HLEDAT OK
HLEDAT


Otázky ke státním závěrečným zkouškám

Bakalářské zkoušky
Magisterské zkoušky (staré) / čeští studenti
Magisterské zkoušky (staré) / zahraniční studenti
Magisterské zkoušky (nové)

Otázky ke státním bakalářským zkouškám

Herectví ALD, režie a dramaturgie ALD,  scénografie ALD

 

I.    Historie a teorie alternativního a loutkového divadla 
(otázky platné od akademického roku 2018 / 2019)

A/ LOUTKOVÉ DIVADLO

  1. Tradiční loutkové divadlo v Evropě a základní typy loutek
  2. Asijské tradiční loutkové divadlo a základní typy loutek
  3. Moderní loutkové divadlo od konce 19. století do 2. světové války
  4. Loutkové divadlo 2. poloviny 20. století s ohledem na české specifikum
  5. Současné loutkové divadlo

B/ SOUČASNÉ PODOBY ALTERNATIVNÍHO DIVADLA

1. Hudební divadlo

V čem se liší hudební divadlo od dalších divadelních žánrů s dominující hudební složkou (opera, muzikál, kabaret)?

Kdy lze hovořit o vzniku hudebního divadla a jeho prvních představitelích?

Popište na konkrétních příkladech hlavní specifika hudebního divadla a možné přístupy k samotným aktérům.

2. Postdramatické divadlo

Vyjmenujte a vysvětlete základní principy dramatického divadla. Vyjmenujte a popište základní prostředky a postupy, kterými se postdramatické divadlo odlišuje.

Proměny prvků rituálů: charakterizujte rozdíly mezi přístupem k ritualitě u konkrétních tvůrců druhé divadelní reformy (Brook, Grotowski, Kantor, Living Theatre ad.) a představitelů postdramatického divadla posledních dvaceti let (Jan Fabre, Romeo Castellucci, Handa Gote, Petr Nikl ad.).

3. Antropologické divadlo

Každé divadlo se týká člověka. V čem tedy spočívají rysy antropologického divadla? Co označuje pojem „antropologické“?

Jako jsou jeho inspirační zdroje? Které jsou klíčové osobnosti antropologického divadla? Které soubory či školy ho sledují a rozvíjejí – ve světě i u nás? Jaké instituce si vytvořilo a jak dlouho už fungují? Jaké jsou dnešní podoby tohoto přístupu k divadlu a jak se jeho pojetí proměňuje v souvislosti s proměnami našeho světa?

4. Imerzivní divadlo

Definujte imerzivní aspekt divadelní tvorby. Jakými rysy se vykazují projekty označované jako imerzivní divadlo?  Kteří tvůrci u nás i v zahraniční tento typ divadla rozvíjejí?

V čem leží úskalí projektů imerzivního divadla? Za co jsou nejčastěji kritizovány?

5. Pohybové divadlo

Zformulujte, v čem spočívá oblast pohybového divadla, popřípadě s vědomím problematičnosti tohoto pojmu.

Uveďte významné tvůrce a skupiny, kteří se pohybovým divadlem zabývali a zabývají. Porovnejte specifičnost jejich přístupu.

Zformulujte, jaké příbuzné oblasti divadla měly a mají vliv na vznik a vývoj pohybového divadla.

6. Nový cirkus

V čem je principiální rozdíl využití cirkusových umění v novém cirkusu oproti tradičnímu? Uveďte v několika bodech.

Jaké byly hlavní důvody divácké i obsahové krize tradičního cirkusu cca v šedesátých letech minulého století? Jaké dvě hlavní základní okolnosti způsobily postupný vznik nového cirkusu cca v sedmdesátých letech minulého století?

Uveďte příklady významných skupin či projektů.

7. Dokumentární divadlo

Jaké jsou hlavní typické znaky dokumentárního divadla? Na jaké principy a tvůrce z divadelní historie dokumentární divadlo navazuje a jací jsou významní představitelé dokumentárního divadla tohoto století?

8. Divadlo spolupráce

Popište základní principy Boalova Divadla fórum.

Vyberte si alespoň dva další konkrétní umělce, skupiny či festivaly a popište, jakými prostředky dosahují překročení čistě estetické funkce divadla. Jaké jiné funkce může divadlo nést? Jaké výhody a jaká úskalí doprovázejí zapojení občanů, specialistů a neherců do role performerů? A jak se tím mění role diváka?

