ZPRÁVA O ČINNOSTI ÚSTAVU TEORIE SCÉNICKÉ TVORBY DAMU ZA ROK 2022

Hlavní náplní činnosti pracovníků Ústavu teorie scénické tvorby DAMU v oblasti VV v roce 2022 bylo dokončování výstupů v posledním roce čtyřletého projektu PS AMU „Scéna a drama II“.

V rámci tohoto projektu vznikly dvě monografie ve velké řadě edice Disk a probíhala redakční příprava dvojjazyčné monografie o pedagogickém odkazu Michaila Čechova při výuce herectví v USA autorky Lenky Pichlíkové Burke. Ve zbývajícím čase se činnost Ústavu zaměřila – vedle školení doktorandů – na edici Studijní texty, kde vyšly dva svazky. 

Publikace v edici Disk:

Od prožívání k jednání. Předpoklady a cíle Stanislavského reformy. Velká řada edice Disk – svazek 47 (editor a autor studie „Od prožívání k umění“ prof. Jaroslav Vostrý)

Zpřístupnění česky dosud nepublikovaných statí velkého ruského divadelníka a pedagoga včetně přínosu nového řešení v hledání českých ekvivalentů k zásadním pojmům Stanislavského metody, je důležitým východiskem pro závěrečnou studii Jaroslava Vostrého „Od prožívání k umění“. Nově jsou vyloženy klíčové pojmy „remeslo“, „predstavlenije“, „tvorčeskoe samočuvstvie“: Právě posledně uvedenému pojmu věnuje v příslušném kontextu zvláštní pozornost Jaroslav Vostrý ve studii, která se odvíjí od srovnání Stanislavského pojetí prožívání s jeho pojetím u významného představitele současné neurovědy, jímž je Antonio Damasio. Autor studie nachází souvislosti mezi vztahem tělesného cítění a jeho vědomého prožívání u Damasia a dialektiky ducha a těla u Stanislavského. Vědecké výzkumy tak dokládají to, co umělec intuitivně předvídal řadu let před objevem zrcadlových neuronů, jejichž existence podala důkaz o neurobiologickém základu prožívání. Srovnání pojetí prožívání a úlohy citů a pocitů u Stanislavského a Damasia, rozvinuté ve Vostrého studii, současně ukazuje, do jaké míry nepřestal být Stanislavského přístup aktuální. Stanislavského přístup zakládá to, o čem se právem mluví jako o Stanislavského reformě a co bylo základem té etapy vývoje hereckého, divadelního a obecněji scénického umění, které můžeme označit jako moderní. Takové rozvíjení Stanislavského odkazu na umělecké škole, která se v případě studia herectví a režie k velkému ruskému divadelníkovi hlásí, otvírá nové možnosti výzkumu tvůrčí činnosti a její odpovídající reflexe i v pedagogickém procesu.

https://edicedisk.amu.cz/od-prozivani-k-jednani-predpoklady-a-cile-stanislavskeho-reformy/

Jitka Goriaux: Antoine Vitez: režisér, pedagog… tedy dramaturg? Velká řada edice Disk – svazek 48

Monografie představuje českému publiku jednu z nejvýraznějších osobností francouzského divadla 2. pol. 20. století, jejíž dílo a působení české prostředí doposud téměř ignorovalo, byť rozvíjejí otázky pro českou (i celkově evropskou) činoherní tradici zcela určující: podvojnost divadla dramatu a divadla hereckého mimování a tzv. velké a malé činohry; divadlo jako umění konvence a stylizace, které je s to klást otázky vzhledem ke scénování historické či žité skutečnosti; vztah mezi mýtem a současností; vztah divadelní instituce k vlastní historii i k sociopolitickému prostředí, v němž působí; nebo forma a poslání divadelní výchovy. Čtvrtá část monografie přináší nové úvahy a poznatky i ve srovnání s mezinárodním stavem bádání a reflexe Vitezova působení, neboť klade otázku, kterou se zatím žádná studie nezabývala: kde se ve Vitezově tvůrčím procesu situuje dramaturgická práce, kdo či co supluje spolupráci s dramaturgem, kterou Vitez celý život striktně a vehementně odmítal? Při bližším zkoumání si totiž uvědomíme, že společným jmenovatelem Vitezova působení coby režiséra, ředitele divadel či pedagoga je právě dramaturgická práce v širším smyslu rozvíjení myšlení o divadle a formování (národní) kultury. Rozkrývání jejích konkrétních podob a rovin je právě předmětem závěrečné části monografie.

https://edicedisk.amu.cz/antoine-vitez-reziser-a-pedagog-tedy-dramaturg/

Publikace v edici Studijní texty:

E. F. Burian: Pražská dramaturgie na přelomu 30. a 40. let

Edice Studijní texty Ústavu teorie scénické tvorby DAMU - svazek 7

Emil František Burian (autor), Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová (editoři)

Programové texty E. F. Buriana z let 1936–1940 Zameťte jeviště, Pražská dramaturgie 1937 a Pojďte, lidé, na divadla s železnýma kladivama se týkají základních otázek moderního divadla, které se zaměřují na problematiku probíranou v přednáškovém cyklu Divadlo v historii západní / české kultury a historicko-teoretických seminářích s nimi spojených a v hlavních předmětech Dramaturgická tvorba, Režijní tvorba, Scénická tvorba. Antologii textů zařazených do povinné a doporučené studijní literatury k výše zmíněným předmětům připravil Ústav teorie scénické tvorby DAMU v redakci Jaroslava Vostrého a Zuzany Sílové. Grafická úprava publikace včetně faksimile tisku Pražská dramaturgie 1937 Martin Radimecký. Vydává Akademie múzických umění v Praze v Nakladatelství AMU, Praha 2022. ISBN 978-80-7331-593-1

https://namu.cz/prazska-dramaturgie-na-prelomu-30-a-40-let

Alfréd Radok: Postupy a účinky

Edice Studijní texty Ústavu teorie scénické tvorby DAMU – svazek 8

Alfréd Radok (autor), Jaroslav Vostrý (spolueditor a autor doslovu), Zuzana Sílová (spolueditorka)

V tomto studijním textu předkládáme doktorandkám a doktorandům oboru scénické tvorby a teorie scénické tvorby a studujícím kateder činoherního divadla a scénografie Divadelní fakulty AMU i dalším zájemcům stati a studie velkého českého režiséra Alfréda Radoka. Jde o stati a studie, které Radok dokončil a uveřejnil, většinu z nich v časopise Divadlo na začátku 60. let.

Radokovy názory i nároky na herectví obsahují texty s názvy „Patologie herectví“ a „Divadelní novověk, oba z roku 1961. Druhý text je součástí druhé vlny domácího zájmu o reformu a hereckou pedagogiku K. S. Stanislavského, která osvobozovala jejich recepci od dědictví první vlny tohoto zájmu, filtrované ideologickými hledisky. Stanislavského „systém“ měl po únoru 1948 i u nás sloužit tvorbě v duchu socialistického realismu. Přelom v recepci Stanislavského souvisel s odvratem od ideologie k umění, v jehož rámci se měnil i soudobý ohlas tvorby samotného Alfréda Radoka.

Nahlédnout do Radokovy režijní dílny umožnuje stať věnovaná Ladislavu Vychodilovi, která obsahuje režisérovu autoanalýzu Neveuxovy Zlodějky z města Londýna. Ještě širší a zásadnější pohled na vlastní režijní metodu obsahuje studie „Inscenační postupy Laterny magiky“, které mají zdroj v celé Radokově režijní tvorbě. Studii, původně otištěnou také v časopise Divadlo, uveřejňujeme ve znění, které Radok připravil pro její 2. vydání ve sborníku Laterna magika (sborník vydal roku 1968 Filmový ústav).

Pojem a pojetí „obřadu“ jako způsobu scénické prezentace událostí, spojené s odpovídající „pocitovou konvencí“, poukazuje k možnostem metaforického scénování. U Radoka bylo založeno na výjimečně pronikavém cítění potenciální symboličnosti scénovaných událostí a předmětů. Pro Radoka je charakteristická montáž nesouvisejících objektů v prostorovém celku i v jednotlivostech, tzn. způsob respektující v rámci imaginativního divadelního vyjadřování „realistické“, „pravděpodobnostní“ hledisko. S ním souvisí vedení mimodějových prvků; viz „průsečíky“, o nichž se píše ve studii o postupech Laterny magiky, které zakládají obraz Radokovy režijní metody jako budování motivické struktury. Jejím podkladem je proměna reálného předmětu či úkonu v tematickou jednotku (motiv), kterou umožňuje cítění potenciální symboličnosti události či předmětu.

