(platné od akademického roku 2023/ 2024)
Herectví ALD, režie a dramaturgie ALD, scénografie ALD
1. RITUÁLY, OBŘADY, SVÁTKY A POČÁTKY DIVADLA
Studijní materiály:
KOMÁREK, Stanislav. Příroda a kultura. Kapitola Příběh a mýtus, s. 171-174.
SOKOL, Jan. Člověk a náboženství. Kapitola Obřad a jeho výrazové prostředky, s. 53-60.
HEJDÁNEK, L. O umění. Kapitola Objev budoucnosti a umění, s. 9-16.
ELIADE, M. Mýty, sny a mystéria. Kapitola Mýty moderního světa.
FRAZER, James Georgie. Zlatá ratolest.
CAMPBELL, Joseph. Proměny mýtu v čase.
CAMPBELL, Joseph. Primitivní mytologie.
LEVI-STRAUSS, Claude. Myšlení přírodních národů.
TURNER, Victor Witter. Průběh rituálu.
ELIADE, Mircea. Iniciace, rituály a tajné společnosti.
BROCKETT, O. G. Dějiny divadla.
SCHECHNER, R. The future of ritual.
SCHECHNER, R. Performancia: teórie, praktiky, rituály.
2. ŘECKÁ TRAGÉDIE
Studijní materiály:
Král Oidipús (překlad Petr Borkovec a Matyáš Havrda)
STEHLÍKOVÁ, Eva. Řecké divadlo klasické doby.
SCHERHAUFER, Peter. Čítanka z dejín divadelnej réžie I. (kapitola Kto režíroval v antike).
BRAUN, K. Divadelní prostor.
PATOČKA, J. Epičnost a dramatičnost, epos a drama. In Divadlo, 17, 1966, č. 10, s. 1-6.
3. SHAKESPEARE V ZRCADLE DOBY
Studijní materiály:
SHAKESPEARE, W. Král Lear (překlad M. Hilský).
HILSKÝ, M. Král Lear – doslov.
Přednášky:
HILSKÝ, M. Chvála bláznovství, Shakespearovi klauni a šašci http://www.ceskatelevize.cz/porady/10000000002-umeni-vcera-a-dnes/209251000030003-martin-hilsky-chvala-blaznovstvi-shakespearovi-klauni-a-sasci/
HILSKÝ, M. Shakespeare a zrod anglického divadla (ÚMK 29. 4. 2015) https://www.youtube.com/watch?v=gxNhlpVHvYo
4. ZROD BAROKNÍHO DIVADELNÍHO PROSTORU
Studijní materiály:
BRAUN, K. Divadelní prostor.
JURKOWSKI, H. Proměny ikonosféry.
Dějiny českého divadla I. (Fr. Černý).
MIKEŠ, V. Divadlo francouzského baroka.
ČERNÝ, V. Až do předsíně nebes: čtrnáct studií o baroku našem i cizím.
SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie. I: od neandertálca po Meiningenčanov.
BROCKETT, O. G. Dějiny divadla.
5. ODKAZ OSVÍCENSTVÍ A DIVADLO JAKO MORÁLNÍ A POLITICKÁ INSTITUCE
Studijní materiály:
LESSING, G. E. Hamburská dramaturgie.
SCHILLER, F. Divadlo jakožto mravní instituce.
SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie II.: Od Goetheho a Schillera po Reinhardta.
ŠEVČÍK, O. Architektura – historie – umění: Kulturně-civilizační vývoj v Evropě od antiky do počátku 19. století, oddíl – kapitoly Osvícenství – sebedůvěra rozumu a projekt moderní doby, od s. 239.
URZIDIL, J. Goethe v Čechách.
Dějiny českého divadla II. (Fr. Černý).
BOERNER, P. Goethe.
GOETHE, J. W. Výbor z díla I-II.
SCHILLER, F. Estetická výchova.
SCHILLER, F. O tragickém umění.
6. DIVADELNÍ MODERNA
Studijní materiály:
HYVNAR, J. Herec v moderním divadle.
HYVNAR, J. Francouzská divadelní reforma.
CRAIG, E. G. Herec a nadloutka.
