Hlavní výzkumné směřování Ústavu je naplňováno v projektu Interdisciplinární výzkum interakce jevištních komponentů v divadle loutkovém a alternativním a v divadelní tvorbě ve specifických skupinách. Jeho základním principem je podpora tvůrčí interakce mezi vědeckým výzkumem, technologickým vývojem a oblastí současného alternativního, loutkového a specifického divadla. Dochází k inovativnímu, teoretickému, metodickému a aplikovanému pokroku s důsledky za hranicemi světa divadla.

Facebooková stránka Ústavu →

Výzkumné pracoviště
Projekty
Publikace
Ostatní výstupy

Statut Ústavu pro výzkum a studium divadla alternativního, loutkového a divadelní tvorby ve specifických skupinách Divadelní fakulty AMU v Praze

Úvodní ustanovení

  1. Ústav pro výzkum a studium divadla alternativního, loutkového a divadelní tvorby ve specifických skupinách DAMU (dále jen „Ústav“) je celofakultní vědecko-výzkumné, umělecko-výzkumné a studijní pracoviště Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze (dále jen „DAMU“).
  2. Ústav vznikl transformací Výzkumného pracoviště KALD, a je zřízen v souladu s § 24 a § 34 zákona 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Umělecká rada DAMU schválila transformaci Výzkumného pracoviště KALD na Ústav pro výzkum a studium divadla alternativního a loutkového a divadelní tvorby ve specifických skupinách dne 11. 3. 2020. Akademický senát DAMU vyslovil podle § 27, odst. 1 písm. a) zákona souhlas s transformací Výzkumného pracoviště na Ústav dne 18. 6. 2020.
  3. Ústav navazuje na umělecko-výzkumnou a pedagogickou činnost DAMU, svou činností je úzce propojen s činností a změřením zejména Katedry alternativního a loutkového divadla (ALD) DAMU.

Cíle a zaměření Ústavu

Posláním Ústavu je výzkum interakce jevištních komponentů v oblasti alternativního a loutkového divadla a výzkum divadelní tvorby ve specifických skupinách.

Náplň činnosti Ústavu

V oblasti původního výzkumu interakce jevištních komponentů je tvůrčí praxí, řadou konferencí, publikací a dílen doložen fakt, že při vzájemném ovlivňování komponentů je nezbytné jinak používat pojem autorství. Je chápáno nikoli pouze jako autorství textu, hry, libreta, ale jako společné autorství celku inscenace ve všech komponentech a jejich složkách, a to autorství v pravém slova smyslu, tedy originálním vkladu a podílu na celku díla navíc ve vzájemném procesuálním, tj. trvalém ovlivňování.Vedle kreativní tvorby je kladen důraz na výzkum celkových i dílčích aspektů autorského a sdíleného divadla a divadelní tvorby ve specifických skupinách s cílem získávat metodická poučení a dílčí shrnutí v procesu nově vznikajících vývojových tendencích.

  1. Výzkum Ústavu se zaměřuje na témata, která navazují na magisterské ateliéry ALD a doktorská studia v oblastech:

    a. Divadelní tvorba ve specifických skupinách, která vychází ze základních premis divadelní antropologie. Podmínkou výzkumu jsou realizace divadelních inscenací směřující k analýzám a formulování metodických poznatků prostřednictvím workshopů, studií, sympozií, výstav a publikací.

    b. Alternativní divadlo jako trvalý vývojový fenomén, v němž je v různých etapách vývoje záhodno pojmenovávat aktuálně vznikající, zanikající či jinak transformující se tendence v dialogu teoretického myšlení s živelnou tvorbou, kde v současnosti nad sémiotikou převládá fenomenologie, nad mimezí, performativita a nad textualitou tělesnost.

    c. Divadlo loutek a objektů
    i. z hlediska teorie, historie a také jako živá součást kulturního dědictví UNESCO,
    ii. z hlediska aktuálního vývoje a experimentální praxe divadelní tvorby, která využívá objekty, předměty, figurální a ii. nefigurální loutky při tvorbě jevištní postavy.

    d. Divadlo v netradičním prostoru, sitepecific s přesahem k výtvarnému umění, designu, architektuře, sociologie zkoumající kreativní pohyb v prostoru fyzickém, společenském, politickém a sociálním z hlediska kreativní reflexe aktuální reakce.

    e. Výzkum proměn jevištních komponentů a jejich interakce v procesu funkční aktuální proměny jako např.
    i. Dramaturgie a její proměny v období dominující pozice dokumentárního divadla.
    ii. Funkce zvuku, hudby a jejich dynamického pohybu v momentu spoluúčasti na vzniku scénického projektu
    iii. a další dle aktuální potřeby výzkumu.
     
