Katedra teorie a kritiky

stripe1

O katedře - studijní programy, profil absolventa

Katedra teorie a kritiky vznikla v roce 1996 z potřeby vytvořit platformu pro teoretické zkoumání dramatického umění právě na půdě umělecké vysoké školy. Katedra nabízí bakalářské a magisterské studium oboru teorie a kritika na DAMU a je též garantem doktorského studia oboru teorie a praxe divadelní tvorby. Základním východiskem je nahlížení na dramatickou a divadelní tvorbu nikoliv jako na výsledek, ale jako na proces. Výuka probíhá v úzkém sepjetí s tvorbou, jejíž konkrétní praktické aspekty mohou studenti katedry poznávat i prostřednictvím vlastního tvůrčího zkoušení.

Obor teorie a kritika (řádné prezenční studium)

       

Bakalářské studium:

Předpoklady a požadavky: maturita, zájem o divadlo a umění vůbec, přehled o aktuálním dění v českém divadle, informovanost o základní divadelně-vědné literatuře, jistá čtenářská zkušenost s dramatickou literaturou, literární předpoklady, schopnost porozumět obrazu, znalost jednoho jazyka.

Studenti se seznámí s veškerými složkami divadelní tvorby: režií, dramaturgií, herectvím, scénografií, produkcí; jsou uvedeni do problematiky loutkového divadla a do problematiky specifičnosti překladu dramatického textu. Mají možnost nahlížet a v rámci studia se i zapojovat do tvůrčího procesu tak, aby poznali a zakusili jeho dynamiku, fungování i problémy, a mohli jej pak adekvátně a poučeně reflektovat. Součástí programu je i tvůrčí psaní, během něhož si mohou osvojit principy dramatické tvorby, a důraz je kladen i na poznání výrazných trendů současného evropského dramatického a divadelního umění.

Páteří bakalářského studia je seminář kritiky, v jehož rámci se studenti učí vnímat a reflektovat konkrétní divadelní díla nejrůznějších žánrů, seznamují se s vývojem české divadelní kritiky i se zásadami kritického psaní. Teorie pěstovaná na katedře rovněž bere v potaz divadelní tvorbu jako proces a snaží se na ni nahlížet "zevnitř", tzn. přes její konkrétní a praktické aspekty, které jsou posléze zobecňovány. Teorie a kritika je chápána jako disciplina tvůrčí a tvorbu reflektující i respektující. Historie divadla je probírána v rámci celoškolních předmětů a také výběrově formou několika seminářů; ve struktuře výuky však jde o disciplínu podpůrnou, která má studentům pomoci pochopit souvislosti ve vývoji divadla, prolínání a vzájemné ovlivňování divadelních kultur na evropském kontinentě, a v neposlední řadě naučit je vnímat stav současné divadelní kultury jako nutný a logický výsledek tohoto vývoje.

Poté, co studenti během prvního a druhého ročníku získají pevné základy a přehled o fungování divadla jako specifického uměleckého druhu, absolvují ve třetím ročníku stáže, na nichž si mohou ověřit své poznatky a uplatnit je v praxi. Jedna stáž probíhá ve školním divadle DISK při přípravě absolventské inscenace studentů katedry činoherního divadla či katedry alternativního a loutkového divadla, druhá v některém z pražských divadel, s nimiž škola spolupracuje. Výstupem obou stáží je podrobná kritická reflexe procesu se zaměřením na všechny složky a jejich interakci.

 

Magisterské studium:

Předpoklady a požadavky: bakalářský titul z oboru teorie a kritika, divadelní věda, či příbuzných humanitních oborů, projekt magisterské práce, jistá zkušenost s praktickou divadelní tvorbou (dramaturgie, překlad atd.), schopnost kritického myšlení, vítána je zkušenost s publikační činností (deníková kritika, festivalová kritika, publicistika atd.)

Magisterské studium oboru teorie a kritika - v návaznosti na studium bakalářské - se zabývá především:

1.  současným stavem umění, jeho tendencemi a proměnami spíše než jeho historií;

2.  tvůrčími postupy a procesy spíše než výsledky.

