Divadelní fakulta AMU v Praze

stripe1stripe2stripe3stripe4stripe5stripe6

Zápis ze dne 5. února 2014

Místo: Divadelní fakulta AMU, Karlova 26, Praha 1, zased. místnost S202 a Hallerův sál

Datum, čas: 5. 2. 2014, od 14:30 hod.

Program:

  1. Zahájení
  2. Informace o hlasování per rollam o návrhu prodloužit akreditaci magisterského programu  KALD, KČD, KP a KTK a o návrhu KALD na rozšíření zkušební komise pro státní magisterské zkoušky.
  3. Návrh na rozšíření zkušební komise pro státní magisterské zkoušky na katedře teorie a kritiky
  4. Návrh na jmenování Karla Krause doktorem h. c.
  5. Habilitační řízení MgA. Stanislava Sudy, Ph.D.
  6. Řízení ke jmenování profesorem doc. PhDr. Jiřího Šípka, CSc., Ph.D.

Přítomni: dle prezenční listiny

 

1. Zahájení

Děkanka DAMU Doubravka Svobodová jako předsedkyně UR DAMU na úvod přivítala doc. Jaroslava Provazníka z katedry výchovné dramatiky DAMU a informovala o jeho pověření výkonem funkce proděkana pro pedagogické záležitosti a vědecko-výzkumnou činnost z důvodu dlouhodobé nemoci doc. Michala Čunderleho, člena UR DAMU.

2. Informace o hlasování per rollam o návrhu prodloužit akreditaci magisterského programu  KALD, KČD, KP a KTK a o návrhu KALD na rozšíření zkušební komise pro státní magisterské zkoušky.

Děkanka DAMU Doubravka Svobodová informovala o procesu přípravy žádostí o prodloužení akreditací čtyř magisterských programů DAMU (katedry produkce, katedry teorie a kritiky, katedry alternativního a loutkového divadla a katedry činoherního divadla), která byla dokončena na podzim 2013. D. Svobodová poděkovala všem členům UR DAMU za schválení všech žádostí o prodloužení akreditací, které proběhlo s ohledem na termíny stanovené MŠMT per rollam. D. Svobodová informovala, že v rámci hlasování per rollam se 16 členů UR DAMU vyjádřilo kladně, 2 členové se zdrželi hlasování, 5 členů UR se nevyjádřilo vůbec. Nikdo se nevyjádřil proti schválení akreditace. V prvním kole hodnocení žádostí byla DAMU úspěšná. Aktuálně se čeká na vyjádření Akreditační komise.

UR DAMU též schválila per rollam rozšíření zkušební komise pro státní magisterské zkoušky katedry alternativního a loutkového divadla o tyto členy: MgA. Karel František Tománek, MgA. Marta Ljubková a doc. Jan Dvořák.

Kontrola usnášeníschopnosti UR:

Počet členů UR = 23

Počet přítomných členů = 20

Nadpoloviční většina všech členů - UR je usnášeníschopná.

Skrutátoři: Štveráková, Provazník

Nikdo z členů UR DAMU na zasedání 5. 2. 2014 výsledky hlasování per rollam z listopadu 2013 nerozporoval.

3. Návrh na rozšíření zkušební komise pro státní magisterské zkoušky na katedře teorie a kritiky.

J. Provazník, zastupující proděkan, představil návrh na rozšíření zkušební komise pro SZ KTK, a to o PhDr. Zuzanu Augustovou, Mgr. Martinu Musilovou a Mgr. art. Evu Kyselovou.

 

Kontrola usnášeníschopnosti UR:

Počet členů UR = 23

Počet přítomných členů = 20

Nadpoloviční většina všech členů - UR je usnášeníschopná.

Skrutátoři: Štveráková, Provazník

Hlasování:

Pro              20

Proti              0

Zdržel se       0

UR DAMU schválila navržené rozšíření zkušební komise pro státní magisterské zkoušky na KTK.

 

4. Návrh na jmenování Karla Krause doktorem h. c.

UR DAMU byl předložen návrh na jmenování PhDr. Karla Krause doktorem h.c.

