Otázky k bakalářské zkoušce z dramatické výchovy

A – TEORIE A DIDAKTIKA DRAMATICKÉ VÝCHOVY, PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Základní literatura:

  • MACHKOVÁ, Eva. Jak se učí dramatická výchova: didaktika dramatické výchovy. 2. vyd. Praha: AMU, Divadelní fakulta, katedra výchovné dramatiky, 2007 [2004]. 224 s. ISBN 978-80-7331-089-9.
  • MACHKOVÁ, Eva. Nástin historie dramatické výchovy. Tvořivá dramatika. 2016, roč. XXVII, č. 1–3, Úvahy-pojmy-souvislosti s. 1–40. ISSN 1211-8001.
  • MACHKOVÁ, Eva. Úvod do studia dramatické výchovy. 3., aktualizované vyd. Praha: NIPOS, 2018 [1998]. 160 s. ISBN 978-80-7068-317-0.
  • VALENTA, Josef. Metody a techniky dramatické výchovy. 3., upr. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008 [1997]. 352 s. ISBN 978-80-247-1865-1.
  • SPILKOVÁ, V. a kol. (2005). Proměny primárního vzdělávání v CR. Praha: Portál.
  • Rámcové vzdělávací programy pro MŠ, ZŠ, ZUŠ a gymnázia
  • Tvořivá dramatika – posledních pět ročníků

A 1 – Dramatická výchova jako umělecko–pedagogický obor, vztahy k příbuzným oborům

Literatura:

KOŤÁTKOVÁ, Soňa; PROVAZNÍK, Jaroslav; BLÁHOVÁ, Krista; SVOBODOVÁ, Radka; TOMKOVÁ; Anna. Vybrané kapitoly z dramatické výchovy. Praha: Karolinum, 1998. 224 s. ISBN 80-7184-756-9.

MACKOVÁ, Silva. Divadlo a výchova: (Úvahy o oboru). Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2016. 260 s. ISBN 978-80-7460-101-9.

A 2 – Pojetí dítěte a dětství ve vztahu k dramatické výchově

Literatura: 

HELUS, Zdeněk. Dítě v osobnostním pojetí: obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i rodiče. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2009. 286 s. Pedagogická praxe. ISBN 978-80-7367-628-5.

HEJLOVÁ, Helena. Práva dítěte ve vzdělávání - výzva pro učitele. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2010. 163 s. ISBN 978-80-7290-468-6.

PROVAZNÍK, Jaroslav, ed. Dítě mezi výchovou a uměním - dramatická výchova na přelomu tisíciletí: [příspěvky z konference o dramatické výchově ...: Praha, 4.-6. října 2007. Praha: Sdružení pro tvořivou dramatiku ve spolupráci s katedrou výchovné dramatiky DAMU, 2008. 219 s. ISBN 978-80-903901-2-6.

Participace dětí a mládeže na kultuře a umění prostřednictvím zážitku: sborník příspěvků z konference: 29.-30.9.2015 GASK, Kutná Hora. Praha: NIPOS, 2015. 159 stran. ISBN 978-80-7068-299-9.

A 3 – Hra a dramatická hra
Literatura:

MACHKOVÁ, Eva. Dramatická hra a tvořivost. Praha: Nakladatelství H & H, 2017. 278 s. ISBN 978-80-7319-125-2.

MACHKOVÁ, Eva; SPOLIN, Viola. Viola Spolinová – Hry a cvičení pro divadlo. Tvořivá dramatika. 1997, roč. VIII, č. 1, s. I-VIII. ISSN 1211-8001.

MARTÍNKOVÁ, Nina. Hra a divadlo. Praha: NIPOS, 2018.152 s. ISBN 978-80-7068-325-5.

MLEJNEK, Josef. Dětská tvořivá hra. 3. vyd. Praha: NIPOS-ARTAMA, 2011 [1981; 1997]. 152 s. ISBN 978-80-7068-001-8.

WAY, Brian. Rozvoj osobnosti dramatickou hrou. Přeložila Eva MACHKOVÁ. 2., revid. a aktualizované vyd. Praha: STD; NIPOS, 2014. 234 s. Přel. z: Development Through Drama. ISBN 978-80-903901-4-0 (STD); 978-80-286-9 (NIPOS).