V tomto ohledu je ukotvení oboru na Divadelní fakultě zásadní, neboť metodika je mimo jiné založena na setkávání s praktikujícími uměleckými osobnostmi po celou dobu studia; ostatně v rámci mnoha volitelných předmětů (např. Workshop či Kurz tvůrčího psaní) katedra zajišťuje pravidelná působení externích odborníků z oboru, a to jak českých, tak zahraničních.

Magisterské studium oboru teorie a kritika je zaměřeno na rozvíjení a prohlubování znalostí, dovedností a kompetencí absolventů bakalářského oboru teorie a kritika či oborů příbuzných, jako například dramaturgie, divadelní věda, estetika, moderní filologie atd. V prvé řadě jde samozřejmě o návaznost na předchozí studium divadla jako specifického uměleckého druhu (a to zejména v jeho současných podobách a proměnách), ale také o jeho zasazování do širších uměleckých a společenských kontextů, tedy s jistými přesahy zejména k literatuře, filmu, médiím, dále rovněž filozofii, antropologii a obecné teorii umění.

Povinné studijní penzum tvoří předměty realizující základní vymezení oboru na teorii a kritiku. K páteřním předmětům patří zejména čtyřsemestrální kurz Současné teorie divadla, doplněný obecnějším kurzem Umělecká kritika a její teorie a kurzem dějin světové divadelní kritiky nazvaným Vývoj a proměny divadelní kritiky. Vedle těchto předmětů klade magisterské studium ve své povinné části důraz i na samostatnou práci studentů spojenou s tematicky zacílenou rešerší a poučenou prací s odbornými texty - vlastními i existujícími (zejména jde o předměty Principy a postupy teatrologického výzkumu a Analýza a překlad odborného textu). Významnou součástí studijního plánu a zároveň tvůrčím výstupem je koncepce a realizace odborného divadelního časopisu v rámci čtyřsemestrálního předmětu Kritické praktikum J., JJ. Časopis má vyjadřovat argumentované generační názory a postoje a esejistickou formou se zabývat i širšími otázkami přesahujícími hranice divadelního umění a dotýkajícími se obecnějších problémů dnešní kultury i společnosti.

V rámci povinně-volitelných předmětů, vypisovaných s periodicitou 2-3 roky, se studenti kromě kmenových pedagogů katedry setkávají s dalšími osobnostmi z oblasti publicistiky, kulturologie, dramaturgie, filozofie, které je vedou k přemýšlení o divadle v širších souvislostech; působení odborníků z praxe je pro obor zcela zásadní, neboť podporuje průběžnou inovaci výuky vycházející z vývoje a proměn profesního prostředí. Některé z povinně-volitelných předmětů bezprostředně navazují na povinný čtyřsemestrální přednáškový cyklus Současné teorie divadla, neboť jej rozvíjejí seminárním způsobem, tj. zaměřením na vybrané kapitoly dané problematiky a především konkrétní prací s odbornými texty metodou "close-reading" a analýzou konkrétních divadelních či performačních děl/aktivit; je rovněž důležité, že takto koncipovaná návaznost umožní studentům práci jak s "nestory" české teatrologie (prof. Císař), tak s nastupující teatrologickou generací (doc. Drozd).

Povinně-volitelné předměty tvoří množinu kurzů, z níž musí každý student - dle svého výběru - za oba roky  studia získat určitý počet kreditů (40). V tomto ohledu se katedra snaží vedle povinného společného základu nabízet specializační nadstavbu tak, aby každý student mohl snáze rozvíjet své specifické zaměření, a to samozřejmě i v souvislosti s tématem magisterské diplomové práce. Rozvíjení individuálního zaměření studentů napomáhá i fakt, že v rámci volitelných předmětů může část výuky probíhat formou individuálních konzultací; podle tématu své práce si studenti mohou volitelné doplňkové předmětů vybírat jednak mezi předměty  nabízenými katedrou, ale také z širší nabídky školy i sesterských fakult, z kurzů vypisovaných na školách, s nimiž katedra spolupracuje, a po dohodě absolvovat odborné stáže. Studenti tak mohou získat chybějící kredity absolvováním doporučených rozšiřujících předmětů v rámci fakulty (např. předměty Tělo v historii, Alternativy světového divadla 20. a 21. století atd.) či v rámci celé AMU (např. předměty Moc obrazu, obraz moci či  Otevřený filozofický seminář vyučované na FAMU). Specifické místo mezi semináři zastává Kurz tvůrčího psaní J. a JJ. Ač patří k povinně-volitelným předmětům, zápis není automaticky povolen všem studentům, nýbrž pouze těm, kteří prokáží specifický literárně-dramatický