Prof. J. Vostrý krátce představil osobnost K. Krause a připojil zdůvodnění návrhu na jmenování:

Karel Kraus je nejstarší a zásadně významnou osobností českého divadla, která spoluformovala jeho vývoj v 2. pol. 20. století. Jeho sepětí coby dramaturga nejdříve s Jiřím Frejkou po válce v Divadle na Vinohradech a pak zejména s Otomarem Krejčou je přímo symbolické: je totiž spjatý s pokračujícím – a to přes všechny vnější překážky pokračujícím – úsilím v duchu té zásadní tendence, která dospívá od mimického základu k vědomé kultivaci tohoto základu jako neoddělitelné součásti české kultury v evropském a světovém kontextu a bez které není obraz divadla jako kulturní instituce myslitelný. Způsobem, kterým tato krausovská tendence spoluurčuje podobu české kultury v tomto kontextu, stává se drama, které činí Karel Kraus východiskem své divadelní aktivity, a to nejenom při scénické interpretaci hotových děl, ale zejména při podílu na jejich vzniku a v iniciační i kontinuální spolupráci s jeho původci. Za všechny tu stačí jmenovat Františka Hrubína a Josefa Topola, jejichž dramatické dílo je neodmyslitelně spjaté s Krejčovou a Krausovou érou v činohře ND a v druhém případě i s mezinárodně vysoce uznávaným přínosem Divadla za branou, který je bez Karla Krause nemyslitelný. Výrazem tohoto úsilí je i teoretické dílo velkého českého dramaturga, dostupné dnes ve spise Divadlo ve službách dramatu. V době, kdy tomu už nebránili permanentně kladené politicko-ideologické překážky související s charakterem minulého režimu a činící Krausovu dráhu jak složitou, tak nesnadnou, zúčastnil se i života AMU v Praze jako aktivní člen UR AMU i DAMU. Jmenování Karla Krause doktorem h. c. bylo nejen oceněním jeho přínosu české kultuře, ale i výrazem přesvědčení, že se při výchově budoucích umělců, a zejména divadelníků nelze obejít bez plného zhodnocení i aktualizace té zásadně důležité tendence, kterou v české divadelní kultuře přímo symbolizuje.

Kontrola usnášeníschopnosti UR:

Počet členů UR = 23

Počet přítomných členů = 20

Nadpoloviční většina všech členů - UR je usnášeníschopná.

Skrutátoři: Štveráková, Provazník

 

Hlasování:

Pro              20

Proti              0

Zdržel se       0

UR DAMU na svém zasedání dne 5. 2. 2014 jednomyslně podpořila návrh na jmenování PhDr. Karla Krause doktorem honoris causa.

5. Habilitační řízení MgA. Stanislava Sudy, Ph.D.

 

Obor: Dramatická umění – herectví se zaměřením na autorskou tvorbu a pedagogiku

Habilitační práce: Dialogické jednání – výzkum možné cesty k aktivnímu sebepoznání a tvořivé existenci

Habilitační přednáška: Dialogické jednání – výzkum možné cesty k aktivnímu sebepoznání a tvořivé existenci

Komise: prof. Ivan Vyskočil, předseda (DAMU), prof. Zoja Mikotová (JAMU), prof. PhDr. Silva Macková (JAMU), prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc. (PedMU), prof. Přemysl Rut (DAMU)

Oponenti: prof. Miroslav Petříček, Dr., prof. PhDr. Jana Pilátová, prof. Zoja Mikotová

 

Habilitační komise projednala předložené materiály S. Sudy a všechny oponentské posudky a konstatovala, že MgA. Suda odevzdal všechny náležitosti nezbytné k habilitačnímu řízení. Komise vyslovila souhlas s jeho připuštěním k habilitačnímu řízení před UR DAMU.