9. Politické divadlo

Zformulujte v základních obrysech vývoj českého politicky a společensky angažovaného divadla od Sametové revoluce po současnost. Jak se vyvíjejí funkce divadla v současné české a evropské společnosti? Jak rozumíte pojmu "politický" v kontextu divadelní tvorby?

Analyzujte tři významné zahraniční inscenace či projekty, jež využívají odlišných prostředků, strategií a cílů.

10. Performance

Jaký je rozdíl mezi performancí a divadelním aktem? S jakými dalšími uměleckými oblastmi se performance pojí? Kdy můžeme hovořit o genezi této disciplíny?

Jak byste charakterizovali tzv. performativní obrat a s čím bývá spojovaný? Ukažte na příkladech, jakými způsoby může performance přesahovat rámec uzavřeného estetického tvaru.

II.   Historie a teorie oboru (otázky platné od akademického roku 2016 / 2017)

1. RITUÁLY, OBŘADY, SVÁTKY A POČÁTKY DIVADLA

Studijní materiály:

KOMÁREK, Stanislav. Příroda a kultura. Kapitola Příběh a mýtus, s. 171-174.

SOKOL, Jan. Člověk a náboženství. Kapitola Obřad a jeho výrazové prostředky, s. 53-60.

HEJDÁNEK, L. O umění. Kapitola Objev budoucnosti a umění, s. 9-16.

ELIADE, M. Mýty, sny a mystéria. Kapitola Mýty moderního světa.

Inspirační zdroje:

FRAZER, James Georgie. Zlatá ratolest.

CAMPBELL, Joseph. Proměny mýtu v čase.

CAMPBELL, Joseph. Primitivní mytologie.

LEVI-STRAUSS, Claude. Myšlení přírodních národů.

TURNER, Victor Witter. Průběh rituálu.

ELIADE, Mircea. Iniciace, rituály a tajné společnosti.

BROCKETT, O. G. Dějiny divadla.

SCHECHNER, R. The future of ritual.

SCHECHNER, R. Performancia: teórie, praktiky, rituály.

2. ŘECKÁ TRAGÉDIE

Studijní materiály:

Král Oidipús (překlad Petr Borkovec a Matyáš Havrda)

STEHLÍKOVÁ, Eva. Řecké divadlo klasické doby.

Inspirační zdroje:

SCHERHAUFER, Peter. Čítanka z dejín divadelnej réžie I. (kapitola Kto režíroval v antike).

BRAUN, K. Divadelní prostor.

PATOČKA, J. Epičnost a dramatičnost, epos a drama. In Divadlo, 17, 1966, č. 10, s. 1- 6.

3. LOĎ BLÁZNŮ JAKO METAFORA SVĚTA (SHAKESPEARE V ZRCADLE DOBY)

Studijní materiály:

SHAKESPEARE, W. Král Lear (překlad M. Hilský).

HILSKÝ, M. Král Lear – doslov.

Přednášky:

HILSKÝ, M. Chvála bláznovství, Shakespearovi klauni a šašci
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10000000002-umeni-vcera-a-dnes/209251000030003-martin-hilsky-chvala-blaznovstvi-shakespearovi-klauni-a-sasci/

HILSKÝ, M. Shakespeare a zrod anglického divadla (ÚMK 29. 4. 2015)
https://www.youtube.com/watch?v=gxNhlpVHvYo

Inspirační zdroje:

FOUCAULT, M. Dějiny šílenství.

KOTT, J. Shakespearovské črty.

LUKEŠ, M. Mezi karnevalem a snem: Shakespearovské souvislosti.

4. ZROD BAROKNÍHO DIVADELNÍHO PROSTORU

Studijní materiály:

BRAUN, K. Divadelní prostor.

JURKOWSKI, H. Proměny ikonosféry.

Dějiny českého divadla I. (Fr. Černý).

Inspirační zdroje:

MIKEŠ, V. Divadlo francouzského baroka.

ČERNÝ, V. Až do předsíně nebes: čtrnáct studií o baroku našem i cizím.

SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie. I: od neandertálca po Meiningenčanov.

BROCKETT, O. G. Dějiny divadla.

5. ODKAZ OSVÍCENSTVÍ A DIVADLO JAKO MORÁLNÍ A POLITICKÁ INSTITUCE

Studijní materiály:

LESSING, G. E. Hamburská dramaturgie.

SCHILLER, F. Divadlo jakožto mravní instituce.

SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie II.: Od Goetheho a Schillera po Reinhardta.