CAILLOIS, Roger. Hry a lidé. Přeložila Nina VANGELI. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1998. 216 s. Přel. z: Les Jeux et les Hommes. ISBN 80-902482-2-5.

HUIZINGA, Johan. Homo ludens: o původu kultury ve hře. Přeložil Jaroslav VÁCHA. Praha: Mladá fronta, 1971. 228 s. Edice Ypsilon, sv. 13. Přel. z: Homo ludens.

MILLAROVÁ, Susanna. Psychologie hry. Přeložila Jarmila MILNEROVÁ. Praha: Panorama, 1978. 360 s. Přel. z: The Psychology of Play. Edice Pyramida.

 

A 4 – Divadlo hrané dětmi a mládeží jako součást dramatické výchovy
Literatura:

MLEJNEK, Josef. Dětská tvořivá hra. 3. vyd. Praha: NIPOS-ARTAMA, 2011 [1981; 1997]. 152 s. ISBN 978-80-7068-001-8.

MACHKOVÁ, Eva. Dramatická hra a tvořivost. Praha: Nakladatelství H & H, 2017. 278 s. ISBN 978-80-7319-125-2.

KONÝVKOVÁ, Irena. Kroky a hledání při práci s dětským divadelním souborem. Tvořivá dramatika. 1998, roč. IX, č. 2-3, s. 18-23. ISSN 1211-8001.

Palarčíková: Tygr v oku aneb o tvorbě inscenace s dětmi a mládeží

Tvořivá dramatika - články vztahující se k dětské jevištní tvorbě a přehlídkám a festivalům divadla hraného dětmi a mladými

A 5 – Přednes jako součást dramatické výchovy

Literatura:

DISMAN, Miloslav; KUBÁLEK, Vratislav. Dětský přednes a dramatický projev. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 160 s.

ZÁMEČNÍKOVÁ, Ema. Cesta k přednesu, aneb, Průvodce pro pedagogy a mladé recitátory. 1. vyd. Praha: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2009. 139 s. ISBN 978-80-7068-236-4.

MAŠATOVÁ, Milada. Cesty k metafoře: náměty a úvahy o možnostech rozvíjení metaforického myšlení a sdělování v tvořivé dramatice. 2. vyd. Praha: Akademie múzických umění, Divadelní fakulta, 2004. 50 s. Studijní texty. ISBN 80-7331-922-5.

A 6 – Proměny dramatické výchovy a pedagogické směry ve 20. století

Literatura:

MACHKOVÁ, Eva. Nástin historie a teorie dramatické výchovy. Praha: Akademie múzických umění v Praze v Nakladatelství AMU, 2018. 234 s. ISBN 978-80-7331-487-3.

FILOVÁ, Hana a SVOBODOVÁ, Jarmila. Výběr z reformních i současných edukačních koncepcí: (zdroje inspirace pro učitele). Brno: MSD, 2007. 220 s. ISBN 978-80-86633-93-0.

DEWEY, John a SINGULE, František, ed. Americká pragmatická pedagogika. Překlad František Singule. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990. 197 s. Z dějin pedagogiky; sv. 35. ISBN 80-04-20715-4. - kapitola Zkušenost a výchova

BERTRAND, Yves. Soudobé teorie vzdělávání. Překlad Oldřich Selucký. Vyd. 1. Praha: Portál, 1998. 247 s. Studium. ISBN 80-7178-216-5.

A 7 – Dramatická výchova v současných kurikulárních dokumentech a v praxi

Literatura:

RVP různých stupňů a typů škol

MARUŠÁK, Radek, KRÁLOVÁ, Olga, RODRIGUEZOVÁ, Veronika. Dramatická výchova v kurikulu současné školy: Využití metod a technik. Praha: Portál, 2008. 128 s. ISBN 978-80--7367472-4.

MACHKOVÁ, Eva a kol. Škola dramatickou hrou: dramatická výchova v primární škole. 2. upravené vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, 2019. 220 stran. ISBN 978-80-7599-072-3.

