Divadelní fakulta AMU v Praze

stripe1stripe2stripe3stripe4stripe5stripe6

Zápis ze dne 4. listopadu 2015

Místo: Divadelní fakulta AMU, Karlova 26, Praha 1, zasedací místnost S202 a Hallerův sál

Datum, čas: 4. 11. 2015 od 14:30 hod.

Program:

1. Schválení programu zasedání UR DAMU

2. Informace o doplnění a obměně UR DAMU

3. Termíny zasedání UR DAMU v roce 2016

4. Stanovisko k rozhodnutí Akreditační komise k oborům habilitačního řízení a oborů řízení ke jmenování profesorem na DAMU, informace o chystané žádosti o prodloužení akreditace tří oborů doktorského studia

5. Návrh na schválení rekonstruované oborové rady doktorského studia Scénická tvorba a teorie scénické tvorby

6. Informace o hlasování per rollam – schválení komisí habilitačních řízení MgA. T. Töpfera a MgA. E. Salzmannové

7. Schválení komise na nové habilitační řízení Mgr. Aleny Špačkové

8. Habilitační řízení MgA. Tomáše Töpfera

9. Habilitační řízení MgA. Evy Salzmannové

Přítomni: dle prezenční listiny

1. Schválení programu zasedání UR DAMU

Kontrola usnášeníschopnosti UR:

Počet členů UR: 22

Počet přítomných členů: 14

Nadpoloviční většina přítomných členů: 12 (UR je usnášeníschopná)

Skrutátoři: Jandová, Provazník

Hlasování:

Pro              14

Proti              0

Zdržel se       0

UR DAMU schválila program zasedání.

2. Informace o doplnění a obměně UR

Děkanka DAMU Doubravka Svobodová jako předsedkyně UR DAMU informovala o tom, že v nejbližší době jmenuje novou členkou UR DAMU prof. E. Vášáryovou (VŠMU). Dále informovala o tom, že doc. M. Krobot požádal o uvolnění z UR pro velké časové zaneprázdnění. Na jeho místo bude jmenován nový člen UR z řad akademických pracovníků DAMU.

3. Termíny zasedání UR DAMU v roce 2016

Děkanka DAMU oznámila termíny zasedání UR DAMU v roce 2016: 2. března a 2. listopadu; pokud bude potřeba, UR DAMU se sejde také 8. června.

4. Stanovisko k rozhodnutí Akreditační komise k oborům habilitačního řízení a oborů řízení ke jmenování profesorem na DAMU, informace o chystané žádosti o prodloužení akreditace tří oborů doktorského studia

J. Provazník informoval členy UR o skutečnosti, že Akreditační komise (AK) udělila prodloužení akreditace oborům habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem (dramatická umění se zaměřeními: dramatická výchova, dramaturgie alternativního a loutkového divadla, dramaturgie činoherního divadla, herectví alternativního a loutkového divadla, herectví činoherního divadla, herectví se zaměřením na autorskou tvorbu a pedagogiku, produkce, režie alternativního a loutkového divadla, režie činoherního divadla, scénografie, scénografie alternativního a loutkového divadla, teorie a kritika) pouze na 1 rok – do 1. 11.2016. Tlumočil názor tajemníka AK dr. Smrčky a člena AK prof. Slavíčka, že termín „obor se zaměřením“ nemá oporu v zákoně 111/1998 Sb. o vysokých školách. Dále informoval, že AK doporučuje, aby DAMU zažádala o akreditaci pouze na jeden „střechový“ obor – Dramatická umění. Aby byl čas k přípravě nové akreditace, prodloužila AK stávající akreditaci na 1 rok. Upravené akreditační spisy budou všem členům UR zaslány s předstihem.

J. Provazník dále informoval členy UR o dobíhající platnosti akreditace 3 studijních doktorských programů, která vyprší 31. 7. 2016 (Alternativní a loutková tvorba a její teorie, Scénická tvorba a teorie scénické tvorby, Autorské herectví a teorie autorské tvorby a pedagogiky). V lednu 2016 budou AK předloženy žádosti o prodloužení platnosti akreditace.