Vyjádření oponentů:

Prof. Petříček: Představil své hodnocení práce S. Sudy, kterou vidí jako příběh, autorovu cesta k nahlédnutí smyslu dialogického jednání. Práce je rozdělena do dvou částí (Opařany, Ped. fakulta/DAMU), obě obsahují podrobné kazuistiky, v obou případech jde o zkušenosti ze setkávání terapeut-klient, resp. pedagog-student. Dle prof. Petříčka je největším přínosem práce S. Sudy reflexe této oboustrannosti. Je zřejmé, že S. Suda se snaží uplatňovat zásady, jak je pojmenoval Ivan Vyskočil. V práci se S. Suda zabývá otázkami hledání způsobů, jak reflektovat setkání, zúčastněné pozorování, ale i zdůvodněním, proč je výzkum dialogického jednání otevřený. Dle prof. Petříčka není potřeba zdůrazňovat neúčelnost takového zkoumání, sama cesta je cílem, a tedy i účelem. Práce je v některých částech možná trochu příliš deskriptivní v podobě popisu jednotlivých situací a zkušeností. Prof. Petříček práci S. Sudy doporučil UR DAMU ke kladnému projednání.

Prof. Mikotová: Na úvod zdůraznila, že autor se v práci vyznává z toho, že jeho cílem bylo napsat esej, jak reflektovat příběhy skutečných lidí a jak se dopracovat touto formou k poznání. Zabývá se zkoumáním dialogického jednání jako cesty k aktivnímu sebepoznávání. Otázkou k diskusi je, zda forma eseje psaná tímto způsobem je onou cestou k sebepoznání. S. Suda v práci nenásilně vysvětluje zásady dialogického jednání, později autorského čtení. Řadě osobností, zejména Ivanovi a Evě Vyskočilovým, touto prací autor vzdává hold. Práce je reflexí profesionálních zážitků S. Sudy, jenž je autorem mnoha odborných textů. Třetí část práce pak obsahuje případové studie. Autor mj. konstatuje, že problémy nezpůsobuje nízké IQ či špatná finanční situace klienta, ale jeho emoční zranění. Popisuje různé případy, různé diagnózy a vývoj jednotlivých případů od diagnózy až po např. vlastní literární tvorbu klienta. Reflexe jsou sdílné a upřímné. Svým textem se S. Suda snaží o ozřejmění techniky dialogického jednání jako cesty k sebepoznání. Touto prací potvrdil S. Suda svou erudici. Prof. Mikotová doporučila habilitační práci S. Sudy hodnotit kladně.

Prof. Pilátová: K práci uvedla, že není mnoho věcí, kterým by bylo možné oponovat. Zdůraznila otázku, kterou si S. Suda sám pokládá, a to jak se vejít s dramatoterapií do škatulek současného systému. S. Suda má studentské, pedagogické, terapeutické zkušenosti a sám je přesvědčený, že pokud má být klientům užitečný, nesmí přijmout roli odborníka. Prof. Pilátová ocenila odborné dovednosti S. Sudy, nečekané situace zvládá s lehkostí, má zajímavé nápady, jak si poradit v jednotlivých situacích s klienty, cesta skrze hraní se osvědčuje. V jiné kapitole zase S. Suda reflektuje setkávání se schizofrenií. Připouští si bezmoc až metafyzickou. Dokáže řešit to, co se řešit dá. Dokáže nechat proudit podněty mezi sebou a studenty/klienty. Prof. Pilátová vidí v práci mj. vliv Ivana Vyskočila. Práce podle prof. Pilátové není akademická, ale spíše práce prověřená zkušeností. Autor své pracovní zkušenosti v práci přesně popisuje a vnímá a dává do kontextu. Ale pořád je to jen zkušenost. Práce S. Sudy je úctyhodná, způsob, jakým ji představuje, je obdivuhodný, když víme jak těžké je zachytit jednání jiných, navíc v zátěži léčebny, svědčí to o autorově vytrvalosti. Schopnost po každém setkání zapsat poznatky je třeba ocenit. V piplavé práci s minimálními rozdíly, práce s volbou přesných slov, v tom vidí prof. Pilátová kořeny práce, v nichž roste odbornost autora. Práci S. Sudy prof. Pilátová doporučila k obhajobě.