IBSEN, H. Nora.
ČECHOV, A. P. Višňový sad.
STANISLAVSKIJ, K. S. Můj život v umění.
STANISLAVSKIJ, K. S. Moje výchova k herectví.
BROCKETT, O. G. Dějiny divadla, oddíl 14 (s. 516)
SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie II.: od Goetheho a Schillera po Reinhardta.
7. RUSKÁ DIVADELNÍ AVANTGARDA
Studijní materiály:
HYVNAR, J. Herec v moderním divadle. (studie k Stanislavskému, Čechovovi, Vachtangovovi, Mejercholdovi)
TAIROV, A. J. Odpoutané divadlo. (do s. 126)
ČECHOV, M. O herecké technice.
ČECHOV, M. Hercova cesta.
PILÁTOVÁ, J. Hnízdo Grotowského.
BARBA, E., SAVARESE, N. Slovník divadelní antropologie.
SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie III.: od futuristov po Ejzenštejna.
8. FUTURISMUS, DADAISMUS, EXPRESIONISMUS, SURREALISMUS, POETISMUS
Studijní materiály:
MARINETTI, F. T. Osvobozená slova.
PÖRTNER, P. Experimentální divadlo.
SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie III. (kapitoly Revolta a experiment a Dada a surrealismus).
Modernismus (v knihovně DAMU).
SCHWITTERS, Kurt – odkaz na youtube https://www.youtube.com/watch?v=6X7E2i0KMqM
9. BAUHAUS
Studijní materiály:
WHITFORD, Frank. Bauhaus.
Dostupné studijní materiály k Bauhausu v knihovně DAMU (obrázkové encyklopedie i studie o divadle)
KLEE, P. Čáry.
KLEE, P. Pedagogický náčrtník.
KANDINSKIJ, W. O duchovnosti v umění.
KANDINSKIJ, W. Bod – linie – plocha: příspěvek k analýze malířských prostředků.
SCHLEMMER, O. Reálná (?) utopie.
10. E. F. BURIAN
Studijní materiály:
SCHERL, Adolf. E. F. Burian-divadelník. In K dějinám české avantgardy.
ADÁMEK, J. Divadlo poutané hudbou (Z odkazu E. F. Buriana).
BURIAN, E. F. Polydynamika.
SRBA, Bořivoj. Poetické divadlo E. F. Buriana.
KLADIVA, Jaroslav: E. F. Burian.
BURIAN, Jan. Nežádoucí návraty E. F. Buriana.
BURIAN, E. F. Pražská dramaturgie.
11. BERTOLT BRECHT
Studijní materiály:
BRECHT, B. Myšlenky, kapitola Zcizující efekty v čínském herectví, s. 39-49 a kapitola Pouliční scéna, s. 50-60.
BRECHT, B. O divadelnom umení, s. 149-165.
GROSSMAN, J. Doslovy in Divadelní hry.
BRECHT, B. Kavkazský křídový kruh.
BRECHT, B. Vzestup a pád města Mahagonny.
GROSSMAN, J. Mezi literaturou a divadlem I.
GROSSMAN, J. Analýzy.
KLÍMA, M. a kol. Jan Grossmann. (Díl 4)
SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie III.: od futuristov po Ejzenštejna.
12. ANTONIN ARTAUD
Studijní materiály:
KOPECKÝ, J. Divadlo Antonina Artauda: život, dílo, sny.
ARTAUD, A. Divadlo krutosti. In Texty (díl 1) nebo např. In Scénografie, č. 4 (1968), s. 79-83.
ARTAUD, A. Divadlo a mor. In Divadlo, listopad, 1965.
ARTAUD, A. Divadlo a jeho dvojenec.
ARTAUD, A. Texty I-III.
KOPECKÝ, J. Antonin Artaud – poslední z prokletých.
HYVNAR, J. Herec v moderním divadle.
SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie. IV.: od Artauda po Brooka.
13. JOHN CAGE A JEHO KOMPOZIČNÍ PŘÍSTUPY V HUDBĚ A PERFORMANCE V KONTEXTU AMERICKÉ AVANTGARDY
Studijní materiály:
CAGE, John. Silence.