ŠEVČÍK, O. Architektura – historie – umění: Kulturně-civilizační vývoj v Evropě od antiky do počátku 19. století, oddíl - kapitoly Osvícenství – sebedůvěra rozumu

a projekt moderní doby, od s. 239.

URZIDIL, J. Goethe v Čechách.

Dějiny českého divadla II. (Fr. Černý).

Inspirační zdroje:

BOERNER, P. Goethe.

GOETHE, J. W. Výbor z díla I-II.

SCHILLER, F. Estetická výchova.

SCHILLER, F. O tragickém umění.

6. DIVADELNÍ MODERNA

Studijní materiály:

HYVNAR, J. Herec v moderním divadle.

HYVNAR, J. Francouzská divadelní reforma.

CRAIG, E. G. Herec a nadloutka.

IBSEN, H. Nora.

ČECHOV, A. P. Višňový sad.

Inspirační zdroje:

STANISLAVSKIJ, K. S. Můj život v umění.

STANISLAVSKIJ, K. S. Moje výchova k herectví.

BROCKETT, O. G. Dějiny divadla, oddíl 14 (s. 516)

SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie II.: od Goetheho a Schillera po Reinhardta.

7. RUSKÁ DIVADELNÍ AVANTGARDA

Studijní materiály:

HYVNAR, J. Herec v moderním divadle. (studie k Stanislavskému, Čechovovi, Vachtangovovi, Mejercholdovi)

TAIROV, A. J. Odpoutané divadlo. (do s. 126)

ČECHOV, M. O herecké technice.

Inspirační zdroje:

ČECHOV, M. Hercova cesta.

BARBA, E., SAVARESE, N. Slovník divadelní antropologie.

PILÁTOVÁ, J. Hnízdo Grotowského.

BARBA, E., SAVARESE, N. Slovník divadelní antropologie.

SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie III.: od futuristov po Ejzenštejna.

8. FUTURISMUS versus DADAISMUS

Studijní materiály:

MARINETTI, F. T. Osvobozená slova.

PÖRTNER, P. Experimentální divadlo.

SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie III. (kapitoly Revolta a experiment a Dada a surrealismus).

Inspirační zdroje:

Modernismus (v knihovničce KALD).

SCHWITTERS, Kurt – odkaz na youtube https://www.youtube.com/watch?v=6X7E2i0KMqM

9. BAUHAUS

Studijní materiály:

WHITFORD, Frank. Bauhaus.

Inspirační zdroje:

Dostupné studijní materiály k Bauhausu v knihovně DAMU (obrázkové encyklopedie i studie o divadle)

KLEE, P. Čáry.

KLEE, P. Pedagogický náčrtník.

KANDINSKIJ, W. O duchovnosti v umění.

KANDINSKIJ, W. Bod – linie – plocha: příspěvek k analýze malířských prostředků.

SCHLEMMER, O. Reálná (?) utopie.

10. E. F. BURIAN

Studijní materiály:

SCHERL, Adolf. E. F. Burian-divadelník. In K dějinám české avantgardy.

ADÁMEK, J. Divadlo poutané hudbou (Z odkazu E. F. Buriana).

BURIAN, E. F. Polydynamika.

Inspirační zdroje:

SRBA, Bořivoj. Poetické divadlo E. F. Buriana.

KLADIVA, Jaroslav: E. F. Burian.

BURIAN, Jan. Nežádoucí návraty E. F. Buriana.

BURIAN, E. F. Pražská dramaturgie.

11. BERTOLT BRECHT

Studijní materiály:

BRECHT, B. Myšlenky, kapitola Zcizující efekty v čínském herectví, s. 39-49 a kapitola Pouliční scéna, s. 50-60.

BRECHT, B. O divadelnom umení, s. 149-165.

GROSSMAN, J. Doslovy in Divadelní hry.

BRECHT, B. Kavkazský křídový kruh.

BRECHT, B. Vzestup a pád města Mahagonny.

Inspirační zdroje:

GROSSMAN, J. Mezi literaturou a divadlem I.

GROSSMAN, J. Analýzy.

KLÍMA, M. a kol. Jan Grossmann. (Díl 4)

SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie III.: od futuristov po Ejzenštejna.

12. ANTONIN ARTAUD

Studijní materiály:

KOPECKÝ, J. Divadlo Antonina Artauda: život, dílo, sny.

ARTAUD, A. Divadlo krutosti. In Texty (díl 1) nebo např. In Scénografie, č. 4 (1968), s. 79-83.