  2. Ústav se podílí na realizaci doktorských studijních programův souladu s čl. 13 Statutu DAMU, primárně na realizaci programu Alternativní a loutková tvorba a její teorie. V pedagogické části činnosti Ústavu je cílem, aby absolvent doktorského stupně byl připraven nacházet a formulovat vazby a souvislosti mezi komponenty s ohledem na historické inspirace, které se podílejí na aktuálním vývoji divadelní kultury především v oblasti alternativního a loutkového divadla a divadelní tvorby ve specifických skupinách, kde je programově akcentován autorský podíl komponentů jevištního díla a dochází k jejich plnému sdílení při tvorbě celku.
     
  3. Ústav pořádá semináře samostatně dle aktuálních výsledků výzkumu, dále v rámci doktorského studia, kolokvia ke zkoumaným tématům, konference shrnující dílčí poznatky. Na základě dosažených výsledků vydává recenzované odborné publikace, sborníky a monografie, publikuje články v odborném tisku a podílí se na sumarizačních přehlídkách.

 

IV. Řízení Ústavu a organizační struktura Ústavu

  1. V čele Ústavu stojí ředitel/ředitelka, kterého/kterou jmenuje a odvolává děkan/děkanka DAMU po projednání s proděkanem/proděkankou pro pedagogické záležitosti a vědecko-výzkumnou činnost.
     
  2. Ředitel/ředitelka Ústavu odpovídá za vedení a řízení Ústavu, včetně organizačního zajištění činnosti Ústavu, za přípravu a realizaci koncepce, dlouhodobého záměru a plánu vědeckovýzkumné a odborné činnosti Ústavu, prezentaci Ústavu v rámci fakulty i navenek a za hospodaření s přidělenými finančními prostředky. Ředitel/ředitelka Ústavu odpovídá za řádné vedení Ústavu, včetně plnění uvedených povinností děkanovi/děkance DAMU.
     
  3. Ředitel/ka Ústavu je zároveň předsedou/předsedkyní Vědecké rady Ústavu. Členy Vědecké rady jmenuje a odvolává děkan/děkanka DAMU na návrh ředitele/ředitelky Ústavu z řad řešitelů jednotlivých výzkumných projektů a dalších odborníků z oblastí vědeckovýzkumného zaměření Ústavu. Členy vědecké rady jsou z titulu své funkce proděkan/proděkanka pro pedagogické záležitosti a vědecko-výzkumnou činnost a vedoucí Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU. Vědeckou radu svolává ředitel/ředitelka ústavu podle potřeby, nejméně však jedenkrát do roka. Funkční období členů Vědecké rady Ústavu je pětileté. Počet členů Vědecké rady Ústavu stanovuje ředitel/ředitelka Ústavu, počet členů však musí být minimálně tři, maximálně deset.
     
  4. Vědecká rada zejména:

    a. je konzultačním orgánem ředitelem/ředitelkou Ústavu v otázkách činnosti a výstupů Ústavu, včetně otázek ve vazbě na celkovou vědeckovýzkumnou činnost fakulty;

    b. projednává a posuzuje na základě návrhů ředitele/ředitelky Ústavu dlouhodobý záměr, směry a oblasti vědecko-výzkumné a vědecko-umělecké činnosti Ústavu v souladu s dlouhodobým záměrem Divadelní fakulty AMU a předkládá je ve formě tematických okruhů výzkumu pro příslušné období;

    c. vyjadřuje se k otázkám předloženým ředitelem/ředitelkou Ústavu;

    d. funguje jako redakční rada publikačních výstupů Ústavu.
     