MACHKOVÁ, Eva. Dramatická výchova v základní škole.Tvořivá dramatika. Praha: NIPOS Artama ve spolupráci se Sdružením pro tvořivou dramatiku a katedrou výchovné dramatiky DAMU, 2019, roč.XXX, č.3, s. 1 - 4. ISSN 1211-8001

LÖFFELMANN, Vojtěch. Současné podoby dramatické výchovy v České republice. Tvořivá dramatika. Praha: NIPOS Artama ve spolupráci se Sdružením pro tvořivou dramatiku a katedrou výchovné dramatiky DAMU, 2019, roč.XXX, č.2, s. 1 - 24. ISSN 1211-8001

A 8 – Psychologické aspekty učení v DV 

Literatura:

WAY, Brian. Rozvoj osobnosti dramatickou hrou. Přeložila Eva MACHKOVÁ. 2., revid. a aktualizované vyd. Praha: STD; NIPOS, 2014. 234 s. Přel. z: Development Through Drama. ISBN 978-80-903901-4-0 (STD); 978-80-286-9 (NIPOS).

GOLEMAN, Daniel. Emoční inteligence. Přeložila M. BÍLKOVÁ. Praha: Columbus, 1997. 352 s. Přel. z: Emotional Intelligence. ISBN ISBN 80-85928-48-5.

ČÁP, Jan. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: Karolinum; Praha: H & H, 1993. 416 s. ISBN 80-7066-534-3.

HLAVSA, Jaroslav; HAVLÍNOVÁ, Miluše; KLICPEROVÁ, Martina; MACHKOVÁ, Eva; BAKALÁŘ, Eduard; HALÍK, Tomáš; HOLEYŠOVSKÝ, Jan; CHALOUPKA, Otakar; SLEPIČKA, Pavel; VIEWEGH, Josef. Psychologické metody výchovy k tvořivosti. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 192 s.

MILLAROVÁ, Susanna. Psychologie hry. Přeložila Jarmila MILNEROVÁ. Praha: Panorama, 1978. 360 s. Přel. z: The Psychology of Play. Edice Pyramida.

NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. Praha: Academia, 1995. 336 s. ISBN 80-200-0525-0.

PIAGET, Jean; INHELDER(OVÁ), Bärbel. Psychologie dítěte. Přeložila Eva VYSKOČILOVÁ. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1970. 116 s. Klub přátel pedagogické literatury. Přel. z: La psychologie de l´enfant.

A 9 – Cíle dramatické výchovy ve vztahu k žákovi, skupině, obsahu, metodám a různým podobám oboru

Literatura:

RVP různých stupňů a typů škol

MACHKOVÁ, Eva. Jak se učí dramatická výchova: didaktika dramatické výchovy. 2. vyd. Praha: AMU, Divadelní fakulta, katedra výchovné dramatiky, 2007 [2004]. 224 s. ISBN 978-80-7331-089-9.

VALENTA, Josef. Metody a techniky dramatické výchovy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008. 352 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-1865-1.

JANÍK, Tomáš, MAŇÁK, Josef a KNECHT, Petr. Cíle a obsahy školního vzdělávání a metodologie jejich utváření. 1. vyd. Brno: Paido, 2009. 181 s. Pedagogický výzkum v teorii a praxi; sv. 17. ISBN 978-80-7315-194-2

BELZ, Horst a SIEGRIST, Marco. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Překlad Dana Lisá. Vyd. 2. Praha: Portál, 2011. 375 s. ISBN 978-80-7367-930-9.

A 10 – Metody dramatické výchovy a jejich volba ve vztahu k žákovi, skupině, učiteli, cílům a učivu

Literatura:

MACHKOVÁ, Eva. Jak se učí dramatická výchova: didaktika dramatické výchovy. 2. vyd. Praha: AMU, Divadelní fakulta, katedra výchovné dramatiky, 2007 [2004]. 224 s. ISBN 978-80-7331-089-9.

VALENTA, Josef. Metody a techniky dramatické výchovy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008. 352 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-1865-1.