ARTAUD, A. Divadlo a mor. In Divadlo, listopad, 1965.

ARTAUD, A. Divadlo a jeho dvojenec.

ARTAUD, A. Texty I-III.

Inspirační zdroje:

KOPECKÝ, J. Antonin Artaud – poslední z prokletých.

HYVNAR, J. Herec v moderním divadle.

SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie. IV.: od Artauda po Brooka.

13. JOHN CAGE A JEHO KOMPOZIČNÍ PŘÍSTUPY V HUDBĚ A PERFORMANCE V KONTEXTU AMERICKÉ AVANTGARDY

Studijní materiály:

CAGE, John. Silence.

ARONSON, Arnold. Americké avantgardní divadlo.

Inspirační zdroje:

CAGE, J. Composition in Retrospect.

DORŮŽKA, Petr (ed.). Hudba na pomezí.

KOFROŇ, Petr. Grafické partitury.

KAHN, Douglas. Noise Water Meat.

ROSS, Alex. Zbývá jen hluk.

TOPOLSKI, Jan (ed.). Nowa muzyka amerykańska.

JIŘIČKA, L. Od radioartu k hudebnímu divadlu.

 

V Praze dne 28. 12. 2018

MgA. Jiří Havelka Ph.D.
vedoucí Katedry ALD

Za správnost: Jitka Nohová, tajemnice KALD

Otázky ke státním magisterským zkouškám pro české studenty

(platné od akademického roku 2013/2014)

A) Historie a teorie dramatického umění

(otázky pro všechny katedry DAMU z KTK)

HERECTVÍ ALD, REŽIE ALD, DRAMATURGIE ALD, SCÉNOGRAFIE ALD

  1. Původ divadla a jeho funkce v kulturním vývoji.
  2. Antika a její dědictví.
  3. Středověké divadlo.
  4. Renesance a její dědictví.
  5. Fenomén komedie dell´arte.
  6. Fenomén Shakespeare.
  7. Baroko a divadlo ve Španělsku i jinde.
  8. Klasicismus a divadlo ve Francii i jinde.
  9. Fenomén Molière.
  10. Osvícenství a divadlo.
  11. Romantismus v dějinách divadla.
  12. Realismus v dějinách divadla.
  13. Fenomén národních divadel.
  14. Fenomén modernosti a divadla.
  15. Ibsen a moderní divadlo.
  16. Čechov a moderní divadlo.
  17. Fenomén Stanislavskij.
  18. Tzv. absurdní drama a divadlo.
  19. Fenomén Grotowski.

(Místo zvláštních otázek z dějin českého divadla se předpokládá, že v odpovědi na každou otázku bude vzato v úvahu, čím se tato otázka dotýká i vývoje českého divadla.)

Ba) Historie a teorie oboru

PRO ČESKÉ STUDENTY

HERECTVÍ ALD, REŽIE ALD, DRAMATURGIE ALD

  1. Specifikum loutkového divadla a jeho vztah k ostatním divadelním druhům, jejich prolínání a ovlivňování – v minulosti a současnosti.
  2. Vývojové trendy moderního loutkového divadla od přelomu 19. a 20. století do konce II. světové války a jejich projevy v českém a světovém loutkářství.
  3. Tradiční české loutkové divadlo 18. a 19. století, jeho význam, problémy a souvislosti s moderním českým loutkovým divadlem.
  4. Nejvýraznější osobnosti českého a světového loutkářství druhé poloviny 20. století, vývojové trendy tohoto období a jejich přesah do současnosti.
  5. Maska a kostým v divadelní produkci. Specifické možnosti masky a kostýmu v loutkovém divadle.
  6. Alternativní tendence jako nadčasový fenomén divadelního vývoje.
  7. Fenomén A. Artaud a P. Brook.
  8. Proměny divadelní struktury a jednotlivých složek v alternativním divadle.
  9. Brechtovo epické divadlo a inspirace jeho principy v divadle současném.
  10. Meziválečná divadelní avantgarda v evropském kontextu a inspirace jejími principy v divadle současném.
  11. Osvobozené divadlo a poetické divadlo E. F. Buriana.
  12. Hnutí otevřeného divadla ve světovém kontextu.
  13. České profesionální divadlo 60. let.
  14. České studiové divadlo 70. a 80. let.
  15. Divadlo ve veřejném prostoru, fenomén jménem projekt, industriál, site specific, vývojové tendence a příklady významných projektů a jejich tvůrců.
  16. Pohybové a taneční divadlo, fenomén nového cirkusu.
  17. Politické a dokumentární divadlo.

