DAMU je místem, kde to celé začalo…
U příležitosti oslav 17. listopadu se DAMU letos již podruhé přidává k Týdnu svobody s vlastním programem.
Festival SAMET na DAMU, který v roce 2024 vznikl z iniciativy tehdejšího vedení a studentské platformy STRK, se letos uskuteční v týdnu od 10. do 16. listopadu. Cílem festivalu je oživit budovu, která byla v roce 1989 jedním z ohnisek historických událostí a dodnes platí za místo, odkud vychází množství (nejen) studentských iniciativ. Pro DAMU je přirozené vyjadřovat se k aktuálnímu dění, aktivně se do něj zapojovat a komentovat ho divadelním jazykem.
10.11. - 16.11.
Studentská revolta 89
Audiowalk zkoumající události 17.Listopadu 1989 z pohledu mladých studujících a lidí ze středu děje.
tvůrčí tým: David Vojáček (KČD), Ivana Hronková (KČD), Mikhail Kryuckov (FAMU), Magdalena Krumplová (KP)
Audiowalk je samoobslužný a můžete ho absolvovat po celou dobu festivalu přes odkaz zde: https://www.studentskarevolta89.cz/
11.11.
Po mně nic
performance
20:00-20:30
R405
anotace:
Jaká je nejdůležitější věc, kterou jsi v životě měla?
Lpíš na materiálních hodnotách? Na věcech?
Jsou věci spojením s tím, co bylo a už nikdy nebude?
Co je pro tebe nejcennější?
Schováváš si věci po ostatních?
Myslíš si, že jde prázdnota zaplnit věcmi?
Co si přeješ, aby po tobě zůstalo? A přeješ si to vůbec?
Ptám se teď, protože až budeme třídit tvoje věci, skládat je do krabic a pytlů na odpad, už mi neodpovíš.
Dvě performerky v šeru podkroví a čtyři výpovědi starých žen.
tvůrčí tým: Soňa Linhartová (KALD), Marie Madlová (KALD), Veronika Kotěšovcová (KALD), Tereza Jordanová (KALD)
12.11.
Mrazíkova razie
loutková performance
18:00-18:25
K222
anotace:
Nízkonákladová budovatelská, satirická pohádka pro dospělé. Autorské divadlo využívající loutek.
tvůrčí tým: Josef Jiskra (KČD)
Řádní venkované
scénické čtení
20:00-20:40
R213
anotace:
Opravdová scenérie. Mocná vrstva americké černozemě, kam až oko dohlédne. Řekou se valí hektolitry vody. Brambory pod povrchem bobtnají do obřích rozměrů. Do pole se noří poctivé gumáky. Ženská postava, jako kupa obilných pytlů, stojí pevně rozkročena a hledí do dálky. Někdo nebo něco se sem blíží. Možná člověk. Nebo něco, co jde jako člověk. A pak to zmizí. Jen tak. Bez stopy, bez ozvěny. A zůstane to, co tu bylo předtím. Jen to.
(scénická adaptace povídky Řádní venkované od Flannery O'Connor)
tvůrčí tým: Eliška Čadová (KALD), Barbora Chrpová (KALD), Matouš Gottvald (KALD), Cyril Janeček (KALD), Alexander Moberg (KALD)
13.11.
Počítám součky na podlaze žalářní
scénické čtení
19:00-19:40
R405
anotace:
Počítám součky na podlaze žalářní, to je scénické čtení o klíčových momentech života básníka Jana Zahradníčka, které se odrážejí v jeho verších. V představení zazní jak jeho básně, tak úryvky z dopisů a vyprávění jeho blízkých, které podtrhuje hra na trubku a příčnou flétnu.
tvůrčí tým: Luisa Marie Marešová (KČD), František Souček (KTK), Julie Součková (Hudební gymnázium), Mikuláš Převrátil (ČVUT)
14.11.
Vidět znamená nebýt
instalace
celý den
R405, R310
anotace:
Naše práce se zabývá aktuální situací v Bělorusku, neustávajících protestů. Instalace vyjadřuje dva pocity - dvě situace.V první místnosti se nacházíte na protestech, namačkaní v davu, kterému se chcete vyhnout, neubližovat mu, ale zároveň jste jeho součástí. Dav křičí, odporuje.
Druhá místnost vyjadřuje pocit bezmoci, kdy médium zatajuje skutečnou pozici věci. Tento moment má evokovat zoufalství a absurditu, sami jako divák jste si protest zažili, ovšem obraz, který je předkládán veřejnosti ukazuje něco úplně jiného.
Místnost protestů je vyjádřena nafukovacími balonky, tření vydává nepříjemné zvuky a struktura ukazuje křehkost. Tento prostor evokuje úzkost a zoufalost, ale i odvahu a odpor, se kterými jste na protesty přišli. Stáváte se součástí kolektivního napětí i odporu, který nejde ignorovat. Fyzická přítomnost balónků omezuje pohyb, kontakt s nimi je nevyhnutelný – podobně jako s realitou protestu. Zvuky a tlak jsou neodbytné.
Druhá místnost (obývací pokoj) je tichá, před sebou vidíme televizi, na které jede video s předchozí místnosti. Na videu je místnost prázdná a televize se prezentuje jako živé vysílání. To, co jste právě zažili na vlastní kůži, je v reálném čase popřeno, vymazáno. Média se tváří, jako by se nic nestalo.
Tento rozpor mezi prožitou realitou a jejím mediálním obrazem je hlavní výpovědí instalace. Zpochybňuje důvěru v média autoritativního státu, upozorňuje na to, jak snadno lze pravdu vymazat nebo zamlčet, a vyvolává otázky o roli jednotlivce v boji za svobodu a pravdu.
tvůrčí tým: Sylvie Nováková (KS), Kateřina Földvári (FFUK)
15.11.
Matka
inscenace
18:00-19:10
K222
anotace:
Psychadelická inscenace psychadelické hry polského kontroverzního umělce S.I. Witkiewicze Matka je vizuálním výletem do zakázaných zákoutí pokřivené duše tohoto zvláštního autora v režii Nely Kleinert a výpravě Josefa Čiháka. Hra o synovi, který se nechce nechat porodit a o matce, která ho porodit odmítá, ikdyž ji zevnitř požírá vnitřnosti. Toxický vztah dvou lidí, kteří nemůžou žít spolu ani od sebe. Stačí pro takového synáčka jedna matka? A co se stane, když se v bytě objeví nový parazit?
tvůrčí tým:
Režie: Nela Kleinert (KČD)
Dramaturgie: Alena Bruthansová (KČD)
Výprava: Josef Čihák (KS)
Asistent výpravy: Matěj Trefný (KS)
Masky: Adéla Hromasová
Produkce: Ctibor Goldefus (KP), Markéta Křížová (KP)
Hrají:
Lukáš Hořínek (KČD)
Pavla Nevyhoštěná (KČD)
Natálie Stančáková (KČD)
Valentýna Vojtková (KČD)
Gabriela Ines Almargni (KČD)
Kryštof Kutílek (KČD)
Michael Hajda (KČD)
Jakub Rilják (KČD)
Kryštof Hrda (KČD)
a další…
Pohřeb Charlieho Kirka
performance
19:00-23:00
R302
anotace:
Smiřující obřad, po němž nastane ticho. Všichni se smíří. Durativní performance o zle, které dřímá v těch druhých.
tvůrčí tým: Matouš Gottvald (KALD), Adéla Kulhavá (KALD), Běla Vondráčková (KALD), Lucie Trilčová (KALD)
16.11.
Panelová diskuse
15:00-16:30
DISK
Panelová diskuse na téma třetí role vysokých škol s hosty a hostkami.
moderuje: Ludmila Blažková, Deník N
Válka ještě nezačala
inscenace
17:00-18:00
K107
anotace:
Rodící se válka je mikroskopicky nahlížena na poli devíti vychýlených anekdot běžného života. Lidé napříč sociálními vrstvami se v mrazivých fragmentech ocitají v mezních situacích a nakonec všichni stojí před tou samou otázkou – únik nebo agrese?
Ruský dramatik Michail Durněnkov (nar.1978) svou ironickou hru Válka ještě nezačala píše na zahraniční zakázku v reakci na okupaci Krymu již roku 2015.
tvůrčí tým: Dmitriy Popov (KČD), Anežka Burdová (KČD), Michael Hajda (KČD), Jakub Rezek (KČD), Barbora Kůtová (KVD), Šimon Javorský (KS)
