Životopis

Člen státní zkušební komise magisterských zkoušek na KALD
Školitel doktorandů na KALD
Člen Českého centra PEN klubu
Člen Obce spisovatelů
Člen Obce překladatelů
Pedagogickou činnost zahájil v Itálii (r. 1968), přednáškami o české literatuře v Ivrei (Centro culturale Olivetti), na lyceu ve švýcarském Luganu, na italské universitě v Urbinu (u prof. Carla Bo), v Alessandrii a na římské universitě La Sapienza). Po roce 1989 pokrčoval přednáškami na universitách v Bergamu, v Miláně a v kulturních centrech v Pescaře a v Neapoli. Roku 1993 přednášel o české literatuře v Mexiku.

Díla

Próza

- Zmizení. Marný pokus o prózu. (Praha: Československý spisovatel, 1969)
- Škodlivý prostor (Samizdat, ve Svobodě r. 1969 sazba rozmetána)
- Zednická novela (Praha: Melantrich 1974)

Překlady

- Bytovoj, Semjon: Signály s Orlí skály. Praha: Naše vojsko 1955
- Hugo, Victor: Napoleon Malý. (Napoléon-le-Petit). Praha: SNKLHU 1958
- Basile, Giambattista: Pentameron aneb Pohádka pohádek. (Il Pentamerone del Cavalier Giovan Battista Basile ovvero Lo cunto de li cunti. Překlad veršů). Praha 1961
- De Micheli, Mario: Umělecké avantgardy dvacátého století (Le avanguardie artistice del Novecento). Praha: Odeon 1964
- Espronceda, José: Výbor. Praha: Mladá fronta 1961
- Calvino, Italo: Baron na stromě. (Il barone rampante). Praha: SNKLHU 1962
- Pasolini, Pier Paolo: Gramsciho popel (Le ceneri di Gramsci). Praha: SNKLHU 1963
- Quevedo, Francisco de: Kruté sny. Praha: Mladá fronta 1963
- Vzdálený slavíkův zpěv. Výbor z poezie trobadorů. (Václav Černý, Gustav Francl, Emanuel Frynta, Petr Kopta, Vladimír Mikeš a Ota Nechutová. Praha: SNKLHU 1963
- Hugo, Victor: Marion de Lorme. In: V. H.: Dramata. Spisy V. Huga. Svazek 10. Praha: SNKLHU 1964
- Pagliarani, Elio: Dívka Karla (La ragazza Carla). Světová literatura, 9. roč., 1964, 5
- Pavese, Cesare: Přítelkyně - Ďábel na kopcích (Tre donne sole, Il diavolo sulle colline). Praha: SNKLHU 1965
- Cervantes de Saavedra, Miguel de: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Přel. Václav Černý a verše Vladimír Mikeš. Praha: Odeon 1956
- Přerušený ráj. Antologie moderní italské poezie. Praha: Československý spisovatel 1967
- Kéž hoří popel můj. Z poezie evropského baroka. Praha: Mladá fronta 1967. Básně Lope de Vegy. Franciska de Quevedy, Calderóna, Giambatisty Marina
- Drummond de Andrade, Carlos : Fyzika strachu (Poema). Praha: Odeon 1967
- Picasso, Pablo: Literární dílo. (Scritti di Picasso). Praha: SNKLHU 1967
- Giudici, Giovanni: Ta Bovary jsem já. (La vita in versi, Autobiologia). Praha: Svoboda 1969
- Vallejo, César: Černí poslové (Poesías completas). Praha: Odeon 1973
- Francouzský symbolismus. Praha: Československý spisovatel 1974
- Corbière, Tristan: Žluté lásky.(Les Amours jaunes). Vybral a doslovem. Verše Karel Čapek, Viktor Dyk, Jindřich Hořejší a Vladimír Mikeš. Praha: Československý spisovatel 1975
- Lope de Vega: Proč unikáš mi. Milostné sonety. Praha: Mladá fronta 1975
- Hernández, Miguel: Vítr v olivách (Obras completas). Praha: Odeon 1975
- Tanec živlů. Poezie starých Aztéků. Ze španělských přepisů aztécké poezie. Praha: Československý spisovatel 1976
- Saba, Umberto: Terst a jedna žena (Il Canzoniere). Praha: Odeon 1977