ARONSON, Arnold. Americké avantgardní divadlo.
CAGE, J. Composition in Retrospect.
DORŮŽKA, Petr (ed.). Hudba na pomezí.
KOFROŇ, Petr. Grafické partitury.
KAHN, Douglas. Noise Water Meat.
ROSS, Alex. Zbývá jen hluk.
TOPOLSKI, Jan (ed.). Nowa muzyka amerykańska.
JIŘIČKA, L. Od radioartu k hudebnímu divadlu.
A/ HISTORIE A SOUČASNOST LOUTKOVÉHO DIVADLA
1. Loutkové divadlo
Definujte pojmy „loutka“, „loutkové divadlo“, „loutkovost“ a „loutkovitost“, „loutka jako funkce“. Vyjmenujte základní typy loutek. Uveďte konkrétní příklady loutkových inscenací, které jste zhlédli, a popište, jak v nich byla loutka použita.
2. Objektové divadlo
Vymezte pojmy „objekt-loutka“ a „objekt-rekvizita“ a doložte je na konkrétních inscenacích. Zařaďte objektové divadlo do kontextu vývoje loutkářství. S jakými osobnostmi historie i současnosti se pojí?
3. Výtvarné divadlo a divadlo výtvarníků
Definujte pojmy „výtvarné divadlo“ a „divadlo materiálu“ a uveďte konkrétní příklady z vlastní divácké zkušenosti. Jaké významné osobnosti ze sféry českého i světového výtvarného umění se zabývaly/zabývají loutkovým divadlem – vyjmenujte alespoň pět příkladů a jejich tvorbu charakterizujte.
4. Loutkové divadlo 1. pol. 20. století
Popište postavení a proměnu loutkového divadla v období modernismu a avantgardy. Vyjmenujte alespoň tři umělecké loutkové scény té doby a popište jejich program, nebo uveďte alespoň tři významné osobnosti dějin divadla daného období, které se také zabývaly loutkovým divadlem, a vyložte jejich přístup k loutce. Objasněte a shrňte přínos konceptu „nadloutky“ Edwarda Gordona Craiga pro rozvoj moderního loutkářství 20. století.
5. Moderní loutkové divadlo 2. poloviny 20. století
Charakterizujte vývoj moderního loutkářství v polarizovaném světě. Jak se dodnes liší divadelní praxe v zemích bývalého východního a západního bloku?
Shrňte přínos režiséra Josefa Krofty pro rozvoj moderního, neiluzivního loutkového divadla.
6. Vznik české nezávislé loutkářské scény
Charakterizujte proměnu českého loutkářství po r. 1989 a uveďte příklady nejvýznamnějších loutkářských souborů, které vznikly v 90. letech. Popište jejich tvorbu na konkrétních inscenacích.
7. Současné loutkové divadlo
Jaké tendence a trendy lze vysledovat v současném českém a světovém loutkářství? Vyjmenujte alespoň deset významných tvůrců, kteří se loutkovému divadlu věnují a charakterizujte jejich tvorbu, ideálně na základě vlastní divácké zkušenosti.
B/ SOUČASNÉ PODOBY ALTERNATIVNÍHO DIVADLA
Zpracovaný okruh musí obsahovat obecný vhled studenta na dané téma, faktografické údaje a vlastní interpretaci, řez tématem, osobní zkušenost. Na tyto aspekty bude brán zřetel při hodnocení.
1. Režie a dramaturgie
Definice režie a dramaturgie jako klíčových divadelních profesí. Definujte proměny těchto funkcí ve 20. a 21. století s přihlédnutím nejen k estetickým a diskurzivním aspektům tvorby jako takové, ale i v jejich politické, společenské, institucionální dimenzi. Jaká je pozice těchto profesí v rámci divadelní hierarchie a jak se proměnila a proměňuje ve vztahu k otázce individuality a kolektivu.
2. Prostor
Popište proměny funkcí a charakteru divadelního prostoru a scénografie od dob modernismu k současnosti. Uveďte důležité transformátory chápání scénického prostoru, ale i funkce, budovy a prostředí.