  5. Zajišťováním organizačně-technické a materiální základny činnosti Ústavu je zpravidla pověřen/a produkční Ústavu, který/á v této souvislosti spolupracuje zejména s příslušnými odděleními a útvary děkanátu DAMU, s tajemníkem/tajemnicí fakulty a s proděkanem/proděkankou pro pedagogické záležitosti a proděkanem pro vědecko-výzkumnou činnost.

V. Závěrečná ustanovení

Tento Statut nabývá účinnosti dnem 1. 9. 2020.

 

V Praze dne 27. 7. 2020

……………………………………………….

Mgr. MgA. Doubravka Svobodová
děkanka DAMU

Projekty

Hlavní výzkumné směřování Ústavu je naplňováno v projektu Interdisciplinární výzkum interakce jevištních komponentů v divadle loutkovém a alternativním a v divadelní tvorbě ve specifických skupinách. Jeho základním principem je podpora tvůrčí interakce mezi vědeckým výzkumem, technologickým vývojem a oblastí současného alternativního, loutkového a specifického divadla. Dochází k inovativnímu, teoretickému, metodickému a aplikovanému pokroku s důsledky za hranicemi světa divadla.

Projekt zahrnuje teoretické, praktické i experimentální výzkumné práce směřující k získávání a ověřování nových poznatků, vědomostí a dovedností potřebných pro progresivní vývoj v oblasti divadla alternativního, loutkového a divadelní tvorby ve specifických skupinách. Tento dynamický výzkum (zaměřený na teoretickou, praktickou i experimentální uměleckou produkci) se zaměřuje také na způsoby prezentace dosažených poznatků, aby se dostal nejen mezi profesionály v různých segmentech oborů, ale i mezi širší veřejnost.

Systematické výzkumné tvůrčí aktivity projektu směřují k neustálému rozšiřování stavu poznání, včetně nedílných poznatků o člověku, kultuře a společnosti a hledají nové možnosti použití v umělecké praxi. Pružně reagují na aktuální vývojové trendy a pomáhají stabilizovat inovativně se formující platformu divadla alternativního, loutkového a divadelní tvorby ve specifických skupinách, která má oporu v mezioborovém aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji. Výzkum přesahuje hranice divadelního umění a pokrývá širokou škálu dalších disciplín a oblastí (antropologii, sociologii, psychologii, kulturologii, speciální pedagogiku, historii, tradiční české loutkářství a jeho odkaz apod.). Je prováděn prostřednictvím moderních výzkumných metod a přístupů, včetně zkoumání různých cest historického kontextu, kritiky a analýzy. Předmětem bádání nejsou jen akademická data, ale především stanovení východisek vzniklých na základě terénních a praktických prací a snaha o modernizaci estetiky zkoumaných oblastí divadelní tvorby. Projekt zahrnuje tři hlavní okruhy výzkumných priorit.

  1. Sdílené divadlo a jeho alternativní tendence.
  2. Loutkové divadlo, jeho historie, tradice a živé proměny.
  3. Divadelní tvorba ve specifických skupinách.

Ad 1.) Přirozenou reflexí aktuálního vývoje alternativní divadelní tvorby se výzkum posunul směrem k nově chápanému obsahu pojmu autorství divadelní inscenace z hlediska všech účastnících se komponentů – a to jako fenoménu sdíleného divadla, v němž se každá původně samostatná složka plně podílí na vzniku divadelního díla ve vzájemném ovlivňování. Interakce jevištních komponentů dosáhla v dnešní podobě scénických aktivit bodu, ve kterém je podíl na zrodu inscenace či projektu prezentace dílem všech účastníků-tvůrců. Je tedy na čase spleť jednotlivých směrů a postupů jednotlivě systematicky zkoumat a hledat vzájemnou komparací obecnější postuláty a zákonitosti, které původní jevištní komponenty ovlivňují a modifikují.

Ad 2.) V oblasti loutkového divadla se projekt soustřeďuje na výzkum historie a tradice českého loutkářství a na inspirativní podoby interakce s jinými podobami divadelní tvorby. Dále zkoumá proměny kulturního dědictví v kontextu uměleckého vývoje. Sleduje a inspiruje proměny loutkového divadla v aktuálních fázích i podobách vývoje a reflektuje, čím současné loutkové divadlo navazuje na tradice českého loutkářství zapsaného na seznam živého kulturního dědictví UNESCO.