A 11 – Vztah žák – skupina – učitel v dramatické výchově

Literatura:

KOPŘIVA, P., NOVÁČKOVÁ. J. Respektovat a být respektován. 3. vydání. Kroměříž: Spirála, 2010. 282 s. ISBN: 978-80-904030-00.

FENSTERMACHER, Gary D. a SOLTIS, Jonas F. Vyučovací styly učitelů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008. 124 s. ISBN 978-80-7367-471-7.

HERMOCHOVÁ, Soňa. Skupinová dynamika ve školní třídě. 1. vyd. Kladno: AISIS, ©2005. 169 s. Dokážu to?. ISBN 80-239-5612-4.

CANGELOSI, James S. Strategie řízení třídy: jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Překlad Milan Koldinský. Vyd. 5. Praha: Portál, 2009. 289 s. Pedagogická praxe. ISBN 978-80-7367-650-6.

ŠEĎOVÁ, Klára, ŠVAŘÍČEK, Roman a ŠALAMOUNOVÁ, Zuzana. Komunikace ve školní třídě. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012. 293 s. ISBN 978-80-262-0085-7.

MAREŠ, Jiří a KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Komunikace ve škole. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Centrum pro další vzdělávání učitelů, 1995. 210 s., [12] s. obr. příl. ISBN 80-210-1070-3.

A 12 – Strukturování dramatické práce

Literatura:

MARUŠÁK, Radek. Literatura v akci: Metody dramatické výchovy při práci s uměleckou literaturou. Praha: AMU, Divadelní fakulta, katedra výchovné dramatiky, 2010. 196 s. ISBN 978-80-7331-172-8.

MACHKOVÁ, Eva. Dramatický svět Cecily O´Neillové. Tvořivá dramatika. 1997, roč. VIII, č. 3, s. I-VIII. ISSN 1211-8001.

MORGAN(OVÁ), Norah; SAXTON(OVÁ), Juliana. Vyučování dramatu: hlava plná nápadů. Přeložili Helena ZYMONOVÁ a Jaroslav PROVAZNÍK. Praha: Sdružení pro tvořivou dramatiku, 2001. 252 s. Přel. z: Teaching drama: a mind of many wonders [1987]. ISBN 80-901660-2-4.

NEELANDS, Jonothan. Strukturování dramatické práce. Přeložil Radim SVOBODA. Deník Dětské scény‘95. Ústí nad Orlicí 1995, č. 1-9. Přel. z: Structuring Drama Work.

SVOZILOVÁ, Dana. Analýza strukturované dramatické hry v kontextu dramatické výchovy. Brno JAMU, 2005. 194 s. ed. Výběrová řada doktorských prací. ISBN 80-86928-10-1.

ULRYCHOVÁ, Irina. Drama a příběh: tvorba scénáře příběhového dramatu v dramatické výchově. 2. vyd. Praha: Akademie múzických umění, Divadelní fakulta, katedra výchovné dramatiky, 2016 [2007]. 104 s. ISBN 978-80-7331-408-8.

A 13 – Hodnocení v procesu dramatické výchovy

Literatura:

SLAVÍK, Jan. Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999. 190 s. Pedagogická praxe. ISBN 80-7178-262-9.

KOLÁŘ, Zdeněk a ŠIKULOVÁ, Renata. Hodnocení žáků. 2., dopl. vyd. Praha: Grada, 2009. 199 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-2834-6.

STARÝ, Karel a kol. Formativní hodnocení ve výuce. Vydání první. Praha: Portál, 2016. 174 stran. ISBN 978-80-262-1001-6.

WILIAM, Dylan a LEAHY, Siobhán. Zavádění formativního hodnocení: praktické techniky pro základní a střední školy. První vydání. [Praha]: ve spolupráci s nakladatelstvím Martina Romana a projektem Čtení pomáhá vydala EDUkační LABoratoř, z.s., [2016], ©2016. xxvi, 243 stran. ISBN 978-80-906082-5-2.