Ca) Historie a teorie oboru

PRO ČESKÉ STUDENTY

SCÉNOGRAFIE ALD

  1. Specifikum loutkového divadla a jeho vztah k ostatním divadelním druhům - jejich prolínání a ovlivňování – v minulosti  a současnosti.
  2. Vývojové trendy moderního loutkového divadla od přelomu 19. a 20. století do konce II. světové války a jejich projevy v českém a světovém loutkářství.
  3. Maska a kostým v divadelní produkci. Specifické možnosti masky a kostýmu v loutkovém divadle.
  4. Pohyblivost scénografických objektů v divadelním díle - od mechanických objektů až k akční scénografii.
  5. Funkce světla na divadle - technické prostředky scénického osvětlení.
  6. Proměny divadelního prostoru v loutkovém divadle ve druhé polovině 20. století.
  7. Divadlo ve veřejném prostoru, fenomén jménem projekt, industriál, site specific. Vývojové tendence a příklady významných projektů a jejich tvůrců.
  8. Pohybové a taneční divadlo, fenomén nového cirkusu.
  9. Spolupráce výtvarníka a režiséra - tvůrčí tým.
  10. Alternativní tendence jako nadčasový fenomén divadelního vývoje.
  11. Proměny divadelní struktury a jednotlivých složek v alternativním divadle.
  12. Meziválečná divadelní avantgarda v evropském kontextu a inspirace jejími principy v divadle současném.
  13. Hnutí otevřeného divadla ve světovém kontextu.
  14. České studiové divadlo 70. a 80. let.
  15. Vliv slohů a neoslohů XX. století na inscenační metody včetně scénografie – od symbolismu a kubismu až k minimalismu a postmoderně.
  16. Nejvýznamnější osobnosti české scénografie XX. století: V. Hofman, F. Tröster  a J. Svoboda.
  17. Fenomén Adolphe Appia a Edward Gordon Craig.
  18. Politické a dokumentární divadlo, tradice a současné vývojové tendence.

V Praze dne 30. 9. 2013

prof. MgA. Karel Makonj - předseda komise

Za správnost: Jitka Nohová

 

Otázky ke státním magisterským zkouškám pro zahraniční studenty studující v českém jazyce

(platné od akademického roku 2013/2014)

A) Historie a teorie dramatického umění

(otázky pro všechny katedry DAMU z KTK)

HERECTVÍ ALD, REŽIE ALD, DRAMATURGIE ALD, SCÉNOGRAFIE ALD

  1. Původ divadla a jeho funkce v kulturním vývoji.
  2. Antika a její dědictví.
  3. Středověké divadlo.
  4. Renesance a její dědictví.
  5. Fenomén komedie dell´arte.
  6. Fenomén Shakespeare.
  7. Baroko a divadlo ve Španělsku i jinde.
  8. Klasicismus a divadlo ve Francii i jinde.
  9. Fenomén Molière.
  10. Osvícenství a divadlo.
  11. Romantismus v dějinách divadla.
  12. Realismus v dějinách divadla.
  13. Fenomén národních divadel.
  14. Fenomén modernosti a divadla.
  15. Ibsen a moderní divadlo.
  16. Čechov a moderní divadlo.
  17. Fenomén Stanislavskij.
  18. Tzv. absurdní drama a divadlo.
  19. Fenomén Grotowski.

(Místo zvláštních otázek z dějin českého divadla se předpokládá, že v odpovědi na každou otázku bude vzato v úvahu, čím se tato otázka dotýká i vývoje českého divadla.)