- Cocteau, Jean: Orfeova závěť. S Jiřím Konůpkem. Praha: Odeon 1977
- Supervielle, Jules: Neznámí přátelé. Výbor z díla. (Gravitations-Débarcaderes, Le Forçat innocent, Les Amis du onde, Oublieuse mémoire.) Praha: Odeon 1977
- Hölderlin, Friedrich: Světlo lásky (Sämtliche Werke und Briefe). Praha: Československý spisovatel 1977
- Giudici, Giovanni: Autobiologie. (La vita in versi, Autobiologia, O beatrice, Poesie scelte, Il male dei scritori.). Praha: SNKLHU 1978
- Dante Alighieri: Božská komedie. Peklo (La Divina commedia. L´Inferno). Praha: Mladá fronta 1978
- Pět romantických siluet. Poezie francouzského romantismu. Praha: Československý spisovatel 1981
- Adéma, Pierre Marcel: Guillaume Apollinaire. Verše. Praha 1981
- Cervantes, Miguel de: Cesta na Parnas (El viaje al Parnaso). Praha: Lyra Pragensis 1981
- Calderón de la Barca, Pedro: Život je sen. (La vida es sueño). Praha: Odeon 1981
- Písně portugalských trobadorů. Z portugalských originálů Cancioniero da Juda, Cancioniero da Vaticana a Cancioniero da Biblitoteca Nacional. Praha: Mladá fronta 1983
- Goethe, Johann W.: Píseň Zulejčina (Westöstlicher Divan, Suleika Buch). Praha: Lyra Pragensis 1983
- Wergeland, Henrik: Obraz s květinami Jana van Huysuma. (Jan van Huysums Blomsterstykke). Praha: Lyra Pragensia 1983.
- Dante Alighieri: Božská komedie. (La divina commedia). Komentovaný výběr. Praha: Československý spisovatel 1984
- Montale, Eugenio: Pelyněk s medem. (Tutte le poesie). Praha: Odeon 1984
- Šťastná setkání. Antologie současné italské poezie. Praha: Práce 1984
- Molina, Tirso de: Sevillský svůdce a kamenný host. (El burlador de Sevilla y convidado de pietra). Praha: Odeon 1984
- Hugo, Victor: Beru si slovo. Spolupráce na výboru. Praha: Odeon 1985
- Baudelaire, Charles: Čas je hráč. Výbor z díla. Praha: Československý spisovatel 1986
- Luzi, Mario: Terč života (Tutte le poesie, Dal fondo delle campagne, Per il battesimo dei nostri frammenti). Praha: Odeon 1988
- Paz, Octavio: Pták vteřiny. Praha: Československý 1991
- Paz, Octavio: Luka lyra (El arco y la lira). Praha: Odeon 1992
- Bonaviri, Giuseppe: Nezměrný čas. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1996
- Sablone, Benito: Přibité kolo (La ruota inchiodata). Mělník: Novanta 1998
- Eco, Umberto: O zrcadlech a jiné eseje (Sugli specchi e altri saggi). Praha: Mladá fronta 2002
- Ionesco, Eugène: Židle (in Plešatá zpěvačka, Židle). Praha: Artur 2006
- Corneille, Pierre: Cid. Praha: Artur 2006
- Molière: Tartuffe. Praha: Artur 2006
- Ionesco, Eugène: Král umírá (Le roi se meurt). Praha: Artur 2006
- Calderón de la Barca, Pedro: Vytrvalý princ (El principe constante). Praha: Artur 2007
- Molière: Amfitryon. Praha: Artur 2007
- Molière: Misantrop. Praha: Artur 2007
- Calderón de la Barca, Pedro: Lékařem své cti (El médico de su honra). Praha: Artur 2007
- Pirandello, Luigi: Šest postav hledá autora (Sei personaggi in cerca d’autore). Praha: Artur 2008
- Pirandello, Luigi: Každý má svou pravdu (E sosí se vuole). Praha: Artur 2008
- Pirandello, Luigi: Čapka s rolničkami (Il berretto a sonagli). Praha: Artur 2008
- Lorca, Federico García: Krvavá svatba (Las bodas de Sangre). Praha: Artur 2008

