HLEDAT
Program celoživotního vzdělávání nejen pro seniory, ve kterém nabízíme prostor pro rozvíjení zájmu o divadlo a dramatické umění vůbec, spíše než zvyšování profesní kvalifikace.
DAMU zve zájemce od 50 let k účasti na novém ročníku Univerzity třetího věku v akademickém roku 2022/23. Dvousemestrálním kurzem přednášek, seminářů a návštěv generálních zkoušek v DISKu provází téma Podoby diváctví.
Osm setkání s třinácti pedagogy a pedagožkami DAMU nahlédne historické i současné otázky divadelního umění z nové perspektivy. Zaměří se na divadlo z pohledu toho, který je jeho neodmyslitelnou součástí – diváka. Jak se společenské změny odrážely ve vývoji podob divadelních inscenací? Jak se proměňovala role divadelního prostoru a hereckých prostředků, jimiž k nám divadlo promlouvá? Jakým způsobem vnímáme a spoluutváříme divadelní představení ze zdánlivé tmy hlediště?
Tyto a další souvislosti divadelního diváctví vám přiblíží renomovaní pedagogové a pedagožky ze všech sedmi kateder DAMU během třinácti přednášek a seminářů. Novinkou jsou návštěvy třech veřejných generálních zkoušek absolventských inscenací a projektů studentů a studentek DAMU v Divadle DISK s následnými semináři.
Kurátorkou letošního programu je dramaturgyně Činoherního studia v Ústí nad Labem a doktorandka DAMU v programu Teorie a praxe divadelní tvorby MgA. Kateřina Součková, která přednese závěrečnou přednášku.
Přednášky a semináře se budou konat jednou měsíčně, ve čtvrtek dopoledne v zasedačce děkana, na generální zkoušky se můžete těšit do školního Divadla DISK.
Kurz je určen pro zájemce o divadlo z řad široké veřejnosti ve věku od 50 let a účastnícký poplatek je 800 Kč za dva semestry. Začátek kurzu je 20. 10. 2022, kdy se zájemci mohou také zapsat.
20.10.2022, 10:00 – 11:30: Divák jako spolutvůrce? (doc. Mgr. Jitka Goriaux, Ph.D.)
20.10.2022, 12:00 – 13:30: Divák a prostor (doc. PhDr. Vlasta Koubská)
10.11.2022, 10:00 – 11:30: „Národ sobě“ (MgA. Mgr. Marta Ljubková)
10.11.2022, 12:00 – 13:30: Divák mezi vzděláváním a péčí (MgA. Michaela Váňová)
15.12.2022, generálka 11:00 – 12:30, seminář 13:00 – 14:30: Divák jako kritik + DISK (MgA. Barbora Etlíková, Ph.D.)
26.1.2023, 10:00 – 11:30: Proměny diváctví (prof. PhDr. Jana Pilátová)
26.1.2023, 12:00 – 13:30: Herecké jednání a jeho odraz v divákovi (prof. MgA. Zuzana Sílová, Ph.D.)
23. 2. 2023, 10:00 – 11:30: Česká divadelní síť (MgA. Petr Prokop)
23. 2. 2023, 12:00 – 13:30: Imaginace veřejného prostoru (MgA. Dragan Stojčevski, Ph.D.)
30. 3. 2023, generálka 11:00 – 12:30, seminář 13:00 – 14:30: Procesy tvorby v činoherním divadle + DISK (doc. Mgr. Tomáš Pavelka)
27. 4.2023, generálka 11:00 – 12:30, seminář 13:00 – 14:30: Procesy tvorby v alternativním divadle + DISK (Mgr. Karolina Plicková, Ph.D.)
18. 5. 2023, 10:00 – 11:30: Divadelní šifry (doc. MgA. Jiří Adámek, Ph.D.)
18. 5. 2023, 12:00 – 13:30: Představení v naší hlavě (MgA. Kateřina Součková)
Nástup modernity na konci 19. století, který se v umění pojí s obrácením pohledu zvnějšku dovnitř člověka, se v divadle projevil mimo jiné zaměřením na diváka, jeho vnímání a prožívání divadelní události. Stejně jako výtvarník Marcel Duchamp na počátku 20. století tvrdí, že obrazy tvoří jejich pozorovatelé, může divadelník Vsevolod Mejerchold hovořit o divákovi jako o „čtvrtém spolutvůrci“ představení (po dramatikovi, herci a režisérovi). Úvodní přednáška nabídne panorama estetických principů a specifických scénických prostředků, které různé režijní osobnosti západního divadla 20. a 21. století využívají – či využívaly – s cílem proměnit diváka v aktivního účastníka představení, ne-li přímo v tvůrčího partnera umělců. Hovořit budeme kromě Mejerchoda též o Bertoltu Brechtovi, Peteru Brookovi, Robertu Wilsonovi či Thomasi Ostermeierovi a pomyslně procestujeme Německo, Velkou Británii, Francii i USA. Pro úplnost panoramatu stručně zařadíme i některé osobnosti, kterým budou následně věnovány celé přednášky.