3. Herectví – fenomén těla, tělesnosti herectví
Definujte proměny herectví, těla a tělesnosti s ohledem na měnící se inscenační přístupy i normy a společenskou funkci divadla.
4. Diváctví
Žijeme v éře všeobecného diváctví. Kdo je divákem? Potřebuje divadlo diváka a v čem je divadelní diváctví specifické? Jaký je vztah diváka k představení? Definujte různé podoby divácké funkce. Jak se proměnila role diváka v poválečném období? Kdy se divák stal a stává spolutvůrce, za jakých podmínek je divák přímou součástí díla? Uveďte příklady děl, která dávají divákům značná privilegia spolutvorby či formování vlastního uměleckého zážitku?
5. Vztah divadla k jiným oblastem umění a médiím
Jaký je vztah divadla k dalším médiím a uměleckým oblastem, stylů, žánrům. Uveďte, jakých změn doznalo díky vlivu dalších uměleckých forem? Co ve 20. a 21. století pro divadlo představuje a znamená literatura, film, výtvarné umění či hudba a nakolik proměnily jeho podoby. A jak se divadelní jazyk proměnil od dob modernismu díky technologiím? Jaké tendence a postupy artikulované v jiných uměleckých formách radikalizovaly divadelní a performativní formy?
6. Performativita
Performativ, performativita a performance. Od lingvistiky k ostatním druhům umění. Jakým způsobem ovlivnila performativita myšlení ve 20. a 21. století? Jaké jsou kořeny performančního umění? Uveďte na příkladech současných uměleckých performancí specifika.
HISTORIE A TEORIE alternativního a loutkového divadla – LITERATURA
A/ Historie a současnost loutkového divadla
BLECHA, Jaroslav: České loutkářské umění. Tradiční loutkové divadlo, MZM 2021.
BLECHA, Jaroslav; JIRÁSEK, Pavel: Česká loutka, KANT Praha 2008.
BROŽEK, Karel a kol.: Alois Tománek, MLK Chrudim, 2013.
CÍSAŘ, Jan: Teorie herectví loutkového divadla, Praha 1985.
CRAIG, Edward Gordon: O divadelním umění, Praha 2006.
DOLENSKÁ, Kateřina (ed.): České loutkářství – Tradice a kontinuita, KANT, KALD, MLK Praha, Chrudim 2022.
DUBSKÁ, Alice: Cesty loutkářů Brátů a Pratte Evropou 18. a 19. století: Příspěvek k historii evropského loutkářství, NAMU Praha, 2011.
DUBSKÁ, Alice: Dvě století českého loutkářství, NAMU Praha 2004.
DUBSKÁ, Alice; JIRÁSEK, Pavel; JIRÁSKOVÁ, Marie; MALÍKOVÁ, Nina; MIKLOVIČOVÁ, Lucie: Obrazy z dějin českého loutkářství, Arbor vitae Praha a MLK Chrudim, 2012.
JIRÁSEK, Pavel; JIRÁSKOVÁ Marie: Umění loutky, KANT Praha, 2019.
JIRÁSKOVÁ, Marie; JIRÁSEK, Pavel: Loutka a moderna, Arbor vitae Praha a JAMU Brno, 2011.
JURKOWSKI, Henryk: Magie loutky, Praha, 1977.
JURKOWSKI, Henryk: Metamorfózy bábkového divadla v 20. storočí, Bratislava 2004.
JURKOWSKI, Henryk: Proměny ikonosféry, Praha 2010.
KLÍMA, Miloslav (ed.): O animaci, NAMU a Pražská scéna, Praha, 2019.
KOL. AUTORŮ: (O)hlasy žen v české kultuře: Věra Říčařová, MK ČR Praha a MLK Chrudim, 2016.
KOL. AUTORŮ: František Vítek a Věra Říčařová: Jeden život, MLK Chrudim, 2013.
KOL. AUTORŮ: Petr Matásek: Prostor hmota divadlo, DAMU, Praha, 2013.
KRÁLOVÁ, Andrea: Pavel Kalfus, MLK Chrudim, 2013.
MAKONJ, Karel: Od loutky k objektu, Praha 2007.