J. Provazník požádal členy UR, aby hlasovali o nové žádosti per rollam v lednu 2016.

5. Návrh na schválení rekonstruované oborové rady doktorského studia Scénická tvorba a teorie scénické tvorby

Děkanka DAMU D. Svobodová předložila členům UR návrh na schválení rekonstruované oborové rady doktorského studia Scénická tvorba a teorie scénické tvorby v souvislosti se změnami ve Statutu Ústavu teorie scénické tvorby (nový statut ústavu předepisuje konkrétní členství některých členů pro vědeckou radu; vědecká rada je současně oborovou radou doktorského studia a redakční radou edice DISK).

Předseda:

doc. MgA. Zuzana Sílová, Ph.D., ředitelka Ústavu teorie scénické tvorby DAMU

Členové:

prof. Jaroslav Vostrý – zástupce ředitelky Ústavu

doc. Jaroslav Provazník – proděkan DAMU pro pedagogické záležitosti a VV činnost

doc. MgA. Jan Burian – vedoucí katedry činoherního divadla DAMU

prof. Jan Dušek – vedoucí katedry scénografie DAMU

prof. PhDr. Jan Císař, CSc.

prof. MgA. Jan Vedral, Ph.D.

doc. MgA. Jakub Korčák

Mgr. Jiří Šesták, Ph.D.

Mgr. Jitka Pelechová Goriaux, Ph.D.

Mgr. Pavel Bár, Ph.D.

Kontrola usnášeníschopnosti UR:

Počet členů UR: 22

Počet přítomných členů: 14

Nadpoloviční většina přítomných členů: 12 (UR je usnášeníschopná)

Skrutátoři: Jandová, Provazník

Hlasování:

Pro              14

Proti              0

Zdržel se       0

UR DAMU schválila rekonstruovanou oborovou radu doktorského studia Scénická tvorba a teorie scénické tvorby.

6. Informace o hlasování per rollam – schválení komisí habilitačních řízení MgA. T. Töpfera a MgA. E. Salzmannové

Děkanka DAMU poděkovala členům UR DAMU za hlasování o složení komisí habilitačních řízení MgA. T. Töpfera a MgA. E. Salzmannové, které proběhlo s ohledem na termín zasedání UR per rollam.

Doc. J. Provazník informoval o výsledcích hlasování:

O komisi k habilitačnímu řízení MgA. E. Salzmannové (složení viz níže) se z 22 členů UR DAMU 16 členů vyjádřilo kladně, 6 členů se nevyjádřilo a proti schválení se nevyjádřil nikdo.

O komisi k habilitačnímu řízení MgA. T. Töpfera (složení viz níže) se z 22 členů UR DAMU 16 členů vyjádřilo kladně, 6 členů se nevyjádřilo a proti schválení se nevyjádřil nikdo.

Nikdo z členů UR DAMU na zasedání 4. 11. 2015 výsledky hlasování per rollam nerozporoval.

7. Schválení komise na nové habilitační řízení Mgr. Aleny Špačkové

Doc. J. Provazník informoval členy UR o nové přihlášce k habilitačnímu řízení na DAMU. Odborná asistentka Husitské teologické fakulty UK Mgr. Alena Špačková podala habilitační práci Moderní rétorika na divadelní fakultě (příspěvek k metodice výuky) s kompletními povinnými přílohami děkance DAMU 7. 9. 2015.

Děkanka DAMU doplnila informace k předložené habilitační práci a připomněla, že její téma oborově neodpovídá žádnému zaměření habilitačního oboru DAMU.

Děkanka představila návrh členů komise na uvedené habilitační řízení Mgr. Špačkové a vyzvala členy UR k hlasování.