Bb) Historie a teorie oboru

PRO ZAHRANIČNÍ STUDENTY

HERECTVÍ ALD, REŽIE ALD,   DRAMATURGIE ALD

  1. Specifikum loutkového divadla a jeho vztah k ostatním divadelním druhům, jejich prolínání a ovlivňování – v minulosti a současnosti.
  2. Vývojové trendy moderního loutkového divadla od přelomu 19. a 20. století do konce II. světové války a jejich projevy ve světovém loutkářství.
  3. Tradiční styly loutkového divadla ve světě.
  4. Nejvýraznější osobnosti světového loutkářství druhé poloviny 20. století, vývojové trendy tohoto období a jejich přesah do současnosti.
  5. Maska a kostým v divadelní produkci. Specifické možnosti masky a kostýmu v loutkovém divadle.
  6. Alternativní tendence jako nadčasový fenomén divadelního vývoje.
  7. Proměny divadelní struktury a jednotlivých složek v alternativním divadle.
  8. Brechtovo epické divadlo a inspirace jeho principy v divadle současném.
  9. Meziválečná divadelní avantgarda v evropském kontextu a inspirace jejími principy v divadle současném.
  10. Fenomén A. Artaud.
  11. Hnutí otevřeného divadla ve světovém kontextu.
  12. Fenomén P. Brook.
  13. Divadlo ve veřejném prostoru, fenomén jménem projekt, industriál, site specific. Vývojové tendence a příklady významných projektů a jejich tvůrců.
  14. Pohybové a taneční divadlo, fenomén nový cirkus, vývojové tendence a příklady významných projektů, festivalů a jejich tvůrců.
  15. Politické a dokumentární divadlo, tradice a současné vývojové tendence a tvůrci ve světě.

Cb) Historie a teorie oboru

PRO ZAHRANIČNÍ STUDENTY

SCÉNOGRAFIE ALD

  1. Specifikum loutkového divadla a jeho vztah k ostatním divadelním druhům - jejich prolínání a ovlivňování – v minulosti a současnosti.
  2. Vývojové trendy moderního loutkového divadla od přelomu 19. a 20. století do konce II. světové války a jejich projevy ve světovém loutkářství.
  3. Loutka ve smyslu divadelní funkce. Pokus o definici. Různé možnosti a podoby jejího zrodu v loutkovém divadle. Vztah k jevištní postavě.
  4. Maska a kostým v divadelní produkci. Specifické možnosti masky a kostýmu v loutkovém divadle.
  5. Pohyblivost scénografických objektů v divadelním díle - od mechanických objektů až k akční scénografii.
  6. Funkce světla na divadle - technické prostředky scénického osvětlení.
  7. Proměny divadelního prostoru v loutkovém divadle ve druhé polovině 20. století.
  8. Scénografie loutkového divadla mezi dvěma válkami.
  9. Scénografie loutkových divadel 70. a 80. let.
  10. Technické zařízení jeviště.
  11. Fenomén jménem projekt, industriál, site specific a nový cirkus. Vývojové tendence a příklady významných projektů a jejich tvůrců.
  12. Spolupráce výtvarníka a režiséra - tvůrčí tým.
  13. Alternativní tendence jako nadčasový fenomén divadelního vývoje.
  14. Proměny divadelní struktury a jednotlivých složek v alternativním divadle.
  15. Meziválečná divadelní avantgarda v evropském kontextu a inspirace jejími principy v divadle současném.
  16. Hnutí otevřeného divadla ve světovém kontextu.
  17. Vliv slohů a neoslohů XX. století na inscenační metody včetně scénografie – od symbolismu a kubismu až k minimalismu a postmoderně.
  18. Nejvýznamnější osobnosti české scénografie XX. století: V. Hofman, F. Tröster  a J. Svoboda.
  19. Fenomén Adolphe Appia a Edward Gordon Craig.

V Praze dne 30. 9. 2013

prof. MgA. Karel   Makonj

předseda komise

Za správnost: Jitka Nohová

TÉMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE

STUDIJNÍ MAGISTERSKÝ PROGRAM ALTERNATIVNÍ A LOUTKOVÉ DIVADLO

  1. Myslet divadlo a myslet divadlem
  2. Mysl-tělo, subjekt-objekt, obsah-forma
  3. Tělo a tělesnost v divadelní tvorbě
  4. Slova se slovním základem perform-
  5. Vztah etiky a divadla
  6. Politika a umění, umění jako politikum
  7. Metody zkoušení autorského a devised divadla
  8. Režijní koncepce a týmová spolupráce
  9. Dialogy v současném divadle
  10. Dramaturg a instituce
  11. Text a obraz
  12. Herec a autenticita
  13. Herec, performer, role
  14. Koncept autorského divadla
  15. Dramaturgie prostoru
  16. Divadlo a čas
  17. Dramaturgie diváka: zážitek
  18. Divadlo - interaktivita a participace
  19. Divák, dramaturg, kritik, kurátor
  20. Role diváka v divadelní tvorbě
  21. Drama a postdrama
  22. Divadlo ve vztahu ke specifickým skupinám
  23. Loutka/objekt v divadle
  24. Divadlo ve virtuálním světě
  25. Dramaturgie a strategie výtvarného umění: jiné performativní formáty

.