Otázky ke státním závěrečným zkouškám

Bakalářské zkoušky
Magisterské zkoušky / čeští studenti
Magisterské zkoušky / zahraniční studenti

Otázky ke státním bakalářským zkouškám

(otázky platné od akademického roku 2016/2017)

 

HERECTVÍ ALD,REŽIE ALD,  DRAMATURGIE ALD, SCÉNOGRAFIE ALD

1. RITUÁLY, OBŘADY, SVÁTKY A POČÁTKY DIVADLA

Studijní materiály:

KOMÁREK, Stanislav. Příroda a kultura. Kapitola Příběh a mýtus, s. 171-174.

SOKOL, Jan. Člověk a náboženství. Kapitola Obřad a jeho výrazové prostředky, s. 53-60.

HEJDÁNEK, L. O umění. Kapitola Objev budoucnosti a umění, s. 9-16.

ELIADE, M. Mýty, sny a mystéria. Kapitola Mýty moderního světa.

Inspirační zdroje:

FRAZER, James Georgie. Zlatá ratolest.

CAMPBELL, Joseph. Proměny mýtu v čase.

CAMPBELL, Joseph. Primitivní mytologie.

LEVI-STRAUSS, Claude. Myšlení přírodních národů.

TURNER, Victor Witter. Průběh rituálu.

ELIADE, Mircea. Iniciace, rituály a tajné společnosti.

BROCKETT, O. G. Dějiny divadla.

SCHECHNER, R. The future of ritual.

SCHECHNER, R. Performancia: teórie, praktiky, rituály.

2. ŘECKÁ TRAGÉDIE

Studijní materiály:

Král Oidipús (překlad Petr Borkovec a Matyáš Havrda)

STEHLÍKOVÁ, Eva. Řecké divadlo klasické doby.

Inspirační zdroje:

SCHERHAUFER, Peter. Čítanka z dejín divadelnej réžie I. (kapitola Kto režíroval v antike).

BRAUN, K. Divadelní prostor.

PATOČKA, J. Epičnost a dramatičnost, epos a drama. In Divadlo, 17, 1966, č. 10, s. 1- 6.

3. LOĎ BLÁZNŮ JAKO METAFORA SVĚTA (SHAKESPEARE V ZRCADLE DOBY)

Studijní materiály:

SHAKESPEARE, W. Král Lear (překlad M. Hilský).

HILSKÝ, M. Král Lear – doslov.

Přednášky:

HILSKÝ, M. Chvála bláznovství, Shakespearovi klauni a šašci

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10000000002-umeni-vcera-a-dnes/209251000030003-martin-hilsky-chvala-blaznovstvi-shakespearovi-klauni-a-sasci/

HILSKÝ, M. Shakespeare a zrod anglického divadla (ÚMK 29. 4. 2015)
https://www.youtube.com/watch?v=gxNhlpVHvYo

Inspirační zdroje:

FOUCAULT, M. Dějiny šílenství.

KOTT, J. Shakespearovské črty.

LUKEŠ, M. Mezi karnevalem a snem: Shakespearovské souvislosti.

4. ZROD BAROKNÍHO DIVADELNÍHO PROSTORU

Studijní materiály:

BRAUN, K. Divadelní prostor.

JURKOWSKI, H. Proměny ikonosféry.

Dějiny českého divadla I. (Fr. Černý).

Inspirační zdroje:

MIKEŠ, V. Divadlo francouzského baroka.

ČERNÝ, V. Až do předsíně nebes: čtrnáct studií o baroku našem i cizím.

SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie. I: od neandertálca po Meiningenčanov.

BROCKETT, O. G. Dějiny divadla.

5. ODKAZ OSVÍCENSTVÍ A DIVADLO JAKO MORÁLNÍ A POLITICKÁ INSTITUCE

Studijní materiály:

LESSING, G. E. Hamburská dramaturgie.

SCHILLER, F. Divadlo jakožto mravní instituce.

SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie II.: Od Goetheho a Schillera po Reinhardta.

ŠEVČÍK, O. Architektura – historie – umění: Kulturně-civilizační vývoj v Evropě od antiky do počátku 19. století, oddíl - kapitoly Osvícenství – sebedůvěra rozumu a projekt moderní doby, od s. 239.

URZIDIL, J. Goethe v Čechách.

Dějiny českého divadla II. (Fr. Černý).

Inspirační zdroje:

BOERNER, P. Goethe.

