našeho všudypřítomného vtělení. Výzkum rámuje poslech jako tělesný a sociální fenomén, který je navíc neoddělitelně spjat nejen s naší biologickou podstatou a sebeidentifikací, ale také s péčí o sebe sama a komoditizací lidského těla ve skupině.
 

MANUÁL CVIČENÍ: 

Civčeni 1: Kolektivni zvuková hra

Zvuková krajina se sklada / Partitura se sepíše ve průběhu hry. Uprostřed máme papír a tužky. Každý podle svého pocitu může napsat návrh nebo konkretni situaci kterou jde interpretovat zvukově anebo pochybove. Npr.: Příjezd tramvaje. Zvuky a pohyby se můžou opakovat, členové*ky skupiny se můžu přidat ostatnim členum*kam a dělat zvuky a gesta spolu. Dávejte pozor a prostor pro celou skupinu. 

Cvičeni 2 : Dechová improvizace

V kruhu se zaměřte na svůj dech. Krátkými nebo delšími nádechy použijte zvuk dechu k hravé improvizaci v interakci s ostatními po dobu tří až pěti minut. Snažte se dechy ne vokalizovat. Všímejte si všech rozdílů, které pocítíte po skončení improvizace. Zamyslete se také nad rytmem, strukturou a tvarem. Improvizace, jako by to byla skladba.42 Skupinově můžete postupně vokalizovat každý výdech v dlouhých tónech. Můžete se jako skupina naladit na jeden dlouhý tón, anebo zkusit vytvořit různé výšky tónu. Jedno cvičení, co popisuje i Pauline Oliveros je, že každý člen vydává hlasem dlouhé tóny. Pravidlo je, že může pro každý výdech opakovat svůj ton nebo opakovat tón, který slyšel. Postupně s každým novým výdechem se škála tónů zmenšuje, dokud skupina nevydává/ zpívá společně jeden tón.

Cvičeni 3 : Horizont

Pozorujte prostor. Zvolte si pohodlnou pozici v prostoru a rozhlédněte se po místě. Sledujte linie horizontu 360 stupňů dokola. Pozorujte svůj pohyb a otáčení, když se otočíte. Můžete ukázat prstem a sledovat linii s mimořádným důrazem na detaily. Tuto linii berte jako partituru, kterou můžete verbalizovat, vokalizovat nebo transformovat do pohybu. Můžete jí fázovat, opakovat nebo rozvíjet dále, napsat jí, varirovat delku, strukturu, směr, hlasitost podle tvaru horizontu..

Cvičeni 4 : Tyčinky

Vezměte si tyč dlouhou asi 50 cm nebo delší. Zkuste ji umístit do prostoru a pozorujte svůj vztah k ní. Zkuste s ní být v kontaktu, pozorujte rovnováhu, blízkost, dotek a úroveň vaší kontroly nad tyčí. V párech (2 osoby) můžete na tyč tlačit z obou stran (každá osoba na jedné straně tyče). Pozorujte pohyb a hrajte si s ním. Kdo vede, kdo vyvažuje tyč. Na závěr se mohou všichni ve skupině pokusit vytvořit řetěz z tyček.

Cvičeni 5 : Tyčinky 2

Vyberte si tyč. Představte si tyčku jako svého partnera při objevování okolí (přírody, venku). Slyšíte textury, když táhnete klacek po chodníku, jaký zvuk vydává, když se dotknete kovového plotu?

Cvičeni 6 : 3 pohyby

Vyberte si materiál, který vás zajímá. Najděte 3 pohyby a zapamatujte si je. Každý ze skupiny může pomalu vstoupit do prostoru a v určitém čase předvést tyto tři pohyby a pak je opakovat, dokud každý ze skupiny nepředvede svůj vlastní pohyb. Pak můžeme přidávat změny, nové pohyby, kopírovat od ostatních a vzájemně se ovlivňovat.