Absolventská inscenace studentů 4. ročníku KČD

Autor: Gerhart Hauptmann

Být krysou je volba. Ale pro některé jediná šance. 

Hořká tragikomedie z okraje společnosti. 

Henrietta Johnová přišla o dítě a další mít nemůže. V jejím životě zůstala trhlina, kterou se nedaří zacelit. Dokud trhlinou nepronikne záblesk naděje: Johnové zkříží cestu žena snažící se zbavit toho, po čem Johnová celou dobu touží. Vidina nového začátku? Nebo jen další falešná naděje? 

V činžovním domě na periferii se takových trhlin skrývá několik. Dříve měli zdejší nájemníci pocit, že se mají o co opřít. Dnes připomínají stíny, které zakrývají daleko větší problém. Ten nabírá jasnějších obrysů, když na půdě odhalí své potlačované touhy. Nakonec se pod náporem pokrytectví a manipulace začnou hroutit samotné základy domu. Strádajících obyvatel se zmocní krátkozraká, možná extrémní, ale v tu chvíli jediná jasná řešení. Touha se mění v hlad. Hlad v posedlost. 

Vrcholné drama Gerharta Hauptmanna (1862–1946), držitele Nobelovy ceny za literaturu, se na české scéně uvedlo pouze jednou, a to před více než půlstoletím. Navzdory tomu, že se jedná o stálici na repertoáru německých divadel a Hauptmannův nejvýznamnější příspěvek modernímu světovému divadlu. 

„Všecko je tady prohnilý! A co není prohnilý, to je rozežraný krysama! Prodírají se odpadky, ohlodávají mršiny a sežraly by se i navzájem, kdyby nic jiného nezbývalo. Když se jedna utopí, druhá ji sežere a třetí nahradí. Přežití – to jediné je zajímá. Každý z nás je tak trochu krysa…“ 

STUDENTI