A 14 – Plánování a stavba lekcí v dramatické výchově

Literatura:

MARUŠÁK, Radek, KRÁLOVÁ, Olga, RODRIGUEZOVÁ, Veronika. Dramatická výchova v kurikulu současné školy: Využití metod a technik. Praha: Portál, 2008. 128 s. ISBN 978-80--7367472-4.

MARUŠÁK, Radek. Literatura v akci: Metody dramatické výchovy při práci s uměleckou literaturou. Praha: AMU, Divadelní fakulta, katedra výchovné dramatiky, 2010. 196 s. ISBN 978-80-7331-172-8.

MACHKOVÁ, Eva (ed.). Projekty dramatické výchovy pro mladší školní věk. Praha: Portál, 2013. 192 s. ISBN 978-80-262-0374-4.

MACHKOVÁ, Eva (ed.). Projekty dramatické výchovy pro starší školní věk. Praha: Portál, 2013. 150 s. ISBN 978-80-262-0504-3.

MACHKOVÁ, Eva (ed.). Projekty dramatické výchovy pro středoškoláky. Praha: Portál, 2012. 152 s. ISBN 978-80-262-0093-2.

A 15 – Metody řízení procesu v dramatické výchově

Literatura:

CANGELOSI, J. S. Strategie řízení třídy: Jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Praha: Portál, 1994. 296 s. ISBN 80-7118-022-7.

FENSTERMACHER, G. D., SOLTIS, J. F. Vyučovací styly učitelů. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-471-7.

VALENTA, Josef. Metody a techniky dramatické výchovy. 3., upr. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008 [1997]. 352 s. ISBN 978-80-247-1865-1.

A 16 – Inscenační práce se skupinou

Literatura:

KONÝVKOVÁ, Irena. Kroky a hledání při práci s dětským divadelním souborem. Tvořivá dramatika. 1998, roč. IX, č. 2-3, s. 18-23. ISSN 1211-8001.

PALARČÍKOVÁ, Alena. Tygr v oku aneb O tvorbě inscenace s dětmi a mládeží. 2., upr. vyd. Praha: NIPOS-ARTAMA, 2011 [2001]. 136 s. ISBN 978-80-7068-005-6.

SLAVÍK, Miroslav. Cesta k divadelnímu tvaru s dětským souborem. Praha: IPOS-ARTAMA, 1996. 52 s. ISBN 80-7068-094-6.

MAŠATOVÁ, Milada. O loutkovém divadle hraném dětmi. Tvořivá dramatika. 2000, roč. XI, č. 2, s. 1-4. ISSN 1211-8001.

Tvořivá dramatika – přílohy a články vztahující se k inscenační práci

A17 – Struktura literárního díla, umělecká literatura jako zdroj pro proces dramatické výchovy

Literatura:

MACHKOVÁ, Eva. Volba literární látky pro dramatickou výchovu, aneb, Hledání dramatičnosti. 2., dopl. vyd. [i.e. 3., dopl. vyd.]. V Praze: Akademie múzických umění, 2012. 146 s. ISBN 978-80-7331-214-5.

HAMAN, Aleš. Úvod do studia literatury a interpretace díla. Praha: H & H, 1999. 180 s. ISBN 80-86022-57-9.

CHALOUPKA, Otakar; VORÁČEK, Jaroslav. Kontury české literatury pro děti a mládež: (od začátku 19. století po současnost). 2., přeprac. vyd. Praha: Albatros, 1984. 540 s.

KUBÍČEK, Tomáš; HRABAL, Jiří; BÍLEK, Petr A. Naratologie: Strukturální analýza vyprávění. Praha-Podlesí: Dauphin, 2013. 248 s. ISBN 978-80-7272-592-2.

PROPP, Vladimir Jakovlevič. Morfologie pohádky a jiné studie. Přeložili Miroslav ČERVENKA, Marcela PITTERMANNOVÁ a Hana ŠMAHELOVÁ. Praha: H & H, 1999. 364 s. Přel. z: Морфология сказки atd. ISBN 80-86022-16-1.

URBANOVÁ, Svatava. Meandry a metamorfózy dětské literatury. Olomouc: Votobia, 2003. 368 s. ISBN 80-7198-548-1.