MgA. S. Suda: Ve své přednášce k předložené habilitační práci se zaměřil na dva konkrétní případy/příběhy: a) klienta léčebny – chlapce Jana s obsedantně kompulzivní poruchou chování a b) studenta doktorského studia pedagogické psychologie. Ve své přednášce S. Suda za pomocí videozáznamů představil kazuistiky.

Diskuse:

Doc. Hančil: Vznesl dotaz k vysokým hlasovým projevům klienta Jana, zda se podařilo nějak tyto projevy vysvětlit, odhalit příčiny. Za druhé – první úspěšný záznam ukazuje, že chlapec má jasnou představu o vystupování v divadle. Lze říci, jak se toto urodilo?

S. Suda: Chlapec Jan byl již předtím v léčebně, kde se setkal s vychýlenými dětskými individualitami, viděl to, že podobné projevy „zabírají“ jako odstrašující prostředek, začal je tedy taky používat. Tím, jak byl následně nucen sledovat se na videích, začal se pomalu uklidňovat, zjišťoval, že si může hrát i jinými způsoby, což se projevovalo různými písničkami, scénkami atd. Co se týče znalosti, jak to chodí v divadle, obrovským zlomem poté, kdy jen hodiny a hodiny chodil, bylo, když Jan zjistil, že video mu dává užitečnou zpětnou vazbu. Sám přicházel s tím, jak by jeho jednání mohlo dostávat divadelní charakter, terapeut ho v tomto směru nijak nenaváděl.

Prof. Pilátová: Požádala o přiblížení toho, co v kazuistice zachytila jen stručně – k setkání chlapce Jana s mladšími dětmi? Jak se stalo?

S. Suda: K setkání došlo náhodou – omylem, kdy na jedno setkání přišli dva klienti najednou. Překvapením bylo, jak Jan citlivě přistupoval k mladším dětem, ukazoval jim, jak si hrát, jak se zapojovat, atd.

Prof. Klíma: V kontextu diskuse zdůraznil, že je chyba, když začneme dané jedince známkovat, správný princip přístupu/práce s takovými lidmi je, že k nim přistupujeme jako ke každému jinému, každý má prostě jen maličko něco svého. Velkým pozitivem použití této metody je, že nemá v sobě tu deskriptivnost, je to velmi dobrá metoda s výsledky.

S. Suda též reagoval na dotaz prof. Makonje k medikaci klienta Jana - chlapec byl v době terapie zcela bez medikace.

Doc. Josek: Bylo možné identifikovat důvod a moment, kdy se chlapec zhoršil, tj. kdy se z „normálního“ kluka dostal v rodině do popisovaného stavu?

S. Suda: Informace o tom, co se stalo v rodině chlapce Jana (stav matky…) zná pouze z jeho vyprávění. Identifikovat přesné příčiny je těžké, jednou by rád S. Suda, aby se chlapec, dnes již dospělý, k tomu sám vyjádřil, což by bylo mimořádně zajímavé, zatím se toto nepodařilo.

Skrutátoři:  Štveráková, Provazník

Kontrola usnášeníschopnosti UR:

Počet členů UR: 23

Počet přítomných členů: 21

Dvoutřetinová většina všech členů - UR je usnášeníschopná.

Hlasování:

Pro              16

Proti            0

Zdržel se     5

Závěr: UR DAMU se usnesla navrhnout rektorovi AMU, aby jmenoval MgA. Stanislava Sudu, Ph.D. docentem v oboru Dramatická umění – herectví se zaměřením na autorskou tvorbu a pedagogiku.

 

  1. 7. Řízení ke jmenování profesorem doc. PhDr. J. Šípka, CSc. et Ph.D.

Obor: Dramatická umění – teorie a kritika

Habilitační přednáška: Empatie a distance jako téma psychologie herectví

Komise: prof. Jaroslav Vostrý (DAMU, předseda komise), doc. PhDr. Ilona Gillernová, CSc. (FF UK), prof. PhDr. Jan Hyvnar, CSc. (Akademie managementu a komunikace), prof. PhDr. Miloš Mistrík, DrSc. (Ústav divadelnej a filmovej vedy SAV a VŠMU Bratislava)

 

Předseda komise prof. