Katedra alternativního a loutkového divadla

stripe1stripe2stripe3stripe4stripe5stripe6

Otázky ke státním magisterským zkouškám pro zahraniční studenty studující v českém jazyce

(platné od akademického roku 2013 / 2014)

A) Historie a teorie dramatického umění

(otázky pro všechny katedry DAMU z KTK)

HERECTVÍ ALD, REŽIE ALD, DRAMATURGIE ALD, SCÉNOGRAFIE ALD

 

  1. Původ divadla a jeho funkce v kulturním vývoji.
  2. Antika a její dědictví.
  3. Středověké divadlo.
  4. Renesance a její dědictví.
  5. Fenomén komedie dell´arte.
  6. Fenomén Shakespeare.
  7. Baroko a divadlo ve Španělsku i jinde.
  8. Klasicismus a divadlo ve Francii i jinde.
  9. Fenomén Molière.
  10. Osvícenství a divadlo.
  11. Romantismus v dějinách divadla.
  12. Realismus v dějinách divadla.
  13. Fenomén národních divadel.
  14. Fenomén modernosti a divadla.
  15. Ibsen a moderní divadlo.
  16. Čechov a moderní divadlo.
  17. Fenomén Stanislavskij.
  18. Tzv. absurdní drama a divadlo.
  19. Fenomén Grotowski.

 

(Místo zvláštních otázek z dějin českého divadla se předpokládá, že v odpovědi na každou otázku bude vzato v úvahu, čím se tato otázka dotýká i vývoje českého divadla.)

Bb) Historie a teorie oboru

PRO ZAHRANIČNÍ STUDENTY

HERECTVÍ ALD, REŽIE ALD,   DRAMATURGIE ALD

 

  1. Specifikum loutkového divadla a jeho vztah k ostatním divadelním druhům, jejich prolínání a ovlivňování – v minulosti a současnosti.
  2. Vývojové trendy moderního loutkového divadla od přelomu 19. a 20. století do konce II. světové války a jejich projevy ve světovém loutkářství.
  3. Tradiční styly loutkového divadla ve světě.
  4. Nejvýraznější osobnosti světového loutkářství druhé poloviny 20. století, vývojové trendy tohoto období a jejich přesah do současnosti.
  5. Maska a kostým v divadelní produkci. Specifické možnosti masky a kostýmu v loutkovém divadle.
  6. Alternativní tendence jako nadčasový fenomén divadelního vývoje.
  7. Proměny divadelní struktury a jednotlivých složek v alternativním divadle.
  8. Brechtovo epické divadlo a inspirace jeho principy v divadle současném.
  9. Meziválečná divadelní avantgarda v evropském kontextu a inspirace jejími principy v divadle současném.
  10. Fenomén A. Artaud.
  11. Hnutí otevřeného divadla ve světovém kontextu.
  12. Fenomén P. Brook.
  13. Divadlo ve veřejném prostoru, fenomén jménem projekt, industriál, site specific. Vývojové tendence a příklady významných projektů a jejich tvůrců.
  14. Pohybové a taneční divadlo, fenomén nový cirkus, vývojové tendence a příklady významných projektů, festivalů a jejich tvůrců.
  15. Politické a dokumentární divadlo, tradice a současné vývojové tendence a tvůrci ve světě.

 

Cb) Historie a teorie oboru

PRO ZAHRANIČNÍ STUDENTY

SCÉNOGRAFIE ALD

 

  1. Specifikum loutkového divadla a jeho vztah k ostatním divadelním druhům - jejich prolínání a ovlivňování – v minulosti a současnosti.
  2. Vývojové trendy moderního loutkového divadla od přelomu 19. a 20. století do konce II. světové války a jejich projevy ve světovém loutkářství.
  3. Loutka ve smyslu divadelní funkce. Pokus o definici. Různé možnosti a podoby jejího zrodu v loutkovém divadle. Vztah k jevištní postavě.
  4. Maska a kostým v divadelní produkci. Specifické možnosti masky a kostýmu v loutkovém divadle.
  5. Pohyblivost scénografických objektů v divadelním díle - od mechanických objektů až k akční scénografii.
  6. Funkce světla na divadle - technické prostředky scénického osvětlení.
  7. Proměny divadelního prostoru v loutkovém divadle ve druhé polovině 20. století.
  8. Scénografie loutkového divadla mezi dvěma válkami.
  9. Scénografie loutkových divadel 70. a 80. let.
  10. Technické zařízení jeviště.
  11. Fenomén jménem projekt, industriál, site specific a nový cirkus. Vývojové tendence a příklady významných projektů a jejich tvůrců.
  12. Spolupráce výtvarníka a režiséra - tvůrčí tým.
  13. Alternativní tendence jako nadčasový fenomén divadelního vývoje.
  14. Proměny divadelní struktury a jednotlivých složek v alternativním divadle.
  15. Meziválečná divadelní avantgarda v evropském kontextu a inspirace jejími principy v divadle současném.
  16. Hnutí otevřeného divadla ve světovém kontextu.
  17. Vliv slohů a neoslohů XX. století na inscenační metody včetně scénografie – od symbolismu a kubismu až k minimalismu a postmoderně.
  18. Nejvýznamnější osobnosti české scénografie XX. století: V. Hofman, F. Tröster  a J. Svoboda.
  19. Fenomén Adolphe Appia a Edward Gordon Craig.

V Praze dne 30.9. 2013

prof. MgA. Karel   Makonj

předseda komise

Za správnost: Jitka Nohová