Návrh habilitační komise:

prof. Jan Císař (předseda) - DAMU

MgA. Ivana Vostárková – DAMU

prof. Silva Macková – DIFA JAMU

prof. Zoja Mikotová – DIFA JAMU

PhDr. František Zborník - nezávislý odborník

Proběhla kratší diskuse k návrhu komise. Prof. I. Vyskočil se dotázal, zdali je možná obměna komise a doporučil jako členku Irenu Pulicarovou. Děkanka DAMU                 D. Svobodová vysvětlila, proč byli do komise navrženi uvedení odborníci s dlouholetou praxí: složení komise zohledňuje téma habilitační práce (kultura a technika řeči, problematika veřejného projevu, specifika divadelní fakulty).

Kontrola usnášeníschopnosti UR:

Počet členů UR: 22

Počet přítomných členů: 14

Nadpoloviční většina přítomných členů: 12 (UR je usnášeníschopná)

Skrutátoři: Jandová, Provazník

Hlasování:

Pro              14

Proti              0

Zdržel se       0

UR DAMU schválila komisi habilitačního řízení Mgr. Aleny Špačkové. 

8. Habilitační řízení Tomáše Töpfera

Obor: Dramatická umění se zaměřením herectví činoherního divadla

Habilitační práce: Herecké vzdělávání a přechod do praxe

Habilitační přednáška: Herec a neherec: škola versus škola života

Komise: prof. Jan Vedral (DAMU) – předseda, prof. Jaroslav Etlík (DAMU), prof. Ivo Krobot (DIFA JAMU), prof. Jiří Svoboda (nezávislý odborník), Petr Mančal (nezávislý odborník – Český rozhlas)

Oponenti: prof. Martin Huba (VŠMU), prof. Miroslav Plešák (DIFA JAMU), doc. Jan Burian (DAMU)

Habilitační komise projednala předložené materiály MgA. Tomáše Töpfera, všechny oponentské posudky a konstatovala, že MgA. T. Töpfer odevzdal všechny náležitosti nezbytné k habilitačnímu řízení. Komise vyslovila souhlas s  pokračováním  habilitačního řízení před UR DAMU.

Předseda komise prof. Jan Vedral:  Na úvod veřejného jednání UR představil MgA. Tomáše Töpfera. Uvedl, že podle habilitační komise MgA. T. Töpfer kvalitou a rozsahem své tvůrčí a pedagogické činnosti splňuje předpoklady k tomu, aby byl jmenován docentem.

Vyjádření oponentů:

Prof. Martin Huba:  Tomáš Töpfer ve své práci reflektuje změny jistých zákonitostí, které byly předchozím generacím divadelníků vštěpované. Tomáš Töpfer svou celoživotní praxí dokazuje, že jako herec i režisér pociťuje velmi intenzivně závazek k divákovi. Prof. Huba však připomíná, že v této souvislosti habilitant zdůrazňuje nevyhnutelnost osobnostního rozměru jako hlavního garanta hercovy přesvědčivosti.   T. Töpfer odmítá poddat se požadavkům diváků odchovaných bezduchými seriály. Varuje před rezignací na myšlení, která může neblaze poznamenat začínajícího herce. Formuluje dokonce obavu, zda čas repertoárových divadel, v nichž vývoj a růst mladého herce zabezpečovala promyšlená dramaturgie, zodpovědní režiséři a kultivovaný divák, není už minulostí. Proto nabízí lákavé řešení: zřizovat herecká studia při velkých divadlech, v nichž by byla větší šance ovlivňovat vývoj mladých herců. Je to do určité míry donkichotské řešení, ale velmi sympatické, protože svědčí o tom, že     T. Töpfer se jako umělec i pedagog snaží pomáhat začínajícím hercům ve škole i v divadle, aby si vytvořili vlastní hodnotový systém.