Jaký vliv má na divákovo vnímání uspořádání divadelního prostoru? Od kukátkového prostoru k divadlu v netradičních prostorech (site specific). Scénický prostor a jeho proměny. Souvislost divadelního prostoru a jeho scénického řešení, využívání perspektivních principů v iluzivní scénografii. Koherence historických budov s realistickými a naturalistickými vlivy na jevišti. Moderní výtvarné směry ve scénografii a jejich vliv na vnímání a interpretaci dramatického textu. Výrazné osobnosti scénografie 20.století u nás a v Evropě. Přednáška doplněna bohatým obrazovým materiálem.
Národní divadlo je fenomén sám o sobě. Jak se má ale postavit ke své společenské a umělecké roli dnes, když důvody, proč vzniklo, pominuly a společnost se zcela proměnila? Seminář se bude zabývat očekáváním našich předků, problematickou recepcí tvorby ND od jeho počátku i úkoly, před nimiž stojí takto velká instituce dnes. Podíváme se na složitou strukturu Národního divadla i probereme i analogické příklady ze zahraničí.
Jakými jinými cestami než samotným představením můžeme divákovi zprostředkovat divadelní dílo? Podstatnou součástí současného divadelního umění je tzv. lektorství, jehož cílem je přibližovat scénická umění různým sociálním skupinám, realizovat vzdělávací programy i pečovat o diváckou komunitu konkrétních divadelních scén. Jaké strategie a postupy při této práci lektoři využívají a s jakými otázkami či úkoly se nejčastěji setkávají?
Společná reflexe divadelního představení zhlédnutého v divadle DISK vedená divadelní kritičkou. V první části semináře účastníci nahlédnou, jakými možnými směry se například lze vydat při přemýšlení o divadelním zážitku. Záleží na tom, pro jaké médium kdo píše a co ho ke zveřejnění svého názoru vede. Jaké všechny informace shromažďují a jaké myšlenkové úkony provádějí divadelní kritici a kritičky předtím, něž začnou psát? V druhé části semináře vznikne prostor pro moderovanou diskusi o inscenaci. A během toho všeho trocha teorie: estetický vhled není a nemůže být objektivní a závisí na mnoha proměnných včetně životní zkušenosti nebo chemie mezi jevištěm a hledištěm konkrétního večera.
Jak se v průběhu dějin proměňovala a vyvíjela funkce diváka v rámci divadla?
Přednáška nabídne pohled na diváka z pohledu divadelní antropologie, která v průběhu 20. století přinesla k prozkoumání této otázky mnoho důležitých impulsů. Zastavíme se zde u proměny role diváka v rámci tvorby Jerzy Grotowského, Eugenia Barby, Włodzimierza Staniewského, Lecha Raczaka a obecněji v polských výtvarných i venkovských divadlech. Reflexe vývoje funkce diváctví nebude probíhat pouze z vnějšího pohledu diváka, nýbrž i na základě zkušeností s se samotnou tvorbu: z perspektivy “zevnitř”.
Jakými různými způsoby dokáže herec vyvolat u diváka spoluprožívání své situace?
Rozdíl mezi ‘čtením’ dramatického textu a jeho celostním prožíváním prostřednictvím hereckého jednání. Uplatnění vnitřně hmatového vnímání, tedy vnímání z hlediska přímo tělesné účasti na vnímaném dění i v podmínkách pasivní účasti v hledišti. Od Otakara Zicha k Giacomo Rizzolattimu a zrcadlovým neuronům. Jednání, spoluprožívání, chápání. Vizuální a sluchové vjemy – odstup a přímé zasažení. Obraz a výraz. Specifické výrazové prostředky využívané konkrétními herci v historii (či současnosti) českého činoherního divadla. Příklady ze zahraničí.
Jakou historii a strukturu má česká divadelní síť, a co jí ovlivňuje? Jaký je rozdíl v její hustotě a podobě v Praze a v regionech? Jak se liší divadla veřejná, nezávislá a komerční? Co ovlivňuje dramaturgii různých typů divadel? Jak lze vymezit segment nezávislého divadla a jaká jsou jeho specifika oproti divadlům komerčním? Pracují jinak s divákem?