GOETHE, J. W. Výbor z díla I-II.

SCHILLER, F. Estetická výchova.

SCHILLER, F. O tragickém umění.

6. DIVADELNÍ MODERNA

Studijní materiály:

HYVNAR, J. Herec v moderním divadle.

HYVNAR, J. Francouzská divadelní reforma.

CRAIG, E. G. Herec a nadloutka.

IBSEN, H. Nora.

ČECHOV, A. P. Višňový sad.

Inspirační zdroje:

STANISLAVSKIJ, K. S. Můj život v umění.

STANISLAVSKIJ, K. S. Moje výchova k herectví.

BROCKETT, O. G. Dějiny divadla, oddíl 14 (s. 516)

SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie II.: od Goetheho a Schillera po Reinhardta.

7. RUSKÁ DIVADELNÍ AVANTGARDA

Studijní materiály:

HYVNAR, J. Herec v moderním divadle. (studie k Stanislavskému, Čechovovi, Vachtangovovi, Mejercholdovi)

TAIROV, A. J. Odpoutané divadlo. (do s. 126)

ČECHOV, M. O herecké technice.

Inspirační zdroje:

ČECHOV, M. Hercova cesta.

BARBA, E., SAVARESE, N. Slovník divadelní antropologie.

PILÁTOVÁ, J. Hnízdo Grotowského.

BARBA, E., SAVARESE, N. Slovník divadelní antropologie.

SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie III.: od futuristov po Ejzenštejna.

8. FUTURISMUS versus DADAISMUS

Studijní materiály:

MARINETTI, F. T. Osvobozená slova.

PÖRTNER, P. Experimentální divadlo.

SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie III. (kapitoly Revolta a experiment a Dada a surrealismus).

Inspirační zdroje:

Modernismus (v knihovničce KALD).

SCHWITTERS, Kurt – odkaz na youtube https://www.youtube.com/watch?v=6X7E2i0KMqM

9. BAUHAUS

Studijní materiály:

WHITFORD, Frank. Bauhaus.

Inspirační zdroje:

Dostupné studijní materiály k Bauhausu v knihovně DAMU (obrázkové encyklopedie i studie o divadle)

KLEE, P. Čáry.

KLEE, P. Pedagogický náčrtník.

KANDINSKIJ, W. O duchovnosti v umění.

KANDINSKIJ, W. Bod – linie – plocha: příspěvek k analýze malířských prostředků.

SCHLEMMER, O. Reálná (?) utopie.

10. E. F. BURIAN

Studijní materiály:

SCHERL, Adolf. E. F. Burian-divadelník. In K dějinám české avantgardy.

ADÁMEK, J. Divadlo poutané hudbou (Z odkazu E. F. Buriana).

BURIAN, E. F. Polydynamika.

Inspirační zdroje:

SRBA, Bořivoj. Poetické divadlo E. F. Buriana.

KLADIVA, Jaroslav: E. F. Burian.

BURIAN, Jan. Nežádoucí návraty E. F. Buriana.

BURIAN, E. F. Pražská dramaturgie.

11. BERTOLT BRECHT

Studijní materiály:

BRECHT, B. Myšlenky, kapitola Zcizující efekty v čínském herectví, s. 39-49 a kapitola Pouliční scéna, s. 50-60.

BRECHT, B. O divadelnom umení, s. 149-165.

GROSSMAN, J. Doslovy in Divadelní hry.

BRECHT, B. Kavkazský křídový kruh.

BRECHT, B. Vzestup a pád města Mahagonny.

Inspirační zdroje:

GROSSMAN, J. Mezi literaturou a divadlem I.

GROSSMAN, J. Analýzy.

KLÍMA, M. a kol. Jan Grossmann. (Díl 4)

SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie III.: od futuristov po Ejzenštejna.

12. ANTONIN ARTAUD

Studijní materiály:

KOPECKÝ, J. Divadlo Antonina Artauda: život, dílo, sny.

ARTAUD, A. Divadlo krutosti. In Texty (díl 1) nebo např. In Scénografie, č. 4 (1968), s. 79-83.

ARTAUD, A. Divadlo a mor. In Divadlo, listopad, 1965.

ARTAUD, A. Divadlo a jeho dvojenec.

ARTAUD, A. Texty I-III.

Inspirační zdroje:

KOPECKÝ, J. Antonin Artaud – poslední z prokletých.

HYVNAR, J. Herec v moderním divadle.