Ad 3.) V oblasti divadelní tvorby ve specifických skupinách se výzkum zabývá konkrétními podmínkami interakce jednotlivých komponentů při realizaci integračních projektů, především projektu Divadelní tvorba ve specifických skupinách, který je realizovaný od roku 2001. Výzkum vychází z mnohaleté praxe v oblasti umělecké tvorby ve specifických skupinách a ze základních premis divadelní antropologie. Podstatou umělecké tvorby a jejího výzkumu ve specifické skupině je hledání možností kreativního vyjádření lidí s postižením a jejich následná adaptace a integrace do společnosti prostřednictvím umělecké tvorby. Snahou je tak napomáhat jejich seberealizaci a individuálnímu rozvoji. Integrační aspekt rozšiřuje samotnou uměleckou práci o sociální a kulturní kontext (i s ohledem na propojování skupin umělců s postižením a umělců profesionálních). Hlavním cílem výzkumu je plnohodnotná umělecká (divadelní) tvorba, která akcentuje herecký pohyb, hru s loutkou a alternativní divadelní principy při práci s lidmi s postižením a formuluje obecněji platné metodické poznatky. Projekt je též zaměřen na rozšiřování vzdělávání divadelních profesionálů, kteří budou schopni pracovat ve specifických skupinách lidí s různým znevýhodněním. Studium je realizováno v rámci tří volitelných předmětů Režijní, dramaturgická a herecká tvorba ve specifické skupině, Scénografická tvorba ve specifické skupině a Základy speciální pedagogiky a antropologie. (www.specifickedivadlo.cz)

Ústav pro výzkum a studium divadla alternativního, loutkového a divadelní tvorby ve specifických skupinách vznikl transformací Výzkumného pracoviště KALD. Pracoviště bylo v minulosti podpořeno dvakrát tříletým grantem GAČR (408/06/0114 a 409-12-1065), od roku 2011 pravidelně podporován v projektové soutěži AMU na podporu projektů z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj – projekt Interakce jevištních komponentů v loutkovém a alternativním divadle, v roce 2014 byl podpořen rozvojový projekt CSM3 Rozšíření odborného vzdělávání studentů AMU se specializací na divadelní práci ve specifických skupinách, v letech 2018-2020 podpořen projektem MK ČR NAKI II – Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II), projekt Výzkum umělecké tvorby ve specifické integrační skupině (s lidmi se znevýhodněním) – DG18P02OVV046).

Publikace

K. Šplíchalová, M. Klíma, V. Novák a kol. Tětivou snů: metodicko-etické principy divadelní tvorby ve specifických skupinách, 2020.

KLÍMA, M. a kol. O animaci: z různých stran současného loutkového divadla, 2019.

NOVÁK, V. a kol. Hnízdo pro duši – umělecká tvorba lidí s postižením, 2019. (Jedná se o kritický katalog ke stejnojmenné výstavě, která byla realizována v rámci projektu NAKI II Výzkum umělecké tvorby ve specifické integrační skupině.)

BLAŽEK, B. Divadlo v proměně civilizace, 2018.

KLÍMA, M. a kol. Divadlo a interakce XI., 2018.

MIKEŠ, Vladimír. Proč hrát: k divadelní antropologii, 2017.

KLÍMA, M. a kol. Divadlo a interakce X. – Modré stránky podruhé, 2017.

KLÍMA, Miloslav. O dramaturgii, 2016.

NOVÁK, V., ŠPLÍCHALOVÁ, K. Problematika režie a dramaturgie ve specifické divadelní skupině, 2016.

VOJTÍŠKOVÁ, Zuzana. Srovnání různorodých cest loutkového nastudování norské pohádky, 2016.

JIŘIČKA, Lukáš. Dobyvatelé akustických scén: Od radioartu k hudebnímu divadlu: Goebbels, Neuwirth, Ammer, Oehring, 2015.

KLÍMA, M. a kol. Divadlo a interakce IX, 2015.

KLÍMA, M. a kol. Divadlo a interakce VIII., 2014.

KLÍMA, M. a kol. Divadlo a interakce 8 a půl – Modré stránky, 2014.