ČERVENKA, Miroslav. Významová výstavba literárního díla. Praha: Karolinum, 1992. 156 s. Acta Universitatis Carolinae. Philologica, Monographia CXVI/1992. ISSN 0567-8269.

MARUŠÁK, Radek. Literatura v akci: metody dramatické výchovy při práci s uměleckou literaturou. 1. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2010. 195 s. ISBN 978-80-7331-172-8.

A 18 – Neliterární zdroje a náměty pro proces dramatické výchovy

 

B – HISTORIE A TEORIE DIVADLA

B 1 – Legendy a teorie o původu divadla

Brockett: Dějiny divadla 7- 21, Kotte: Otázky původů in Divadelní věda, s. 151-168; Nátjašástra , in Zbavitel – Kalvodová: Pod praporem krále nebes, s. 11 -14; Brook: Maska - opuštění skořápky, in Pohyblivý bod, s. 223 -235;Kolankiewicz: Samba s bohy, in Taneční zóna 5/2001, s.17-21

B 2 – Antické divadlo a drama, tragédie a komedie

Stehlíková: Antické divadlo, nebo táž Řecké divadlo klasické doby s.6- 65, táž Římské divadlo s.5 – 26, Brockett s. 22-44,  Aristoteles: Poetika, in Myšlení o divadle I,  s. 11-21; tamtéž Nietzsche: Zrození tragédie (79-90), Bergson: Smích (93-106), Gehlen: Struktura tragédie (141-157) Aischylos: Oresteia; Sofokles: Oidipus, Antigona, Euripides: Médeia, Bakchantky, Aristofanes: Jezdci, Žáby. Plautus: Komedie o strašidle;Lišák Pseudolus; J.-P. Vernant: Napětí a ambivalence v řecké tragédii, SaD  6/1992, s. 27 – 38;Lukianos: O tanci; Stehlíková: Divadlo za časů Nerona a Seneky, s.15-30,135-164;

B 3 – Středověké divadlo a drama, smíchová a duchovní kultura

Brockett s. 100- 148; Kopecký: O divadle středověku - studie polemická, Divadelní revue nr. 0, 1990, s. 31 – 48;  Heers: Svátky bláznů a karnevaly; Le Goff, Truong:Tělo ve středověké kultuře, s. 11 – 92; Stehlíková:  A co když je to divadlo? s. 7 – 29, 119 – 128, kalendárium 148-151; Stehlíková: Potkala ho smrti + EverymanKdokoli,  Divadelní  revue  4/1997; Guardini: Liturgie jako hrai, in Konec novověku,  31-37.  Adam de la Halle: Hra v loubí

B 4 – Alžbětinské divadlo a Shakespeare - profesionálové

 Brockett:  Dějiny divadla, s. 197 – 227; Marlowe: Tragická historie o doktoru Faustovi; Rut: Příběh a Shakespeare. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Romeo a Julie, Richard III., Sen noci svatojanské, Kupec benátský, Jak se vám líbí, Veta za vetu, Hamlet, Othello, Macbeth, Král Lear, Coriolanus, Zimní pohádka, Bouře. Vyberte si tři a v nich užití divadla/ divadelnosti k rozvoji příběhu a jako zprávy o alžb. divadle a herectví. Pavis: Divadlo na divadle. Divadelní slovník 109 – 110

B 5 – Španělské divadlo zlatého věku – barokní divadlo duchovní a výchovné

Mikeš: Divadlo španělského zlatého věku, s. 7 – 17,  139 - 142; Frynta: Lope de Vega a jeho divadlo, Světová četba sv. 296;  Calderón: Velké divadlo světa,  Život je sen, Lékař své cti. Hořínek: Duchovní cvičení pro herce. In: Duchovní dimenze divadla 30 – 37;

Jacková:Jezuitské školské drama v českých zemích

B 6 – Italské renesanční divadlo, komedie a  commedia dell´arte

Brockett  158 – 180; Machiavelli: Mandragora;  Digrin: Divadlo učenců a diplomatů

s. 41 – 70; Pavis: Divadelní slovník, s. 42 – 43; K. Braun: Divadelní prostor, s. 65 – 101

Kratochvíl: Ze světa komedie dell´arte.