SCHERHAUFER, P. Čítanka z dejín divadelnej réžie. IV.: od Artauda po Brooka.

13. JOHN CAGE A JEHO KOMPOZIČNÍ PŘÍSTUPY V HUDBĚ A PERFORMANCE V KONTEXTU AMERICKÉ AVANTGARDY

Studijní materiály:

CAGE, John. Silence.

ARONSON, Arnold. Americké avantgardní divadlo.

Inspirační zdroje:

CAGE, J. Composition in Retrospect.

DORŮŽKA, Petr (ed.). Hudba na pomezí.

KOFROŇ, Petr. Grafické partitury.

KAHN, Douglas. Noise Water Meat.

ROSS, Alex. Zbývá jen hluk.

TOPOLSKI, Jan (ed.). Nowa muzyka amerykańska.

JIŘIČKA, L. Od radioartu k hudebnímu divadlu.

 

 

Historie a teorie alternativního a loutkového divadla

(otázky platné od akademického roku 2015 / 2016)

HERECTVÍ ALD, REŽIE ALD,  DRAMATURGIE ALD, SCÉNOGRAFIE ALD 

A. Loutkové divadlo

1. Tradiční loutkové divadlo v Evropě a základní typy loutek

2. Asijské tradiční loutkové divadlo a základní typy loutek

3. Moderní loutkové divadlo od konce 19. století do 2. světové války

4.  Loutkové divadlo 2. poloviny 20. století s ohledem na české specifikum

5. Současné loutkové divadlo

B. Složky divadelního díla (kořeny – vývoj – současnost)

6. Divadlo – společnost – divák

(antika – středověk – Shakespeare – dvorská divadla – lidová divadla – měšťanská divadla – éra ideologií – současnost)

7. Dramaturgie a vztah k textu

(divadlo interpretace – autorské divadlo – postmoderní koláž)

8. Prostor a světlo

(antika – středověk - Shakespeare – kukátkové jeviště – moderna a avantgardy – od 2. světové války do současnosti)  

9. Scénografie, kostýmy, masky

(antika – středověk – Shakespeare – kukátkové jeviště – moderna a avantgardy – od 2. světové války do současnosti)

10. Herectví

(Stanislavskij – Brecht – Artaud – Grotowski)

11. Režie

(od divadla hereckých hvězd přes režiséra jako svrchovanou autoritu po režii jakožto funkci)

 

V Praze dne 31. 3. 2017

MgA. Jiří Havelka Ph.D.

vedoucí katedry ALD

Za správnost: Jitka Nohová

 

Otázky ke státním magisterským zkouškám pro české studenty

(platné od akademického roku 2013/2014)

A) Historie a teorie dramatického umění

(otázky pro všechny katedry DAMU z KTK)

HERECTVÍ ALD, REŽIE ALD, DRAMATURGIE ALD, SCÉNOGRAFIE ALD

  1. Původ divadla a jeho funkce v kulturním vývoji.
  2. Antika a její dědictví.
  3. Středověké divadlo.
  4. Renesance a její dědictví.
  5. Fenomén komedie dell´arte.
  6. Fenomén Shakespeare.
  7. Baroko a divadlo ve Španělsku i jinde.
  8. Klasicismus a divadlo ve Francii i jinde.
  9. Fenomén Molière.
  10. Osvícenství a divadlo.
  11. Romantismus v dějinách divadla.
  12. Realismus v dějinách divadla.
  13. Fenomén národních divadel.
  14. Fenomén modernosti a divadla.
  15. Ibsen a moderní divadlo.
  16. Čechov a moderní divadlo.
  17. Fenomén Stanislavskij.
  18. Tzv. absurdní drama a divadlo.
  19. Fenomén Grotowski.

(Místo zvláštních otázek z dějin českého divadla se předpokládá, že v odpovědi na každou otázku bude vzato v úvahu, čím se tato otázka dotýká i vývoje českého divadla.)