Eseje

- José Espronceda. (Espronceda, José: Výbor. Praha: Mladá fronta 1961
- Pier Paolo Pasolini: Gramsciho popel. Praha: SNKLHU 1963
- Elio Pagliarani: Komunikace poezie. Světová literatura, roč. 9, 1964, č. 5, s. 15-17. Praha: Československý spisovatel 1967
- Tluču: otevřít (Přerušený ráj. Antologie moderní italské poezie. Praha: Československý spisovatel 1967
- Giovanni Giudici: Ta Bovary jsem já. Praha: Odeon 1969
- „Umění nezná mne – já neznám umění“. (Corbière, Tristan: Žluté lásky. Praha: Československý spisovatel 1975
- Lope de Vega a jeho sonety. (Vega, Lope de: Proč unikáš mi.) Praha: Mladá fronta 1975
- Ubitý básník radosti. (Hernández, Miguel: Vítr v olivách. Praha: Odeon 1975
- „Pojď! Do otevřena, příteli.“ (Hölderlin: Světlo lásky). Praha: Československý spisovatel 1977
- Sdělnost je štěstí. (Saba, Umberto: Terst a jeho žena). Praha: Odeon 1977
- Superviellova chvála života. (Supervielle, Jules: Neznámí přátelé.) Praha: Odeon 1977
- „Tu vykročil a já se vydal za ním“ – Dante Alighieri: Božská komedie. Peklo. Praha: Mladá fronta 1978
- Romantická léta (Pět romantických siluet. Poezie francouzského romantismu. Praha: Československý spisovatel 1981
- Ovládnout skutečnost snem (Calderón de la Barca, Pedro: Život je sen. Praha: Odeon 1981
- Básníci milující i klevetní. Písně portugalských trobadorů. Mladá fronta 1983
- „Jsem čtverhran, stojím, ať vržen jakkoli“ (Dante Alighieri: Božská komedie. Praha: Československý spisovatel 1984
- Básník hořkého stylu (Montale, Eugenio: Pelyněk s medem). Praha: Odeon 1984
- První Don Juan ve světové literatuře (Molina, Tirso de: Sevillský svůdce a kamenný host.) Praha: Odeon 1984
- Pamatuj, čas je hráč (Baudelaire, Charles: Čas je hráč.) Praha: Československý spisovatel 1986
- Nezvratná pravda světa (Luzi, Mario: Terč života.) Praha: Odeon 1988
- „Naslouchej mi / jak šumění deště“ (Paz, Octavio: Pták vteřiny.) Praha: Československý spisovatel 1991
- Svoboda jsou ti druzí (Paz, Octavio: Luk a lyra.) Odeon 1992
- Zraněná autobiologie. (Giudici, Giovanni: Autobiologie). Praha: Odeon 1978
- Bonaviriho biologické básně. (Bonaviri, Giuseppe: Nezměrný čas). Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1996

Knižní publikace

Divadlo španělského zlatého věku. Praha: Divadelní ústav 1995
Divadlo francouzského baroka. Praha: Akademie múzických umění 2001
Proč psát. Praha: ISV nakladatelství 2003
Maria Tauberová. Monografie. Mělník: Novanta 2005