B 7 – Francouzské divadlo a drama v sedmnáctém a osmnáctém století

Brockett s. 260 – 287, 341- 364; Mikeš: Divadlo francouzského baroka, s.7-40, 383 –385; Corneill:Cid; Moliére:Tartuffe, Don Juan;Skapinova šibalství; Voltaire: Candide, Marivaux: Hra lásky a náhody; video – moderní francouzská rekonstrukce Měšťáka šlechticem

B 8 – Německé divadlo a drama od osmnáctého do půlky devatenáctého století

Brockett 369 – 389, 397 – 410; Lessing: Hamburská dramaturgie (Umění herecké, Voltaire a Shakespeare, Bázeň a soucit) Minna z Barnhelmu, Schiller: Úklady a láska; Goethe: Faust; Kleist: Rozbitý džbán; Grabbe: Žert, satira, ironie a hlubší význam; Büchner: Vojcek

B 9 – Vídeňské lidové divadlo a české divadlo

Vídeňské lidové divadlo, s. 14 – 22, tamtéž Nestroy: Dům čtyř letor. Tamtéž s. 400-413 Píseň a kuplet...; Rio Preisner: Johann Nepomuk Nestroy, s. 7-23, 34 -63; Macura: Znamení zrodu, 191-200 (Divadlo), s. 118- 129 (Vlastenecká společnost) ; Klicpera:  Veselohra na mostě, Tyl: Strakonický dudák; Pavis: Divadelní slovník,s.158- 159; 

B 10 – Podoby romantismu: ruské a francouzské divadlo devatenáctého století

Vodička: Svět literatury (1995), s. 211 – 222; kapitoly z Brocketta. Gribojedov: Hoře z rozumu; Gogol:Revizor;Ženitba;Puškin: Evžen Oněgin, Lermontov: Maškaráda;  Hugo: Předmluva ke Cromwelovi, Hernani; Musset: S láskou se nežertuje; Dumas ml.: Dáma s kaméliemi; Frynta: Lermontov dramatik.(??) Záhadný Gogol

B 11 – Podoby realismu: začátky moderního dramatu

Brockett s. 461-464,  kpt. 13+ 14 s. 465-483, 506-515, 522-526. Ostrovskij: Bouře; Stroupežnický: Naši furianti; Preissová: Její pastorkyňa; Mrštíkové: Maryša; (Císař: Přehled dějin českého divadla 2, s.150 – 164); Ibsen: Opory společnosti, Nora, Divoká kachna; Strindberg: Slečna Julie, Čechov: Racek, Višňový sad, Strýček Váňa

B 12 – Reformy evropského divadla, inscenace – vize a realita, změna světa i divadla – tzv. Velká divadelní reforma (soubor, režisér, inscenace)

Brockett, s. 516 -564, 572 -575,   Z historie (1882): Mezi slávou a opovržením. In Sláva a bída herectví, s. 203 – 214. Wagner, Nietzsche: Zrození tragédie , in Myšlení o divadle, 85-90, Meiningenští, Appia, Craig: Herec a nadloutka, Loutkář 1993 /10-12. Divadla „svobodná“ a „umělecká“: Francie, Německo, Anglie, Rusko (Theâtre Libre, Freie Bűhne, Independent Theatre, Theâtre d´Art, Theâtre de l´Oeuvre. MCHT, Studia) J. Hyvnar: Dvě symbolistické vize herectví, in Herec v moderním divadle, s. 77-101. Týž Divadelní moderna, in Francouzská divadelní reforma,s.9-76; R.Musil: „Zánik“ divadla. Divadlo říjen 1967, s. 58-64; Tairov: Odpoutané divadlo

B 13 – Avantgardy – manifesty; jiné herectví a inscenace, „ismy“

dadaismus, surrealismus, futurismus, suprematismus, funkcionalismus - Dokumenty in M. De Micheli: Umělecké avantgardy dvacátého století, s. 253 -355; V. Effenberger: Realita a poesie; ilustrace, vybrané kapitoly, s 225-274; Artaud: Divadlo a kultura.  Serafinovo divadlo. In: A. Artaud: Divadlo a jeho dvojenec.  Kopecký: Život, dílo, sny. In Antonin Artaud, poslední z prokletých; Kapitoly z Hyvnar: Herec v moderním divadle; Česká avantgarda, Devětsil, Osvobozené divadlo, V+W, syntetické divadlo E.F.Buriana