 

Pedagogické zajištění a další možnosti v rámci studia:

Výuku zajišťují interní a externí pedagogové – významní čeští teoretici, publikující divadelní kritici, zkušení dramaturgové, režiséři a překladatelé; katedra navíc intenzivně spolupracuje s ostatními katedrami fakulty (např. s katedrou činoherního divadla, katedrou alternativního a loutkového divadla, katedrou scénografie, katedrou autorské tvorby a pedagogiky). Výuka probíhá převážně seminární formou v malých skupinách, studenti jsou vedeni k vyjadřování vlastních názorů a postojů, k samostatnému myšlení. Standardní studijní nabídku doplňují projekty zahraniční: katedra chystá jednorázové workshopy zahraničních odborníků, v rámci programů Erasmus či Free Movers mohou studenti vyjíždět na studijní pobyty či pracovní stáže (např. do zahraničních divadel atd.). Studenti se stávají součástí uměleckého života školy, vybraní zájemci budou moci participovat např. na tvorbě webových stránek (recenze inscenací atd.), na pořádání odborných diskusí o představeních v divadle DISK (DISK-USE) či na přípravě studentského festivalu Zlomvaz.

 

Profil absolventa a výstupy z učení:

Absolvent magisterského studia oboru teorie a kritiky dramatického umění je tvořivý odborník schopný rozvíjet

své teoretické a kritické schopnosti jak v profesích bezprostředně spjatých s vlastní divadelní tvorbou (včetně vytváření podmínek pro její vznik a provozování - dramaturgie, produkce, metodika, animace kultury) a její kritickou reflexí, tak v kulturní administrativě, v institucích kulturní politiky, v médiích, v publicistice, v redakční a agenturní činnosti, případně ve školství (příklady povolání: umělecký kritik, odborný redaktor, dramaturg, badatel, pedagog, zaměstnanec v oblasti kulturní politiky atd.)

 

Klíčové výstupy z učení:

  • dokáže analyzovat a kriticky reflektovat konkrétní artefakt, zasadit ho do širších uměleckých souvislostí, posoudit jeho originalitu a přínos

  • orientuje se v současném performančním umění, dokáže spatřovat souvislosti, pojmenovávat trendy, vztahovat vývoj divadelního umění k ostatním uměleckým druhům

  • rozumí fungování divadelní instituce, a to jak v oblasti kamenných, institucionálních scén, tak v oblasti nezávislé, projektově vznikající a řízené tvorby

  • orientuje se v médiích, rozumí jejich specifičnosti dané formou, čtenářskou/diváckou obcí, technickými parametry; chápe média jako zprostředkovatele myšlení o kultuře, jejichž prostřednictvím sám dokáže ovlivňovat veřejný prostor

  • praktikuje uměleckou kritiku jako součást společenských procesů (mimo jiné i formou diskuse, moderování atd.), rozumí jejím etickým základů a aplikuje je

  • veškerým činnostem se věnuje na příslušné odborné i vyjadřovací úrovni, a to v ústním i písemném projevu

  • ovládá základy badatelské a vědecké práce, dokáže pracovat s prameny, vyhledat, zpracovat, analyzovat materiály, formulovat argumentovaný odborný názor

  • má solidní základy redakční práce, dokáže koncepčně a týmově pracovat, má zkušenost s různými odbornými i publicistickými žánry (recenze, esej, interview, studie)

  • orientuje se v oborové literatuře - odborné i umělecké, české i cizojazyčné (v angličtině, event. v dalším jazyce), dokáže ji analyzovat (včetně recenzování)

  • má zkušenost s literární/dramatickou tvorbou, dokáže realizovat zadaný žánr či tvůrčím způsobem zpracovat zadané téma s ohledem na specifičnost cílového média

  • dokáže realizovat rámcový překlad odborného textu, eventuálně rozpoznat kvality a problémy existujícího překladu, včetně posouzení terminologické adekvátnosti.