Originální Radokova režisérská metoda a metodika tak ukazuje na možnost spojování prostředků a postupů, které si jakoby protiřečí i v rovině stylu. Tak máme u Radoka co dělat se spojováním elementů expresionismu, ze kterého Alfréd Radok vyšel, s Čechovovým využíváním mimodějových motivů a budováním svébytné motivické struktury, zásadně přesahující slovní rovinu. To nevysvětluje jenom úspěch i takových Radokových inscenací, jaké reprezentovala Podzimní zahrada L. Hellmanové, čechovovskou poetikou inspirovaná, ale také Radokovu „přístupnost“ podnětům Stanislavského.

Svazek uzavírá stať Jaroslava Vostrého České divadlo 20. století a osud Alfréda Radoka, která speciální problematiku, jíž se Radok věnoval, představuje v zásadních rysech, protože v něm jde především o místo Alfréda Radoka v historii českého divadla 2. poloviny 20. století.

Pokud jde o další teoretické roviny podnětů, vyplývajících z Radokova mimořádného díla, zamýšleli editoři tento studijní text především jako výzvu.

Výběr textů připravil Ústav teorie scénické tvorby DAMU. Grafická úprava Martin Radimecký. Vydává Akademie múzických umění v Praze v Nakladatelství AMU, Praha 2022. ISBN 978-80-7331-599-3

https://namu.cz/postupy-a-ucinky

Ostatní:

Zuzana Sílová: Radovan Lukavský a odkaz K. S. Stanislavského

Příspěvek v české sekci mezinárodního sympozia „The S word: Stanislavsky’s last words…“, které se konalo v Praze 11.–13. 11. 2022.

Radovan Lukavský (1919–2008), významný představitel českého moderního herectví, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze, vyučoval řadu let na pražské AMU. Jako pedagog se neustále hlásil k odkazu Konstantina Sergejeviče Stanislavského a vynakládal značné úsilí na obranu myšlenek velkého ruského divadelního profesionála před dobovou vulgarizací, která zamořila české divadlo a divadelní fakultu: zde docházelo na počátku 50. let ke střetu mezi socialisticko-realistickou ideologizací a tvůrčí interpretací systému Stanislavského. Autorka příspěvku upozorňuje na Lukavského přístup k ‘Metodě’ a na východiska, jimiž se Lukavský zabývá v dalších odborných publikacích a studiích.

https://stanislavskyslastwords.amu.cz/programme.html

Příspěvek přepracovaný do podoby studie vyjde v časopise Theatralia 2023/2.

Výhled na rok 2023:

V listopadu 2022 podala vedoucí ústavu přihlášku 3letého projektu PS AMU „Drama a mimus“, jehož obsah a cíle kontinuálně navazují na předchozí projekt „Scéna a drama II“; do projektu jsou zapojeni členové Ústavu a spolupracovníci doc. Goriaux, Ph.D., Mgr. Bár, Ph.D., MgA. Šotek, Ph.D., Mgr. Honsová, Ph.D., MgA. Pácl, PhD. a prof. Sílová, Ph.D. V jeho rámci jsou plánovány každý rok dvě odborné monografie.

Doc. Goriaux by se v rámci projektu, pokud bude schválen, měla zúčastnit konference EASTAP 23 – Dimensions of Dramaturgy v Dánsku.

V rámci edice Studijních textů vyjde na začátku roku 2023 svazek 9: K. H. Hilar o hercích, herečkách a herectví, doprovázený statí editora prof. Vostrého, analyzující pojetí herectví u tohoto velkého českého divadelníka, zakladatele moderního divadla inscenace. Výběr textů připravil Ústav teorie scénické tvorby DAMU. Grafická úprava Martin Radimecký. Vydává Akademie múzických umění v Praze v Nakladatelství AMU, Praha 2023. ISBN 978-80-7331-630-3

https://namu.cz/k-h-hilar-o-hercich-hereckach-a-herectvi