Příspěvky v časopisech, sbornících, příručkách a divadelních programech

- Jeden z deníků střední Evropy. (Text, který čte sám sebe.) Pod jménem Václav Zedník. Sborník setkání: Panu profesorovi Václavu Černému k 80. narozeninám. Praha 1985
- Úderem tepny. Holanova vertikála. Sborník ze semináře k interpretaci básnického díla Vladimíra Holana. Viola: Praha 1986
- Jeden z deníků střední Evropy. (Text, který čte sám sebe.) Pod pseudonymem Vladimír Peška. Svědectví, Paříž 1989, č. 86
- Il Gruppo 63 a Praga. Skupina 63 v Praze. Sborník. Instituto italiano di Cultura/ Italský kulturní institut. 1993.
- Jsme postavy hledající autora? Svět a divadlo, 1990, č. 3
- Nebo je všecko jenom divadlo? Svět a divadlo, 1990, č. 4
- Režie vlastní smrti: P. P. Pasolini. Tvar, 1991, č. 15
- Proč psát? Akord, 17, 1991/92, č. 2
- Scéna není nikdy nevinná. Svět a divadlo, 1992, č. 5
- Divadlo našich úzkostí. (In:) Ionesco: Židle, Národní divadlo 1995, s. 45-47
- Calderón jako čtení textu světa. Divadelní revue, roč. 5, 1994, č. 2
- Dorotea. (In:) Lope de Vega: Dorotea. Národní divadlo 1995
- Esej o těle (Tělo nástroj herce? – Herec nástroj těla?). Divadelní revue, roč. 6, 1995, č. 2
- Cyrano z Bergeracu. (In:) Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu. Národní divadlo 2002
- O „duchu“ alexandrinu. (In:) Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu. Národní divadlo 2002
- O Donu Juanovi. (In: Molière: Don Juan. Divadlo na Vinohradech 2003
- Lakomci a jejich děti. (In:) Molière: Lakomec. Národní divadlo 2004
- Lope de Vega – syn své doby. (In:) Lope de Vega: Vladařka závist aneb Zahradníkův pes. Národní divadlo 2005
- Proxémika aneb Čtení prostoru v (dramatickém) textu. Divadelní revue, roč. 16, 2005
- Učit se psát? Nebo číst? Divadelní revue, roč. 16, 2005, č. 3
- Znamení kříže. (In:) Pedro Calderón de la Barca: Znamení kříže. Městské divadlo v Brně 2005
- Tři generace. In: 125. výročí založení gymnázia ve Vysokém Mýtě, Praha: Alfa-Omega 2004
- Zapsat se do krajiny. (In:) Valdštejnovo město Jičín. Jičín: Regionální muzeum a galerie Jičín 2006
- Šarlatáni a paparazzi. (In:) Rozrazil, Brno 2007, č. 1
- Přítomnost v básních Evy Tálské. (In:) Rozrazil, Brno 2007, č. 9/10

Divadelní hry

- Kdo bere, má za tři (Divadlo komedie, Praha 1968; knižně Praha: Dilia 1972)
- Bílá koule (Divadlo F. X. Šaldy, Liberec; premiéra 22. 12. 1973)
- Milostné dopisy (Divadlo F. X. Šaldy, Liberec; premiéra 13. 2. 1974)

Rozhlasové hry

- Moře a slunce, drama pro děti (Český rozhlas 3-Vltava; premiéra 2. 4. 1958)
- Geniální padělatel (Český rozhlas 3-Vltava; premiéra 3. 10. 1992)
- Černá vdova - (Český rozhlas 3-Vltava; premiéra 9. 2. 1993)
- Netrap se, buď šťasten ( Český rozhlas 3-Vltava; premiéra 5. 4. 1994)
- Beatrice (Český rozhlas 3-Vltava, premiéra 18. 3. 1997)

Překlady pro rozhlas

- Gil, Vicente: Fraška o Ines Pereirové (Farsa de Inês Pereira). Československý rozhlas II (premiéra 18. 3. 1966)
- García Lorca, Federico: Krvavá svatba (Las bodas de sangre). Český rozhlas 2 (premiéra 30. 12. 1990)
- Fellini, Federico: Mimořádný program č. 7 (Il programma straordinario no. 7). Český rozhlas 2, Praha (premiéra 8. 12. 2002
- Hugo, Victor: Ruy Blas (Ruy Blas). Český rozhlas 3-Vltava (premiéra 1. 1. 2005)