Doc. Jan Burian: Herec, režisér, scénárista, pedagog a divadelní ředitel Tomáš Töpfer se ve své práci zamýšlí nad klíčovým tématem herecké pedagogiky. Uvažuje, do jaké míry dnes připravuje škola a katedra činoherního divadla zvlášť své studenty pro praxi. Současnou studijní a divadelní praxi srovnává logicky s dobou, ve které byl sám studentem hereckých škol a popisuje, jak se během té doby změnila společnost i divadlo. Nejzajímavější jsou ty části, v nichž Tomáš Töpfer interpretuje vlastní divadelní zkušenost očima pedagoga. Důležitou část práce tvoří kapitoly o rizicích rychlé exploatace hereckého typu v televizní i divadelní praxi. V této záležitosti je T. Töpfer nesmlouvavě kritický a projevuje se rozhořčeně i jako ředitel veřejného neziskového divadla. Tomáš Töpfer patří bezesporu dlouhodobě ke špičkám českého herectví. Je zkušeným a úspěšným pedagogem a divadlo vnímá jako poslání i způsob existence. Prošel významnými úkoly v divadlech studiových i na velkých scénách a za svou hereckou práci byl opakovaně vysoce oceňován. Patří ve své profesi k nejaktivnějším osobnostem.

Prof. Miroslav Plešák: Jako zkušený herec, režisér a divadelní ředitel má T. Töpfer v roli pedagoga jako málokdo právo i příležitost položit sobě a své alma mater otázky, které vycházejí z jeho praktických zkušeností. Základní otázkou celé jeho úvahy je, zda dnešní výuka na vysoké divadelní škole odpovídá světu, do něhož absolventi vstupují, zda jsou dostatečně vybaveni, aby v něm obstáli. Autor se neubrání nostalgickému porovnání s 60. lety, kde bylo mnoho věcí jednodušších, ale taky s mnoha „danými okolnostmi", které individuálnímu rozletu bránily. Nesdílím obavu T. Töpfera, že studenti jsou dnes zásadně jiní, než jsme byli my. Za poslední dobu vznikla zajímavá divadla absolventů a řada studentů působí i v kamenných divadlech a strach z etablovaných scén se u nich vytrácí. T. Töpfer má kredit pedagoga, který může být svým studentům příkladem. Umělecká tvorba T. Töpfera a připojená písemná studie opravňují doporučení udělit mu titul docent.

Přednáška T. Töpfera: Ve své přednášce si nejprve položil otázku, do jakého světa absolventy připravuje divadelní škola. Svou úvahu začíná rekapitulací proměn divadelní sítě od 50. let, kdy byla všechna divadla repertoárová a absolventi do nich byli dokonce nejdříve přidělováni na základě tzv. umístěnek, po 60. a 70. léta, kdy se uchazeči už museli o angažmá ucházet sami. 60. léta jsou pro něj především dobou nových studiových scén, nicméně i ty byly de facto souborovými divadly. V současnosti je situace radikálně odlišná. Připomíná, že v Praze je dnes víc než 80 divadelních provozů, ale z velké části nejde o divadelní soubory, ale o prostory, kde vznikají představení ad hoc, tzv. projekty, a často jsou to jen stagiony. Jen zřídkakdy jsou to soubory s vizí, společnou poetikou, s vůdčí uměleckou osobností. V další části přednášky se T. Töpfer věnoval problému, zda si herci dnes vůbec přejí vstupovat do angažmá. Konstatuje, že jsou rádi sami sobě dramaturgy, manažery, uměleckými šéfy. Když se zaměřil na vztah školy a praxe, klade si otázku, zda škola připravuje herce na změnu divadelního světa. Škola vybaví absolventy mnoha dovednostmi. Ty ale mohou podle T. Töpfera často získat přímo v praxi. Problémem však je, jak ze studentů vychovat osobnosti, jak je naučit, že herectví není povolání, ale způsob života. Závěrem své přednášky reagoval T. Töpfer na oponentské posudky: Možná žijeme v soumraku souborových, kamenných divadel. Ale prof. Plešák má pravdu, že vzniká mnoho mladých a nadějných spolků.

Diskuse:

Prof. D. Ullrichová: V reakci na přednášku položila otázku, zda si habilitant myslí, že má smysl vyučovat herectví na vysoké škole. Nerada by propadla beznaději, že výuka na DAMU nemá smysl.

