Doktorský
Cíle studia
Profil absolventa
Obecné informace o přijímacím řízení
Garant
Studium je založeno na samostatném uměleckém a/či teoretickém výzkumu zvoleného problému a jeho cílem je kultivovat a prokázat schopnost samostatné teoretické a umělecké činnosti v oblasti scénické tvorby a jejích jednotlivých disciplín (režie, dramaturgie, scénografie, herectví apod.), a to takové činnosti, která má povahu samostatného výzkumu využitelného případně v pedagogické práci.
V souladu s posláním vysoké umělecké školy studijní program Scénická tvorba a teorie scénické tvorby představuje (1) doktorský stupeň studia činoherní režie, dramaturgie a herectví studovaných na katedře činoherního divadla DAMU, studia scénografie divadla a filmu na katedře scénografie DAMU a studia příbuzných oborů na AMU a dalších univerzitách; (2) je určen těm absolventům magisterských uměleckých oborů, kteří mají hluboký zájem o praktický i teoretický výzkum scénického umění. Souvisí tak a propojuje se s uměleckou a vědeckou činností Akademie múzických umění i její Divadelní fakulty.
Studium je založeno na samostatném uměleckém a/či teoretickém výzkumu zvoleného problému a jeho cílem je kultivovat a prokázat schopnost samostatné teoretické a umělecké činnosti v oblasti scénické tvorby a jejích jednotlivých disciplín (herectví, režie, dramaturgie, scénografie, apod.), a to takové činnosti, která má povahu samostatného výzkumu využitelného případně v pedagogické práci.
Konkrétním cílem je rozšíření a prohloubení dovedností a znalostí spojených se studiem směřujícím od zkoumání divadla a dalších scénických specializací ke studiu scénování jako fenoménu přesahujícímu jejich hranice. V návaznosti na magisterský stupeň jmenovaných studijních programů se studium zaměřuje na zkoumání vlastního základu i způsobů scénování a projevů scéničnosti a scénovanosti ve věku médií, a to jak specifických scénických způsobů uplatňovaných v umění a příbuzných oblastech, tak i nespecifických scénických projevů v každodenním životě.
Podkladem pro takto pojatý doktorský SP se v uplynulých dvaceti letech prokázal jako velmi nosný koncept scénologie – disciplíny zkoumající scénické aspekty lidského konání se zásadním ohledem na nové možnosti scénování, které otevřel rozvoj techniky a technologií. Koncept související s bouřlivým rozvojem tzv. nových či technických médií umožnil zkoumat například: problematiku vztahu aktérů a diváků a potažmo lidského chování jak v případě divadla a příbuzných scénických druhů, tak i „na scéně života“; dále scénické umění mezi mimováním a dramatem; scénování mezi obrazem a příběhem, performativitou a narativitou, scénou a slovem; prostor scény a specifické i nespecifické scénování ve speciálním i přírodním a kulturním prostoru; scénu a scéničnost v době všeobecné scénovanosti. Studium v tomto DSP chce usilovat o pojmenovávání a zpřesňování hranice mezi uměním a každodenním životem zejména dnes, kdy tyto hranice mají tendenci se neustále pohybovat a měnit.
Vzhledem k zakotvení na Divadelní fakultě AMU tak DSP vycházející ze scénologického pohledu slouží k přípravě studentů a studentek pro aktivity, které na jedné straně bezprostředně souvisejí s jejich uměleckou praxí, na druhé straně ale přesahují hranice divadla coby média: Studium scénování a scéničnosti (a tedy rozvíjení scénologie) se tak stává širším a hlubším základem zkoumání a rozvoje divadla coby umění; v tomto smyslu představuje toto studium nejenom prohloubení, ale i rozšíření profesionální kvalifikace.
Tomu odpovídají i metody a postupy zkoumání, založené jak na vlastní umělecké činnosti, její analýze a interpretaci, tak na studiu historických zdrojů, komparaci uměleckých, kulturních a psychosociálních fenoménů a jejich teoretickém uchopení.
Studium vychází ze zásady, že základní výzkum umělecké tvorby představuje tato umělecká tvorba sama, ovšem umělecká tvorba reflektovaná: na této reflexi se vedle umělců samých podílejí i teoretici. Základní výzkum scénické tvorby umělecké povahy zajišťovaný Ústavem teorie scénické tvorby DAMU, na němž se účastníci doktorského studia podílejí, vychází tedy při součinnosti umělců a teoretiků ze spojení reflexe s vlastní tvorbou, a to do té míry, že i teoreticky zaměření studenti získávají v průběhu svého doktorského studia zkušenosti z vytváření činoherních, operních i jinak zaměřených scénických produktů uměleckého charakteru; to je možné díky tvůrčímu angažmá velké části vyučujících a školitelů či školitelek v divadlech, ale i v dalších institucích provozujících scénická umění.
Výsledkem takto pojatého studia je i schopnost interdisciplinárního přístupu ke sledovaným fenoménům a prohloubení jejich kritické reflexe začleňující se do širší odborné diskuse o jejich významu a poslání. Prohloubení a rozšíření profesionální kvalifikace je doplněno o zkušenosti z oblasti editace vlastních i cizích odborných textů včetně osvojení současných publikačních metod, prohloubení jazykových znalostí, praktickou orientaci v realizaci uměleckovýzkumných a vědeckovýzkumných grantů.
Institucionálně zajišťuje chod studia ÚSTAV TEORIE SCÉNICKÉ TVORBY DAMU, který se orientuje na výzkum scénování a scéničnosti jako širšího základu divadla chápaného nikoli jako kombinace různých umění, ale jako druh scénického umění. Dosud jako vědeckovýzkumné a pedagogické pracoviště zároveň zaštiťoval tento výzkum pro Katedru činoherního divadla DAMU a Katedru scénografie DAMU.
OBOROVÁ RADA DSP Scénická tvorba a teorie scénické tvorby je současně vědeckou radou Ústavu teorie scénické tvorby a jsou v ní zastoupeni pedagogové KĆD – garanti studijních programů. Je zároveň i redakční radou edice Disk, kde (ve velké a malé řadě) se pravidelně publikují výsledky výzkumné činnosti, na nichž se vedle dalších odborníků podílejí také absolventi i studenti doktorského programu. Ústav také dramaturgicky koncipuje a redakčně připravuje edici Studijní texty - tematizované antologie materiálů k jednotlivým zkoumaným fenoménům.
Absolvent doktorského studia scénické tvorby je vysoce kvalifikovaný odborník – scénický umělec a/či teoretik, jehož tvůrčí činnost má povahu samostatného zkoumání možností scénické tvorby a jejích různých disciplín i jejich zdrojů souvisejících se scéničností a scénovaností v současném světě, který je zásadně ovlivňovaný scénickou aktivitou médií.
Úroveň jeho umělecké i vědeckovýzkumné činnosti a její výsledky odpovídají získaným zkušenostem a vývoji vědeckého zkoumání dané oblasti u nás i ve světě včetně uveřejněných původních výstupů vlastního výzkumu.
ODBORNÉ ZNALOSTI potřebné pro uměleckovýzkumnou a vědeckovýzkumnou činnost:
Absolvent shromáždil a prokazuje hluboké znalosti ve zvoleném směru výzkumu kontinuálně rozvíjeného v Ústavu teorie scénické tvorby: Herectví jako umění a herectví v životě – Mimus a drama –Scéna a slovo – Scénický prostor jako audiovizuální fenomén – Scéna a scéničnost v době všeobecné scénovanosti.
Disponuje detailním přehledem o zvolené oblasti studia.
Je schopen samostatně navrhnout, řešit a vyhodnotit výzkumný problém.
Získanými znalostmi podporuje vlastní umělecký výzkum při vzniku scénického díla/inscenace v divadle či příbuzných uměleckých médiích, aplikuje je při další výzkumné činnosti a umí je spojit tak, aby mohl navrhnout umělecký a/či vědecký postup/metodu k řešení uměleckých, vědeckých a pedagogických otázek v oblasti scénické tvorby.