Překlady pro divadlo

- Calderón de la Barca, Pedro: Život je sen (La vida es sueño). Praha: Divadlo E. F. Buriana 1969
- Pirandello, Luigi: Šest postav hledá autora (Sei personaggi in circa d´autore). Praha: Realistické divadlo 1988
- Ionesco, Eugene: Židle (Les chaises). Praha: Národní divadlo 1992
- Racine, Jean: Britannicus. Praha: Národní divadlo 1993.
- Calderón de la Barca, Pedro: Dcera vichřice (La hija del aire). Praha: Divadlo komedie 1997.
- Molière: Misantrop (Le Misantrope). Praha: Vinohradské divadlo 1998
- Goldoni, Carlo: Letní byt ( La villegiatura). Praha: Činoherní klub 1999
- Pirandello, Luigi: Čapka s rolničkami (Il berretto a sonagli). Brno: Národní divadlo 1999
- Molière: Lakomec (L´Avare). Zlín: Městské divadlo 1999; Praha: Národní divadlo 2004
- Alcoforado, Marianna: Portugalské listy (Les lettres portugaises). Praha: DAMU 2000
- Corneille, Pierre: Polyeuktos (Polyeucte). České Budějovice: Jihočeské divadlo 2000
- Puig, Manuel: Tajemství kytice růží (Misterio de ramo de rosas). Praha: Národní divadlo 2003 (pod názvem Vabank).
- Calderón de la Barca, Pedro: Znamení kříže (Devoción de la cruz). Brno: Městské divadlo 2005
- Ramuz, Charles – Stravinskij, Igor: Příběh vojáka (L´Histoire du soldat). Brno: Reduta 2005
- Molière: Amfitryon (Amphitryon). Praha: Činoherní klub 2006

Publikace v cizině

- Poesie (Paragone 224, 1960)
- Per dibattito su Shakespeare (Europa letteraria, 1965)
- Il mito della sparizione (Nuovi argomenti, 1969)
- L’´avanguardia a Praga (Comunita, 1969)
- Il mito e realta dell´Europa centrale (Iniciativa isontina, 1969)
- Il testo che legge se stesso (Linea d´ombra, 1990)
- La fortuna della poesia italiana (Lengua 1989)
- L’avvento del tempo (Europa domani, 1992)
- Tutto potere alla gente dei campielli (Dicentenario Carlo Goldoni, Quaderni di vita italiana 1/1994, p.138
-142)
- J. L. Borges: Perchè scrivere (ennErre, 2000/13)
- V. Havel e il teatro della presenza (Teatro e storia, 2001/23)
- Por qué escribir (Reencuentros con Borges (Bergamo University Press, 2006)
- Ve spolupráci s italským básníkem G. Giudicim výbor z poezie Jiřího Ortena: Cosa chiamata poesia (Einaudi 1969, Mondadori 1991)

Mezinárodní ceny za literaturu:

Premio Montale (Řím 1985), Premio Circe Sabaudia (Sabaudia 1986), Premio A.M. Ripellino (Řím 1990).
Mramorová deska na náměstí v Ciceronově rodišti Arpinu s dvojjazyčným textem (1990):

L´AQUILA TRANQUILLA

SI CHIAMA L´AQUILA TRANQUILLA
IL FIUME ALLA RIVA IN CUI SONO NATO.
LE ANGUILE NERE AI MARI DEI SARGASSI
E I SALMONI AI NIDI DI SORGENTE
CI PASSANO PER FAR L´AMORE E MORIRE.
DUE VOLTE PER LO MENO DEVI ENTRARCI
PER SAPERE CHE COSA UNA VOLTA E STATO.
GLI SOVRASTA LA FORESTA PROFONDA
CHE CRESCE E TACE:
IL SUO NOME E PACE
A DUE PASSI DALLA POESIA
DEI SASSI
D´ARPINO.

TICHÁ ORLICE JMENUJE SE ŘEKA,
NA JEJÍMŽ BŘEHU JSEM SE NARODIL.
ČERNÍ UHOŘI DO SARGASOVÉHO MOŘE.
LOSOSI DO HNÍZD U PRAMENE
TU PUTUJÍ, ABY SE ODDALI LÁSCE A SMRTI.
NEJMÉNĚ DVAKRÁT DO NÍ MUSÍŠ VSTOUPIT,
ABYS POCHOPIL, CO JEDNOU SE STALO.
JMENUJE SE HLUBOKÝ MÍR
LES NAD NÍ: ROSTE A MLČÍ,
DO ÚBOČÍ SE ROZPÍNÁ.
Z JEHO HLUBIN JE NEJBLÍŽ
KE KAMENNÝM BÁSNÍM
ARPINA.

Na divadelní fakultě AMU v Praze
(Podrobnosti o předmětech uvedeny ve Studijním informačním systému – KOS.)

Tělo v historii (přednášky)

Bakalářský stupeň herectví, režie a dramaturgie ALD (4 semestry)
Pojetí těla: tělo mám, tělo jsem. Tělo jako nástroj a tělo oduševnělé. Antika. Od Sokratovy „péče o duši“ k dnešku. Středověk a tělesnost, křesťanství.

