Mezinárodní aktivity

stripe1stripe2stripe3stripe4stripe5stripe6

Reflexe a výstupy konference Three Layers of Telling a Story

v Budapešti, 18., 19. a 22. leden 2016

Během tří lednových dní, a to konkrétně 18., 19. a 22. ledna 2016, proběhla v Budapešti v Padlás Theatre (Divadlo na půdě) třídenní konference Three Layers of Telling a Story, jež byla připravena Univerzitou divadelních a filmových studií (SZFE). Konference byla součástí stejnojmenného tříletého projektu, na kterém SZFE spolupracuje se sedmi evropskými vysokými školami ve třech oborech, propojených zájmem o využití storytellingu. Jedná se o loutkové divadlo, kinematografii a aplikované divadlo. Jedním z těchto partnerů je také Katedra alternativního a loutkového divadla DAMU v Praze (KALD). 
Cílem konference bylo reflektovat dosažené pedagogické a umělecké výsledky ve všech zapojených oborech ve vztahu k storytellingu, k technologiím či k překračování striktních hraníc oboru v procesu výuky v převážně divadelním a filmovém médiu.
V programu konference také zazněly za KALD DAMU dva příspěvky, a to dvou divadelních tvůrců umělců a pedagogů – Tomáše Procházky a Jiřího Adámka, jejichž reflexe z budapešťského pobytu a konference zde přinášíme.

Režisér a pedagog KALD Jiří Adámek:

„Jednalo se o jednodenní konferenci orientovanou na loutkové divadlo a problematiku pedagogickou a dále na okrajové formy loutkového divadla na pomezí divadla výtvarného. Účastníci i autoři příspěvků byli především ze zemí Visegradu, výjimkou byla čínská pedagožka a producentka Xiaoxin Wang, která následně přislíbila návštěvu naší pražské katedry.

Ve svém příspěvku Student or young artist? jsem referoval o struktuře studia režie a dramaturgie, jak vypadalo pod mým vedením v případě ročníku 2011-2016. Věnoval jsem se především klauzurním cvičením a představením studentky Kláry Hutečkové.

Zajímavý pohled na loutkové divadlo nabízel polský účastník K. Dworakowski, který se snažil zachytit jeho potenciál metaforický a imaginativní. X. Wang prezentovala výrazně odlišnou estetiku, založenou na řemeslné virtuozitě a neměnných estetických kódech a postupech. Pedagogové ze Slovenska prezentovali několik projektů loutkového divadla v nedivadelních prostorech.

Konference byla doplněná absolventským představením studentů loutkářské katedry z domovské Budapešti.“

Divadelník, hudebník, člen performativní skupiny Handa Gote a bývalý člen souboru Buchty a loutky, Tomáš Procházka: „Na konferenci 3LAY v Budapešti jsem vystoupil s příspěvkem nazvaným Noises and Visions / Puppet theatre influenced by experimental music and visual art.
V příspěvku jsem se snažil přiblížit něco, co nazývám “jiné loutkové divadlo”, divadlo ovlivněné především výtvarným uměním a současnou experimentální hudbou, ale také projekty, pro které by se hodil název art brut, či outsider art v loutkovém divadle.
Dle mého názoru je tento odlišný pohled nejen zajímavý a neobvyklý, ale především poučný a inspirativní, a to pro profesionály i studenty. Snažil jsem se představit loutkové divadlo jako svobodnou a svobodomyslnou platformu pro sebevyjádření, experimenty i prostředek autoterapie, zcela ve shodě s myšlenkami Jana Švankmajera, z jehož Desatera pro filmové tvůrce jsem také během svého příspěvku citoval. Jelikož tento přístup nesleduje žádné trendy, ani převažující tendence v současném loutkovém divadle, troufám si tvrdit, že mnozí zúčastnění o podobných projektech slyšeli poprvé. 
Můj příspěvek se setkal s velice kladným ohlasem, a také později jsem diskutoval s několika účastníky na téma, které jsem otevřel a konzultoval jsem i prostřednictvím elektronické pošty. 
Využil jsem svou praktickou zkušenost aktivního loutkáře a experimentálního hudebníka, rovněž pak svůj výzkum v oblasti outsider art, během kterého se snažím zmapovat i oblast hypotetického loutkového undergroundu a představit ho jako svébytný proud ve světovém loutkovém divadle. Pozitivní reakce mě potěšila, neboť mě přesvědčila o otevřenosti jisté části odborné veřejnosti. 
Katedra, která mě na konferenci vyslala, nese název Katedra alternativního a loutkového divadla. Ve shodě s jejím pojmenováním se snažím hledat alternativní proudy k mainstreamu, jehož vznik je přirozený i k mikrotrendům, které se rády tváří jako avantgarda či ta nejsoučasnější alternativa. Nejzajímavější a nejpoučnější jsou jevy okrajové a takovým jsem věnoval nejen svůj příspěvek, ale také svůj upřímný a dlouhodobý zájem.“