B 14 – Epické divadlo, Brecht, jeho předchůdci a pokračovatelé

 Grossman: Doslov in Bertolt Brecht: Myšlenky, s.147 -161. Tamtéž Pouliční scéna, s. 50 – 61. Brecht: Zadržitelný vzestup Artura Uie, Matka Kuráž, Třígrošová opera.  John Gay: Žebrácká opera. Frisch: Pan Biedermann a žháři. Dűrrenmatt: Manželství pana Missisipiho, Návštěva staré dámy. Weiss: Marat/Sade (film z Brookovy inscenace); Augusto Boal a Divadlo fórum in Slovník světového divadla 1945-1990; in Pilátová: Hnízdo..., s. 365-366.  Kotte: Epické divadlo, in Divadelní věda, s.69-73, Uhde: Brecht jako desperát. In O divadle 1, s. 322 – 340

B 15 – Absurdní drama a divadlo

Pavis: Absurdita, absurdní. In Divadelní slovník, 19-20. Rozdíly západních a východních dramatiků: Beckett: Čekání na Godota, Konec hry; Ionesco: Plešatá zpěvačka, Nosorožec; Genet: Balkón; Pinter: Narozeniny; Albee: Stalo se v ZOO; Mrožek: Policajti, Tango; Vyskočil: Haprdáns; Havel: Zahradní slavnost. Smoček: Podivné odpoledne... Handke: Spílání publiku. Rut: Ivan Vyskočil. Vždyť přece létat je o hubu.

B 16 – Inscenační divadlo u nás i ve světě

 režiséři, jejich divadla, herci, dramatici; vyberte si z českého či světového divadla XX stol. osobnost a její objevy a proměny v kontextu doby (např. Mejerchold, Tairov, Reinhardt, Hilar, Barrault, Villar, Burian, Jouvet, Dejmek, Strehler, Krejča, Radok, Vitez, Brook, Mnouchkinová... ) jako reprezentanta inscenační i pracovní proměny - fenomén divadelní zkoušky v dramatech a v realitě (Sen noci svatojanské, Hamlet, Versaillská improvizace, Šest postav, Císařův mim, Marat/Sade .. vodítko: M. Rostain: Deník zkoušek tragédie Carmen Petera Brooka + doslov Pilátová: Století zkoušek)

B 17 – Autorské divadlo u nás i ve světě

vyberte si 2 tvůrce a sledujte rozsah možností autorství (např. Dario Fo, Vyskočilovo Nedivadlo, Divadlo Járy Cimrmana, Ctibor Turba, Jaroslav Dušek, Pina Bausch, Christof Marthaler), vyber si dvě konkrétní díla a ukaž tvůrčí impulsy (událost, jev, fotografie, inzerát, atd.) i postupy (adaptace, parodie, výzkum, dokument apod.), např. Vyskočil: Haprdáns, VerTe Dance: Malý princ, Vosto 5 – Dechovka, Continuo - Klobouk, hvězdy, neštovice, Oběť, NIE – Má dlouhá cesta domů, Téměř zapomenuté vzpomínky, Konec všeho, co bylo .., Farma v jeskyni Sclavi, – z vlastní divácké či tvůrčí zkušenosti.

B 18 – Druhá divadelní reforma

Braun: Druhá divadelní reforma? s.30-137.  Roubal: K obecným rysům alternativního divadla. In alt. divadlo, slovník českého alternativního divadla, s. 13 -22; Grotowski: Odpověď Stanislavskému, in Texty III., s. 158-177; týž Svátek, in Pilátová, Hnízdo Grotowského, s. 428 – 435, tamtéž s. Divadlo – kultura, ISTA – s. 214 – 238, Divadelní antropologie s. 510 –515; Brook: Prázdný prostor.


.