ODBORNÉ DOVEDNOSTI:
Absolvent si při uměleckém a/či vědeckém výzkumu zvolených fenoménů osvojil nové dovednosti a metodické přístupy používané při vzniku scénických děl a/či teoretické reflexi tvůrčích výsledků z této oblasti.
Na konkrétní tvůrčí – umělecké a vědecké – činnosti rozvíjí praktické i teoretické analytické, interpretační a komparační metody a prezentuje příslušnou formou její výsledky.
Samostatně vypracovává a pořádá rešerše a na jejich základě je schopen navrhnout výzkumný projekt.
OBECNÉ ZPŮSOBILOSTI:
Je schopen prezentovat výsledky své tvůrčí činnosti, sepsat a obhájit původní vědeckou práci.
Je schopen samostatně navrhnout a experimentálně řešit umělecké, uměleckovýzkumné či vědeckovýzkumné úkoly, včetně založení a řízení týmu, a interdisciplinárně propojovat scénologii s příbuznými obory.
Je schopen posouvat hranice dosavadního uměleckého i vědeckého poznání prostřednictvím originální a nezávislé tvorby.
Zvládá odbornou komunikaci ve dvou cizích jazycích: angličtina, němčina, francouzština italština, španělština, ruština.
NÁROKY NA UCHAZEČE: K doktorskému studiu tohoto zaměření se mohou hlásit absolventi magisterského studia dramatického/scénického umění (programů herectví, režie, dramaturgie, scénografie, teorie a kritika, divadelní věda apod.) i dalších uměleckých či uměnovědných či příbuzných programů, a to jak občané ČR tak cizinci, kteří mají odpovídající akademický titul i základní zkušenosti z účasti na vytváření činoherních, operních a příbuzně zaměřených scénických děl a jsou schopni reflexe této činnosti, nebo se věnují teoretickému či historickému studiu scénické produkce s důrazem na proces její geneze a provozování.
Pro uchazeče o doktorské studium vyhlašuje děkan fakulty přijímací řízení, jeho podmínky jsou dány Studijním a zkušebním řádem AMU.
PŘIHLÁŠKA k doktorskému studiu musí kromě základního dotazníku obsahovat:
projekt disertační práce;
seznam základní literatury k předpokládanému tématu;
originál či úředně ověřenou kopii dosaženého vysokoškolského vzdělání;
strukturovaný životopis, přehled vlastní tvůrčí, odborné a publikační činnosti.
Povinnou součástí životopisu je informace, zda student někdy započal (i nedokončené), resp. dokončil doktorské studium na jiné vysoké škole.
PRŮBĚH PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY: Ústní pohovor vedený členy komise s uchazečem na základě předloženého projektu s doplňujícími otázkami.
RÁMCOVÝ OBSAH PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY A KRITÉRIA VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ:
1. Projekt, jeho cíle a obsah (0-50 bodů)
2. Rozvedení projektu před komisí (0-30 bodů)
3. Doplňující otázky (0-20 bodů)
V odborné rozpravě zkoumá komise připravenost projektu – zdůvodnění a cíle – a potřebnost či přínosnost zvoleného tématu vzhledem k cílům studia a nárokům na uchazeče, tedy předpoklady pro rozvíjení samostatné teoretické a umělecké činnosti, která má povahu samostatného výzkumu využitelného případně v pedagogické práci.
Maximální počet dosažitelných bodů je 100, minimální počet bodů nutných pro přijetí je 55.
Studium se uskutečňuje v prezenční nebo v kombinované formě. Uchazeč při podávání přihlášky zvolí formu studia (prezenční nebo kombinovanou). Nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů je stanoven bez ohledu na zvolenou formu studia.
Předpokládaný počet studentů v ročníku se řídí podle úrovně uchazečů v přijímacím řízení a zaměření doktorských projektů – orientačně max. 3.