Ba) Historie a teorie oboru

PRO ČESKÉ STUDENTY

HERECTVÍ ALD, REŽIE ALD, DRAMATURGIE ALD

  1. Specifikum loutkového divadla a jeho vztah k ostatním divadelním druhům, jejich prolínání a ovlivňování – v minulosti a současnosti.
  2. Vývojové trendy moderního loutkového divadla od přelomu 19. a 20. století do konce II. světové války a jejich projevy v českém a světovém loutkářství.
  3. Tradiční české loutkové divadlo 18. a 19. století, jeho význam, problémy a souvislosti s moderním českým loutkovým divadlem.
  4. Nejvýraznější osobnosti českého a světového loutkářství druhé poloviny 20. století, vývojové trendy tohoto období a jejich přesah do současnosti.
  5. Maska a kostým v divadelní produkci. Specifické možnosti masky a kostýmu v loutkovém divadle.
  6. Alternativní tendence jako nadčasový fenomén divadelního vývoje.
  7. Fenomén A. Artaud a P. Brook.
  8. Proměny divadelní struktury a jednotlivých složek v alternativním divadle.
  9. Brechtovo epické divadlo a inspirace jeho principy v divadle současném.
  10. Meziválečná divadelní avantgarda v evropském kontextu a inspirace jejími principy v divadle současném.
  11. Osvobozené divadlo a poetické divadlo E. F. Buriana.
  12. Hnutí otevřeného divadla ve světovém kontextu.
  13. České profesionální divadlo 60. let.
  14. České studiové divadlo 70. a 80. let.
  15. Divadlo ve veřejném prostoru, fenomén jménem projekt, industriál, site specific, vývojové tendence a příklady významných projektů a jejich tvůrců.
  16. Pohybové a taneční divadlo, fenomén nového cirkusu.
  17. Politické a dokumentární divadlo.

Ca) Historie a teorie oboru

PRO ČESKÉ STUDENTY

SCÉNOGRAFIE ALD

  1. Specifikum loutkového divadla a jeho vztah k ostatním divadelním druhům - jejich prolínání a ovlivňování – v minulosti  a současnosti.
  2. Vývojové trendy moderního loutkového divadla od přelomu 19. a 20. století do konce II. světové války a jejich projevy v českém a světovém loutkářství.
  3. Maska a kostým v divadelní produkci. Specifické možnosti masky a kostýmu v loutkovém divadle.
  4. Pohyblivost scénografických objektů v divadelním díle - od mechanických objektů až k akční scénografii.
  5. Funkce světla na divadle - technické prostředky scénického osvětlení.
  6. Proměny divadelního prostoru v loutkovém divadle ve druhé polovině 20. století.
  7. Divadlo ve veřejném prostoru, fenomén jménem projekt, industriál, site specific. Vývojové tendence a příklady významných projektů a jejich tvůrců.
  8. Pohybové a taneční divadlo, fenomén nového cirkusu.
  9. Spolupráce výtvarníka a režiséra - tvůrčí tým.
  10. Alternativní tendence jako nadčasový fenomén divadelního vývoje.
  11. Proměny divadelní struktury a jednotlivých složek v alternativním divadle.
  12. Meziválečná divadelní avantgarda v evropském kontextu a inspirace jejími principy v divadle současném.
  13. Hnutí otevřeného divadla ve světovém kontextu.
  14. České studiové divadlo 70. a 80. let.
  15. Vliv slohů a neoslohů XX. století na inscenační metody včetně scénografie – od symbolismu a kubismu až k minimalismu a postmoderně.
  16. Nejvýznamnější osobnosti české scénografie XX. století: V. Hofman, F. Tröster  a J. Svoboda.
  17. Fenomén Adolphe Appia a Edward Gordon Craig.
  18. Politické a dokumentární divadlo, tradice a současné vývojové tendence.

V Praze dne 30. 9. 2013

prof. MgA. Karel Makonj - předseda komise

Za správnost: Jitka Nohová

 

Otázky ke státním magisterským zkouškám pro zahraniční studenty studující v českém jazyce

(platné od akademického roku 2013/2014)

A) Historie a teorie dramatického umění

(otázky pro všechny katedry DAMU z KTK)

HERECTVÍ ALD, REŽIE ALD, DRAMATURGIE ALD, SCÉNOGRAFIE ALD

  1. Původ divadla a jeho funkce v kulturním vývoji.
  2. Antika a její dědictví.
  3. Středověké divadlo.
  4. Renesance a její dědictví.
  5. Fenomén komedie dell´arte.
  6. Fenomén Shakespeare.
  7. Baroko a divadlo ve Španělsku i jinde.
  8. Klasicismus a divadlo ve Francii i jinde.
  9. Fenomén Molière.
  10. Osvícenství a divadlo.
  11. Romantismus v dějinách divadla.
  12. Realismus v dějinách divadla.
  13. Fenomén národních divadel.
  14. Fenomén modernosti a divadla.
  15. Ibsen a moderní divadlo.
  16. Čechov a moderní divadlo.
  17. Fenomén Stanislavskij.
  18. Tzv. absurdní drama a divadlo.
  19. Fenomén Grotowski.