MALÍKOVÁ, Nina (ed.): UNI… Co? UNIMA, MLK Chrudim 2019.
NOVÁK, Jan: Fenomén českého loutkářství, KANT Praha, 2016.
PECKOVÁ ČERNÁ, Martina a kol.: Divadlo a svoboda, První dekáda nezávislosti českého divadla po roce 1989, IDU, 2021.
TOMÁNEK, Alois: Podoby loutky, 2016, NAMU Praha, 1998.
VOJTÍŠKOVÁ, Zuzana (ed.): Živé dědictví loutkářství, AMU Praha a MLK Chrudim, 2013.
ČASOPIS LOUTKÁŘ
B/ Současné podoby alternativního divadla
ARENDTOVÁ, Hannah. Vita activa neboli O činném životě. Praha: Oikoymenh, 2007.
ARTAUD, Antonin. Divadlo a jeho dvojenec. Praha: Hermann & synové, 1994.
AUGÉ, Marc. Antropologie současných světů. Brno: Atlantis, 1999.
AUSLANDER, Philip. From Acting to Performance: Essays in Modernism and Postmodernism. e-Library. London and New York: Routledge, 1997.
AUSLANDER, Philip. Liveness: Performance in a mediatized culture. London and New York: Routledge, 2008.
AUSTIN, John Langshaw. Jak udělat něco slovy. Translated by Jiří Pechar – Alena Bakešová. Praha: Filosofia, 2000.
BARBA, E., SAVARESE, N. Slovník divadelní antropologie. Praha: Nakladatelství Lidových novin a Divadelní ústav, 2000.
BAUMANN, Zygmunt. Tekutá modernita. Praha: Portál, 2020.
BENJAMIN, Walter. Agesilaus Santander. Praha: Herrmann & synové, 1998.
BOLT, Barbara. Art Beyond Representation: The Performative Power of the Image. London: I. B. Tauris, 2004.
BRAUN, Kazimierz. Druhá divadelní reforma? Praha: Divadelní ústav, 1993.
BROOK, Peter. Prázdný prostor. Praha: Panorama, 1988.
BULLOUGH, Edward. „Psychická distance“ jako faktor v umění a estetický princip. In: Estetika, XXXII, č. 1, 1995, s. 10-30.
BUTLER, Judith. Performative Acts and Gender Constitution: An essay in phenomenology and feminist theory. Theatre Journal, 1988, 40 (4), 519–531.
BUTLER, Judith. Trampoty s rodom: feminizmus a podrývanie identity. 2. vyd. Bratislava: Záujmové združenie žien Aspekt, 2014.
BUTLER, Judith. Závažná těla: o materialitě a diskursivních mezích "pohlaví". Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016.
CAILLOIS, Roger. Hry a lidé. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1998.
CARLSON, Marvin. Performance. A Critical Introduction. London: Routledge, 1996 [2004, 2018].
CÍSAŘ, Jan. Člověk v situaci. Praha: Nakladatelství AMU, 2016.
ČINÁTLOVÁ, Blanka. Příběh těla. Příbram: Pistorius Olšanská, 2009.
DANTO, Arthur C. Svět umění. In Aluze: časopis pro literaturu, filozofii a jiné. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009 č. 1, s. 66-74.
DVOŘÁK, Tomáš (ed.). Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: Akademie výtvarných umění, 2010.
ETLÍK, Jaroslav. Divadlo jako zakoušení: Vztah noetického a ontologického principu v divadelním umění. In Divadelní revue 10, č. 1, 1999, s. 3-30.
FISCHER-LICHTE, Erika. Estetika performativity. Mníšek pod Brdy: Na konári, 2011.
FORET, Martin (ed). Média dnes: reflexe mediality, médií a mediálních obsahů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008.
FOUCAULT, Michel. Dějiny šílenství v době osvícenství. Hledání historických kořenů pojmu duševní choroby. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 1994.
FOUCAULT, Michel. Dějiny sexuality I-III. Praha: Hermann a synové. 1999-2003.
GOFFMAN, Erving. Stigma: poznámky k problému zvládání narušené identity. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003.