Shrnutí celé třídenní konference s jednotlivými příspěvky a celkovým charakterem tohoto mezinárodního setkání zde přinášíme v anglické verzi tak, jak ji zachytila Edina Ellinger z budapešťské školy SZFE: „One of the biggest puppetry-related events of the „Three Layers” program of University of Theatre and Film Arts and its partner universities was the conference titled On the borders of storytelling – Puppetry Theatre Education in the XXI. century on 19 January 2016 in Budapest. The main organizers of the conference were puppetry professionals Kata Csató and Edina Ellinger.

The conference was visited by representatives of Hungarian puppetry theatres and organizations (Unima, Puppeteer Assosiation, Hungarian Theatre Museum and Institute), puppetry actors and directors as well as students and teachers of University of Theatre and Film Arts.

Guests from abroad included the leading teachers of the partner universities in Prague, Bratislava and Bialystok: Robert Smolík, Marika Kecskesová, Wieslaw Czolpinski. Guest lecturers were invited from partner institutions of the planned Erasmus Joint puppetry master’s program.

The topics of the conference revolved around the contexts and situation of puppetry today, concentrating on the role of storytelling in education. Due to the structure of the sections, the audience was able to get a good overview of the similarities and differences of puppetry education in the different countries from both theoretical and practical points of view. 

In the first, theoretical block, Karol Suszczyński spoke about the history and current situation of puppetry education in Poland in his lecture While crossing too many borders, we forget where we come from. He talked about the ideal education of puppeteers and the chances of progress in puppetry. The second lecture, titled Puppetry in contemporary theatre by Ida Hledíková from Bratislava brought up a point that became a hot topic of the whole conference: the demand for a standardized terminology in puppetry. Speaking about contemporary tendencies she also contemplated the borders of puppetry and education in the context of new and independent theatre forms. The last lecturer of this block, Géza Balogh talked about the history and current issues of puppetry education in Hungary in his presentation The puppeteer yesterday, today and tomorrow. A short discussion followed his lecture, revolving around the problem of permeability between the different traditions and languages.

The second, practical block started with Tomáš Procházka’s lecture Noises and Visions: Puppet theatre influenced by experimental music and visual art, in which he did an audiovisual presentation about connecting different art forms in puppet theatre.

Dóra Gimesi talked about both theoretical and practical aspects of puppet dramaturgy in her lecture Versions of fairy tale: the practice of creative writing in the education of Hungarian puppeteers. The topic of Konrad Dworakowski’s lecture Double tree – crossing the borders of imagination was the aesthetic representation of the connection between puppetry and imagination. In the closing discussion of this section the participants discussed the borders of puppet theatre in different contexts.

In the last section, focusing on pedagogy, the lecturers described the puppetry education of their respective countries: we had a chance to hear the presentations of Jiří Adámek from the Czech Republic (Student or young artist? Casuistry of searching the authentic creative expression), Katarína Aulitisová from Slovakia (Space as Inspiration and Ephemeral Expression Meanings) and Xiaoxin Wang from China (Educating Puppeteers on Chinese Stage and Screen).

The closing program of the day was the performance of the 4th-year puppeteer students of University of Theatre and Film Arts Budapest, titled bearlife/beardream.

Lecturers, guests and the audience were all fascinated by the conference and hope to continue the inspirational joint work in the future.“