KLÍMA, M. a kol. Divadelní osmdesátky a Studio Beseda, 2014.

RÝGROVÁ, Michaela. Udržitelné divadlo, 2014.

NOVÁK, V., ŠPLÍCHALOVÁ, K. Specifické divadlo, 2014.

MATÁSEK, Petr. Prostor, hmota, divadlo, 2013.

KLÍMA, M. a kol. Studio Beseda – setkání režisérů, 2013.

VOJTÍŠKOVÁ, Z. (ed.). Živé dědictví loutkářství, 2013.

KLÍMA, M. a kol. Divadlo a interakce VII., 2013.

NOVÁK, V. a kol. Divadelní tvorba ve specifických skupinách, 2013.

HAVELKA, Jiří. Zmrazit čerstvé ovoce, 2013.

ŠPLÍCHALOVÁ, Kateřina. Z pozůstalosti Jana Malíka, 2012.

KLÍMA, M. a kol. Divadlo a interakce VI., 2012.

KLÍMA, M. a kol. Divadlo a interakce V., 2011.

TEJNOROVÁ, P. IAS ON ME DE A, 2010.

ADÁMEK, Jiří. Théâtre musical, 2010.

KLÍMA, M. a kol. Divadlo a interakce IV., 2010.

KLÍMA, M. a kol. Divadlo a interakce III., 2008.

KLÍMA, M. a kol. Divadlo a interakce II., 2007.

KOČVAROVÁ-SCHARTOVÁ, M. (ed.). Erik Kolár, 2007.

MAKONJ, Karel. Vedené divadlo, 2007.

MAKONJ, Karel. Od loutky k objektu, 2007.

DVOŘÁK, J. a kol. Jan Schmid: režisér, principál, tvůrce slohu, 2006.

KLÍMA, M. a kol. Divadlo a interakce, 2006.

TICHÝ, Z. A. Ivan Rajmont, 2005.

KLÍMA, M., MAKONJ, K. Josef Krofta: inscenační dílo, 2003.

DVOŘÁK, J. (ed.). Drak: Mezinárodní institut figurativního divadla, 2001.

KLÍMA, M. Jan Grossman – Post scriptum, 2001.

KLÍMA, M. a kol. Jan Grossman – Texty o divadle 2, 2000.

KLÍMA, M. a kol. Jan Grossman: texty o divadle 1, 1999.

KLÍMA, M. a kol. Jan Grossman: interpretace, 1998.

KLÍMA, M. a kol. Jan Grossman: inscenace, 1997.                   

KLÍMA, M. a kol. Jan Grossman: svědectví současníků, 1996.

DVOŘÁK, J. (ed.). Josef Krofta: Babylónská věž, 1993.

Ostatní výstupy

Výsledky a výstupy ze své činnosti prezentuje výzkumný ústav mimo jiné na symposiích, konferencích, odborných seminářích, výzkumných workshopech, festivalech apod., které pravidelně pořádá či spolupořádá.

Jsou to především:

Symposium Výzkum umělecké tvorby ve specifických skupinách

Symposium Interakce jevištních komponentů

Rynholecký festiválek – divadelní integrační happening

Hnízdo pro duši – umělecká tvorby lidí s postižením (výstava realizovaná v roce 2020 ve spolupráci s Muzeem loutkářských kultur v Chrudimi)

Pravidelné série výzkumných workshopů s divadelníky s postižením v sociálních zařízeních (např. Zahrada, poskytovatel sociálních služeb na Kladně, Koniklec, poskytovatel sociálních služeb v Suchomastech či Speciální MŠ a ZŠ v Rakovníku)

Pravidelné série výzkumných workshopů z oblasti alternativního a loutkového divadla – výzkum scénografického, pohybového, hereckého, režijně-dramaturgického, hudebního komponentu a výzkum aktuálních trendů a tendencí z oblasti divadla loutkového (i v kontextu tradičního loutkového divadla)

Audiovizuální výstupy – dokumenty (např. ve spolupráci s ČT dokument o divadelní tvorbě ve specifických skupinách – Klíč 2020 https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096060107-klic/220562221700009/)

Vědecká rada výzkumného ústavu

ZÁSTUPCE ŘEDITELE ÚSTAVU