GOFFMAN, Erving. Všichni hrajeme divadlo: sebeprezentace v každodenním životě. Praha: Portál, 2018.
GREBENÍČKOVÁ, Růžena. Tělo a tělesnost v novověkém myšlení. Praha: Prostor, 1997
GROTOWSKI, Jerzy. Texty. Praha: Pražské kulturní středisko, 1990.
HYVNAR, Jan. Herec v moderním divadle: k divadelním reformám 20. století. Praha: KANT, 2011.
CHARVÁT, Martin. Foucault a Deleuze. O těle, experimentu a etice. Praha: Togga, 2018.
KLÍMA, Miloslav. O dramaturgii. Praha: Pražská scéna ve spolupráci s Výzkumným pracovištěm KALD DAMU, 2016.
KOUBOVÁ, Alice. Myslet z druhého místa: K otázce performativní filosofie. Praha: Nakladatelství AMU, 2019.
KOUBOVÁ, Alice, KUBARTOVÁ, Eliška (Eds.). Terény performance. Praha: Nakladatelství AMU, 2022.
LEHMANN, Hans Thies. Postdramatické divadlo. Bratislava: Divadelný ústav, 2007.
MANOVICH, Lev. Jazyk nových médií. Praha: Karolinum. 2018.
MATONOHA, Jan. Za (de)konstruktivismem. Kritické koncepty (post)-poststrukturální literární teorie. Praha: Academia, 2019.
MAUSS, Marcel. Esej o daru, podobě a důvodech směny v archaických společnostech. Praha: Portál, 2021.
MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991.
MERLEAU-PONTY, Maurice. Svět vnímání. Praha: Oikoymenh, 2008.
MERLEAU-PONTY, Maurice. Viditelné a neviditelné. Praha: Oikoymenh, 1998.
MIKEŠ, Vladimír. Herectví jako úvaha o smyslu současnosti. In Divadelní revue, číslo 1, ročník 2001, s. 63–69.
MIKEŠ, Vladimír. Proč hrát. Praha: Nakladatelství Pražská scéna a Výzkumné pracoviště KALD DAMU, 2017.
MUKAŘOVSKÝ, Jan. Studie z estetiky. Praha: Odeon, 1966.
NEZNAL, Vít. Medialita divadla: V souvislostech české teorie divadla. Praha: Nakladatelství AMU, 2020.
PATOČKA, Jan. Tělo, společenství, jazyk, svět. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1995.
PECHLIVANOS, Miltos. Úvod do literární vědy. Praha: Hermann a Synové, 2000.
PETŘÍČEK, Miroslav. Myšlení obrazem: průvodce současným filosofickým myšlením pro středně pokročilé. Praha: Herrmann & synové, 2009.
PILÁTOVÁ, Jana. Hnízdo Grotowského: na prahu divadelní antropologie. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2009.
SŁAWIŃSKA, Irena. Divadlo v současném myšlení. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 2002.
SCHECHNER, Richard. Performancia: teórie, praktiky, rituály. Bratislava: Divadelný ústav Bratislava, 2009.
SCHRAMM, H. Úzkost, divadlo, fragment (M. de Montaigne). In Divadelní revue, 3/2005.
ŠAFAŘÍK, J. Člověk ve věku stroje. In Loutkář, č. 7, 1993, s. 146–149.
THEWELEIT, Klaus. Male phantasies, 1989.
VINAŘ, Josef. Elementy herectví. Praha: DiFa AMU, 2002.
VOJTĚCHOVSKÝ, Miroslav a VOSTRY, Jaroslav. Obraz a příběh: scéničnost ve výtvarném a dramatickém umění. Praha: Kant – Karel Kerlický pro AMU, 2008.
VOJVODÍK, Josef; HRDLIČKA, Josef. Osoba a existence. Brno: Host, 2009.
ZICH, Otakar. Estetika dramatického umění: teoretická dramaturgie. Praha: Panorama, 1987.
Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Karlova 26
116 65 Praha 1
IČ: 61384984, DIČ: CZ61384984
ID datové schránky: ikwj9fx
Kontakt pro média
MgA. Tereza Došlová
tel.: 736 149 000
e-mail: tereza.doslova@damu.cz