(Místo zvláštních otázek z dějin českého divadla se předpokládá, že v odpovědi na každou otázku bude vzato v úvahu, čím se tato otázka dotýká i vývoje českého divadla.)

Bb) Historie a teorie oboru

PRO ZAHRANIČNÍ STUDENTY

HERECTVÍ ALD, REŽIE ALD,   DRAMATURGIE ALD

  1. Specifikum loutkového divadla a jeho vztah k ostatním divadelním druhům, jejich prolínání a ovlivňování – v minulosti a současnosti.
  2. Vývojové trendy moderního loutkového divadla od přelomu 19. a 20. století do konce II. světové války a jejich projevy ve světovém loutkářství.
  3. Tradiční styly loutkového divadla ve světě.
  4. Nejvýraznější osobnosti světového loutkářství druhé poloviny 20. století, vývojové trendy tohoto období a jejich přesah do současnosti.
  5. Maska a kostým v divadelní produkci. Specifické možnosti masky a kostýmu v loutkovém divadle.
  6. Alternativní tendence jako nadčasový fenomén divadelního vývoje.
  7. Proměny divadelní struktury a jednotlivých složek v alternativním divadle.
  8. Brechtovo epické divadlo a inspirace jeho principy v divadle současném.
  9. Meziválečná divadelní avantgarda v evropském kontextu a inspirace jejími principy v divadle současném.
  10. Fenomén A. Artaud.
  11. Hnutí otevřeného divadla ve světovém kontextu.
  12. Fenomén P. Brook.
  13. Divadlo ve veřejném prostoru, fenomén jménem projekt, industriál, site specific. Vývojové tendence a příklady významných projektů a jejich tvůrců.
  14. Pohybové a taneční divadlo, fenomén nový cirkus, vývojové tendence a příklady významných projektů, festivalů a jejich tvůrců.
  15. Politické a dokumentární divadlo, tradice a současné vývojové tendence a tvůrci ve světě.

Cb) Historie a teorie oboru

PRO ZAHRANIČNÍ STUDENTY

SCÉNOGRAFIE ALD

  1. Specifikum loutkového divadla a jeho vztah k ostatním divadelním druhům - jejich prolínání a ovlivňování – v minulosti a současnosti.
  2. Vývojové trendy moderního loutkového divadla od přelomu 19. a 20. století do konce II. světové války a jejich projevy ve světovém loutkářství.
  3. Loutka ve smyslu divadelní funkce. Pokus o definici. Různé možnosti a podoby jejího zrodu v loutkovém divadle. Vztah k jevištní postavě.
  4. Maska a kostým v divadelní produkci. Specifické možnosti masky a kostýmu v loutkovém divadle.
  5. Pohyblivost scénografických objektů v divadelním díle - od mechanických objektů až k akční scénografii.
  6. Funkce světla na divadle - technické prostředky scénického osvětlení.
  7. Proměny divadelního prostoru v loutkovém divadle ve druhé polovině 20. století.
  8. Scénografie loutkového divadla mezi dvěma válkami.
  9. Scénografie loutkových divadel 70. a 80. let.
  10. Technické zařízení jeviště.
  11. Fenomén jménem projekt, industriál, site specific a nový cirkus. Vývojové tendence a příklady významných projektů a jejich tvůrců.
  12. Spolupráce výtvarníka a režiséra - tvůrčí tým.
  13. Alternativní tendence jako nadčasový fenomén divadelního vývoje.
  14. Proměny divadelní struktury a jednotlivých složek v alternativním divadle.
  15. Meziválečná divadelní avantgarda v evropském kontextu a inspirace jejími principy v divadle současném.
  16. Hnutí otevřeného divadla ve světovém kontextu.
  17. Vliv slohů a neoslohů XX. století na inscenační metody včetně scénografie – od symbolismu a kubismu až k minimalismu a postmoderně.
  18. Nejvýznamnější osobnosti české scénografie XX. století: V. Hofman, F. Tröster  a J. Svoboda.
  19. Fenomén Adolphe Appia a Edward Gordon Craig.

V Praze dne 30. 9. 2013

prof. MgA. Karel   Makonj

předseda komise

Za správnost: Jitka Nohová