1. Schopnost interpretace.
2. Zamyšlení nad tím, co „jsem“ ve své roli.
3. Zamyšlení vytvářím-li svět, v kterém se dá žít.

Pojetí:

1. těla od antiky do dneška;
2. těla v neevropských kulturách;
3. těla jakožto „tělo mám“ a „tělo jsem“;
4. těla v prostoru a v čase divadla a každodenního života;
5. těla jako znaku a rozhovoru;
6. Interdisciplinární humanizace vzdělání směrem k univerzálnímu náhledu na svět, který by čelil nebezpečně zúženému prakticismu.

Osnova:

1. Vztah k tělesnosti jako základní kriterium všech kultur.
2. Pojmy fyzické, kulturní, společenské a filosofické antropologie, jak se obrážení v herectví.
3. Vůle, štěstí, svoboda, láska v historii a ve vztahu ke konzumní společnosti.
4. Tělo, společenství, jazyk, svět.
5. Lidská tvář a její masky.
6. Etika, mimesis a katarze.

Tělo a jeho vystupování na scénu v rolích všech dob se nabízí jako laboratoř hermeneutiky. Plnost a naopak prázdnota hereckého projevu je závislá na nahlédnutí za mechanismy těla. Z vertikálního pohledu na tělesnost je zřejmé, že člověk si stále klade stejné otázky, které musí řešit na „scéně života“. V historii je lze shrnout do několika bodů: tělo oduševnělé, sokratovská „péče o duši“ vedle těla jako nástroje; neosobní tělo antické; tělo jako dar křesťanského středověku; renesanční objevení těla, jeho svoboda, právo na štěstí a také tělo jako právo silnějšího, zneužití těla; zpochybnění těla v manýrismu („raději nebýt“), jeho ztracení v nepřehlednosti světa; barokní obnovená úcta k tělu (ve velkém „divadle světa“), tělo na cestě do otevřena; romantická vzpoura těla - tělo titánské; rousseauovské tělo cituplné; osvícenský „herecký paradox“ a pohled na tělo z druhého břehu (Voltaire); tělo a podívaná na jeho utrpení; symbolistní tělo splývající s hlasem; expresionistický výkřik těla, pravda těla skrytá pod povrchem; válka jako prznění těla; moderní tělo,právo na vlastní tělo, konzumace těla; chci být stroj; západní vzpoura těla; spása těla jako etika konzumu; století sexuality; zoufalství těla a jeho ničení. Všecko pod zorným úhlem: vystupování těla na scénu jako naděje.

Studijní materiály:

Jan Patočka,Tělo, jazyk, společenství, svět
Ruth Arendtová, Život ducha
Ruth Arendtová, Krize kultury
Peter Brook, Pohyblivý bod
Peter Brook, ,Mytologie
Kazimierz Braun, Druhá divadelní reforma?
Maurice Merleau-Ponty, Viditelné a neviditelné
E.T. Hall, The Silent Language
E.T. Hall, The Language of Space
E.T. Hall,The Hidden Dimension
Jean Starobinskij, L’Oeil vivant (Živé oko, 1961)
M.Čechov, O herecké technice
D.Diderot, Herecký paradox + Jos. Šafařík, Člověk ve věku stroje
E.Goffman, Všichni hrajeme divadlo
E. Goffman,Vztahy na veřejnosti
G. Marcel, K filosofii naděje
I. Sławiňska, Divadlo v současném myšlení
D. Le Breton, Des visages (1992)
D. Le Breton, Antropologie du corps et modernité (1990)
D. Le Breton, La sociologie du corps (1992)
E. Barba, N. Savarese, Tajné umění herce, 1999
V.Turner, The Ritual Process, 1969
V.Turner, From ritual to theatre, 1982
R. Schechner, Between theater and antropology, 1985
R. Schechner, Performance Theory (1994)
R. Schechner, The Furure of Ritual (1993)
R. Schechner, Between Theater and Antropology (1985)
E. Barba, Theatre: Solitude, Craft, Revolt (2001)

Autorské psaní (volitelný předmět, kreativní seminář, 2 semestry)

Psaní jako porozumění světu a sobě. Hermeneutika. Učit se číst dříve než psát. Vyprávět příběh (Carrière), Čas a vyprávění (Ricoeur), Jak nepsat hru (Kerr), Teorie vyprávění (Stanzel). Touha nahlédnout řečí do tajemství světa.