T. Töpfer: Podle jeho názoru nikde jinde se nedostane studentovi tak komplexního vzdělání jako na DAMU.

Doc. J. Hančil: Máme učit studenty porozumění světu. Potřebujeme učit elementy herectví, jak nacházet herectví a použít jej poté v praxi.

Prof. I. Vyskočil: Poděkoval za slova o výchově k herectví jako cestě k osobnosti. Důležité je, aby člověk byl sám sebou, herec musí být tvůrcem. V této souvislosti připomněl koncepci dr. Hallera a jeho pojetí herectví. U herců je to však otázka talentu, nikoliv výchovy.

Skrutátoři:  Jandová, Provazník

Kontrola usnášeníschopnosti UR:

Počet členů UR: 22                 

Počet přítomných členů: 14              

Nadpoloviční většina všech členů: 12

UR je usnášeníschopná

Hlasování:

Pro              13              

Proti              0    

Zdržel se       1    

Závěr: UR DAMU vyslovila souhlas s udělením titulu docent Tomáši Töpferovi v oboru Dramatická umění se zaměřením herectví činoherního divadla.

9. Habilitační řízení MgA. Evy Salzmannové

Obor: Dramatická umění se zaměřením herectví činoherního divadla

Habilitační práce: Chvála pedagogickému bláznovství

Habilitační přednáška: Čelem k divadelnímu školst

Komise: prof. Jan Vedral (DAMU) – předseda komise, doc. Zuzana Sílová (DAMU), prof. Martin Huba (VŠMU), doc. Zbyněk Srba (DIFA JAMU), Taťjana Medvecká (nezávislý odborník)

Oponenti: prof. Miloš Horanský (DAMU), Jana Machalická (nezávislý odborník, Lidové noviny), doc. Břetislav Rychlík (DIFA JAMU)

Habilitační komise projednala předložené materiály MgA. E. Salzmannové a všechny oponentské posudky. Konstatovala, že MgA. Eva Salzmannová odevzdala všechny náležitosti nezbytné k habilitačnímu řízení. Komise vyslovila souhlas s jejím připuštěním k habilitačnímu řízení před UR DAMU.

Předseda komise prof. Jan Vedral:  Na úvod veřejného zasedání UR DAMU představil MgA. Evu Salzmannovou, její bohatou hereckou a pedagogickou praxi a uvedl, že MgA. Eva Salzmannová splňuje veškeré předpoklady k tomu, aby byla jmenována docentkou.

Vyjádření oponentů:

Prof. Miloš Horanský: Habilitační práci E. Salzmannové oceňuje jako mimořádně kvalitní. Přínosné jsou její úvahy nad přijímacími zkouškami, k nimž přistupuje analyticky, s psychologickým taktem a objevně. Její myšlenky, domýšlené s pedagogickou zřivostí, jsou aplikovatelné jako navigace u kterýchkoliv přijímacích zkoušek. Neméně cenná je pasáž o výuce v prvním ročníku a o práci na dramatických textech. Skvělým myšlenkovým obloukem se E. Salzmannová v těchto úvahách vrací plodně ke svému uměleckému životopisu – k oscilaci mezi dvěma typy herectví: projevem Divadla na okraji a k činohře Národního divadla. A tuto hereckou typologii přesně a aplikovatelně pojmenovává a sceluje se svou pedagogickou doktrínou. Práce E. Salzmannové je podle oponenta na průsečíku uměleckých, existenciálních i učitelských zkušeností. Je zralá, citlivá, pedagogicky pronikavá. Navíc má E. Salzmannová za sebou nezpochybnitelné výsledky dvacetileté tvorby učitelské. Oponent práci jednoznačně přijímá a E. Salzmannovou zásadně doporučuje k habilitaci.

Jana Machalická: Habilitační práce Evy Salzmannové byla pro oponentku vzrušujícím setkáním s vnitřně přesvědčivou a přemýšlivou studií zkoumající, co obnáší herecká profese, respektive složité období, kdy se počíná herecká osobnost formovat. Studie je mimořádná nejenom tím, jak propojuje mnohaleté zkušenosti z praxe s bohatou teoretickou výbavou, ale i hlubokým ponorem do dané problematiky. Text je i autentickým záznamem toho, jakým procesem hledání ona sama jako pedagog prošla od svého vstupu na DAMU v roce 1996. Být studentem Evy Salzmannové znamená být neustále provokován v tom nejlepším slova smyslu a „nucen“ ke kreativnímu a autorskému přístupu. Z jejího textu, z jejího autentického líčení jednotlivých etap práce si lze udělat jasnou představu o tom, jak podněcuje mladé herce k poodkrývání nepoznaného, tušeného. Pro oponentku bylo objevné seznámit se s tím, jaký náraz může být pro budoucího dramatického umělce vstup na vysněnou vysokou školu. Jak citlivě je třeba ho právě v začátcích stimulovat. E. Salzmannová nabízí v tomto směru ucelený systém, který se odvíjí od poznání sebe sama, od „sestupu do já“, jak tuto metodu označuje. Od toho se větví i další úvahy týkající se volby textu, který by měl být hlavně autorský, a posléze práce na postavě. Obzvlášť podnětná je podle oponentky kapitola věnovaná Shakespearově světu jako univerzu, z jehož vrstev lze bohatě čerpat počínaje výkladem verše, konče slovem jako základním stavebním kamenem vztahů, situací, dění na jevišti. Jsou to velice podnětné úvahy a návody, jak překonávat apriorní postoje. Podle oponentky se E. Salzmannové podařilo vytvořit jednoduchý a sdělný manuál pro ty, kdo začínají objevovat svět divadla na profesionální úrovni. Oponentka závěrem navrhuje, že by stálo za to vydat jej v Nakladatelství AMU.

Doc. Břetislav Rychlík: Z předložené habilitační práce, která je pozoruhodně strukturovaným a vystavěným textem, lze vyčíst, jak se životní divadelní cesty herečky z generace nekonvenčního, otevřeného, autorského divadla (jak se zformovalo v hnutí studiových scén v období komunistické normalizace v návaznosti na avantgardní divadelní proudy 20. století, a hlavně při hledání a vytváření svébytného pojetí divadelnosti) přes angažmá ve velkých kamenných domech (nakonec v tom největším – Národním divadle) otiskují do pedagogické práce. Eva Salzmannová podle všeho miluje své studenty, ale není to láska opičí. Sama sebe a své pedagogické metody podrobuje zpytování, vytváří si zpětnou kritickou vazbu a cestu od přijímacích zkoušek k absolutoriu vnímá jako oboustrannou cestu společnou. S vědomím všech rizik. Právě způsob, jakým Eva Salzmannová přemýšlí už o samotném principu přijímacích zkoušek, o vyvíjející se stavbě metodiky v průběhu studia (reflektující, kritické a otevřené), svědčí o tom, že učení je pro ni investicí, která ji samotnou obohacuje. Oponent svůj posudek uzavírá připomínkou, že z celého habilitačního textu vystupuje do popředí zřetelně ještě jeden pojem, jedna hodnota: „Můžeme ji směle nazývat ETIKOU. Etikou lidskou, profesní, pedagogickou, občanskou. Etikou, jejímž prvním předpokladem je svoboda a odpovědnost. E. Salzmannová si je vědoma, že řehole učení herectví vylučuje jednu jedinou správnou cestu, jeden jediný možný klíč.“