To všechno jsou otázky, na které se budeme během přednášky snažit najít odpovědi.
Výtvarná instalace a divák ve veřejném prostoru z pohledu jednoho z nejvýraznějších současných scénografů Dragana Stojčevskiho.
Jak se liší divákovo vnímání ve veřejném nedivadelním a divadelním prostoru?
Přednáška se s využitím příkladů z konkrétní české i zahraniční tvorby bude zabývat i vztahem mezi společenskou a uměleckou rolí instalací umístěných mimo rámec kulturní instituce.
Společná reflexe hereckých výrazových prostředků využitých ve vybrané inscenaci studentů Katedry činoherního divadla v DISKu, která bude vedena zkušeným pedagogem herectví na DAMU. Vzdělávání herců se pohybuje mezi získáním odpovídajících dovedností a rozvíjením tvůrčího procesu: jak se tyto dvě roviny konkrétně odrážejí ve zhlédnutém představení v DISKu?
Přednáška se bude zabývat shodami a rozdíly v režijně dramaturgickém a hereckém pohledu na výchovu herce a dotkne se i otázky, jak se výchova herců dnes proměňuje v porovnáním s minulostí.
Seminář nabídne otevřený katalog strategií, s jejichž pomocí je možné se popasovat s prázdnotou, neurčitostí a otevřeností, které stojí na začátku každého nového tvůrčího procesu divadla nesoucího přízviska autorské a neinterpretační (nebo také alternativní). Přiblížíme si kontext tohoto typu tvorby, okolnosti, které ovlivňují formulování tématu, a způsoby, jimiž lze shromažďovat materiál, strukturovat jej a postupně jej tvarovat do podoby scénického díla. Zvláštní pozornost budeme věnovat momentu, kdy se z počátečního nic stává něco. Co znamená nultý bod? Co má dramaturgie společného s tkaním? Co si představit pod pojmem devised theatre? Všechny uvedené otázky budeme diskutovat na základě společně zhlédnutého představení v divadle DISK.
Jakými směry posouvají současné divadelní formy divákovo vnímání?
Režisér Jiří Adámek Austerlitz představí na základě vlastní tvorby a s pomocí řady příkladů od jiných umělců konkrétní možnosti, jak současné divadlo posouvá hru s divákovým vnímáním.
Ukáže souvislost mezi současnými trendy v divadle a ve výtvarném, především konceptuálním umění či experimentální literatuře.
Lidstvo je jediný živočišný druh, který dokáže vnímat divadlo.
Jaké procesy v našem těle a mozku nám umožňují divadelní představení nejen racionálně chápat, ale i emočně spoluprožívat jako součást naší žité zkušenosti? Přednáška se zaměří na prozkoumání role lidské paměti, pozornosti, empatie a dalších specifických aspektů vnímání, které jsou nezbytné k vstřebání divadelního díla. Na konkrétních příkladech různých typů představení - a s využitím nových poznatků v oblasti lidské recepce a psychologie - nabídne účastníkům možnost reflektovat mentální procesy, které jim umožňují utvářet si významy v rámci daného divadelního představení.
Univerzita třetího věku je určena všem zájemcům starším 50 let.
Přednášky a semináře se budou konat jednou měsíčně ve čtvrtek dopoledne. Díky této změně přibydou do programu návštěvy generálních zkoušek v školním Divadle DISK, převážná část programu pak proběhne v zasedací místnosti S 202, vše v budově fakulty v Karlově 26.
Účastnický poplatek za dvousemestrální kurz je 800,- Kč a zahrnuje účast na přednáškách, seminářích a generálních zkouškách dle programu a také osvědčení o absolvování. Poplatek je splatný v hotovosti v den zápisu.
Kurz proběhne od 20. 10. 2022 do 31. 5. 2023, zápis účastníků kurzu bude 20.10.2022 od 9:30 v zasedací místnosti č. 202, střední trakt Karlova 26.
Přihlašování na kurz je možné jak předem, doručením podepsané přihlášky osobně, poštou nebo e-mailem do 10.10.2022, tak i na místě v den zápisu, kdy také zaplatíte účastnický poplatek.
Další informace poskytuje paní Kateřina Maxová, tel.234 244 210, katerina.maxova@damu.cz.
Vedoucí studijního oddělení
E-mail: katerina.maxova@damu.cz