1. Co je to psát.
2. Proč psát?
3. Co je to styl.

Osnova:

1. Pojetí psaní (vystupování na scénu psaní) v dějinách.
2. Subjektivní východiska.
3. Hermeneutika.
4. Pokusy.

Učit se dříve číst než psát. Psaní jako porozumění světu. Nebezpečí agresivního zviditelňování v cynické době, Lévinasova Řeč jako odpovědnost za Druhého. Učit se psát, hrát? Nebo číst? Nemusí psaní předcházet pokora čtení? Lze bez ní očekávat dar řeči?
Překlad poezie. Co je to rytmus. Mimesis překladu.

Studijní materiály:

E. Lévinas, Jinak než být
Jean-Claude Carrière, Vyprávět příběh
Paul Ricoeur, Čas a vyprávění
P. Ricoeur, Filosofie vůle
Život, pravda, symbol
W. Kerr, Jak nepsat hru
F.K. Stanzel, Teorie vyprávění
Vladimír Mikeš, Proč psát
Psaní jako porozumění světu a sobě. Hermeneutika. Učit se číst dříve než psát. Vyprávět příběh (Carrière), Čas a vyprávění (Ricoeur), Jak nepsat hru (Kerr), Teorie vyprávění (Stanzel).

Základy antropologie - kulturní epochy (v evropském myšlení)

(Přednášky, 2 semestry)
Historický (vertikální) pohled vedle pohledu antropologického (horizontálního). Biologické předpoklady kultury. Člověk na scéně.

Požadavky:

1. Znalost hlavních divadelních her jednotlivých epoch.
2. Základní historická fakta.
3. Reflexe nad vlastním vztahem ke světu.

Cíle studia:

1. Seznámení se základními pojmy kulturní, filosofické a divadelní antropologie.
2. Biologické předpoklady kultury.
3. Sociální antropologie a člověk na scéně.
4. Rozbor divadelních teorií a praktik zvláště 20.st.
5. Systémy poselství.

Osnova:

1. Od antiky k současnosti.
2. Od „těla v historii“ k jeho presentaci a interpretaci v dílech.
3. Systémy poselství:
1. interakce (slovo, gesto, tvář, pohled, hlas, psaní;
2. asociace;
3. teritorium;
4. jídlo;
5. bisexualita;
6. časovost;
7. zábava;
8. obrana.
4. Antropologické perspektivy divadla, budoucnost rituálu.
5. Pojetí mimeze a katarze.

Jde o to, jak každá epocha chápala sama sebe a jak ji chápeme či nechápeme z naší perspektivy. Přihlédneme i k problému mimoevropských kultur (problém muslimství) nebo k jejich přitažlivosti pro Evropu (Indie, Japonsko - Brook, Schechner, Barba atd.). Půjde o zamyšlení z jakých lidových a etnických kořenů divadlo (vystupování na scénu) vyrůstá. Cílem je spojit prvky dějiny divadla a sociologii představení s antropologickým pohledem na „techniky těla“. Vertikální (historický) pohled se prolíná s pohledem horizontálním: se systémy poselství každodenního života a jejich proměnami v epochách.

1. Dějiny divadla jednotlivých epoch.
2. Ruth Benedictová, Kulturní vzorce
3. Robert F. Murphy, Úvod do kulturní a sociální antropologie
4. Marc Augé, Antropologie současných světů
5. Jan Patočka, Evropa a doba poevropská
6. J. Le Goff, Středověká imaginace
7. Wylie Sypher, Od renesance k baroku
8. Alžbětinské divadlo (Odeon)
9. Vladimír Mikeš, Divadlo španělského zlatého věku
10. Vladimír Mikeš, Divadlo francouzského baroka
11. Divadlo v člověku, člověk v divadle (Antropologický sborník JAMU 1997)

Doktorský seminář (6 semestrů)
Analýzy a reflexe vznikajících disertačních prací doktorandů.