Přednáška MgA. Evy Salzmannové: Svou přednášku otevřela exkurzem do minulosti. Jako inspirativní materiály ji posloužily disertační práce Ivety Davidové Divadelní školství u nás do roku 1945 a záznam interní konference Čelem k divadelnímu školství, uspořádané na DAMU v dubnu roku 1957, který uveřejnil časopis Divadlo, ročník 1957, č. 5. Při návratu do meziválečné doby vyzdvihuje zejména působení dramatického oddělení pražské konzervatoře, kde působili Anna Iblová a Jiří Plachý, pedagogové, kteří vychovali českým divadlům dvě generace činoherních umělců a ovlivnili výchovný směr školy na dvě desetiletí. Z jejich metodiky připomíná E. Salzmannová především jejich zásadu, že nejdokonalejším hereckým typem je smíšený emocionálně intelektuální typ. "Kdybych měla charakterizovat dnešní mladou generaci," pokračovala E. Salzmannová poukazem k současnosti, "asi bych použila termín extrémní rozkmit. Na jedné straně vzdutá, ale značně zjednodušená emocionalita, podporovaná podle mne emočně zjednodušeným světem sociálních sítí, ale na druhé straně instinkt pro jednoduchá, racionalistická, výhody přinášející řešení. Je velmi obtížné přesvědčit studenty o nutnosti intelektuální práce, čímž nemyslím jen studium materiálů (literatury, inspiračních zdrojů...), ale především námahy při hledání cest, variant, opouštění slepých cest, nalézaní nových." Každá tvůrčí činnost v sobě nese dichotomii intelektuálního a emocionálního. A E. Salzmannová se domnívá, že dnes není pěstována schopnost zdravého skepticismu vůči sobě. Mladí lidé trpí dnes buď nezdravým sebevědomím, pramenícím obvykle z nevzdělanosti a nedostatečného vědomí souvislostí, anebo naopak naprostým sebepodceňováním. Dalším tématem přednášky byla úvaha o potřebě ansámblové práce, kterou zdůrazňoval J. Frejka. Z úvah E. F. Buriana připomněla myšlenku založení studia-dílny při fungujícím profesionálním divadle. Poslední část své přednášky věnovala E. Salzmannová pokusům o reformu herecké výuky na DAMU, které se cyklicky vracejí, a závěrem uvedla s odkazem na prof. Císaře: "Nesmírně zajímavý mi přišel v tomto směru koncept [reformy] z roku 1968. Šlo o model výuky, kdy by studenti byli komplexně vzděláváni po dva roky a poté by se podle svých uměleckých tendencí rozdělili do různých skupin a vydaly nějaký výstup. Pak by odcházeli do praxe a pouze ti, kteří by měli potřebu studovat dále, by tak učinili. V dnešní době to odpovídá systému bakalář a magistr, tento model ovšem u herců není uplatněn. Hercům nezbývá než často klopotně dokončit magisterské studium, ač pro některé (jinak talentované herce) je to vysloveně kontraproduktivní."

Diskuse:

Prof. M. Horanský: Stejně jako habilitační práce byla i přednáška E. Salzmannové dokladem jejích kvalit uměleckých i učitelských. Prof. Horanský navíc oceňuje také její strhující projev. Co se týče reformy výuky herectví na DAMU, není skeptický: může-li pedagog učit, může silně ovlivňovat studenty.

D. Svobodová: Je na místě svolat konferenci o výuce herectví?

E. Salzmannová s návrhem souhlasí: „Ano, postavme se čelem ke školství.“

Prof. D. Ullrichová: V reakci na úvahy o pokusech reformovat výuku herectví dodává, že podle jejích zkušeností zpravidla ve chvíli, kdy člověk ztrácí touhu po reformě vlastních přístupů, přichází s touhou reformovat instituci.

Skrutátoři:  Jandová, Provazník

Kontrola usnášeníschopnosti UR:

Počet členů UR: 22                 

Počet přítomných členů: 14                       

Nadpoloviční většina všech členů: 12

UR je usnášeníschopná

Hlasování:

Pro              14              

Proti             0    

Zdržel se      0    

Závěr: UR DAMU vyslovila souhlas s udělením titulu docent MgA. Evě Salzmannové v oboru Dramatická umění se zaměřením herectví činoherního divadla.

 

Zapsala: Mgr. Ladislava Jandová, v. r.                 

Schválili:

děkanka Mgr. MgA. Doubravka Svobodová, v. r.

proděkan doc. Jaroslav Provazník, v. r.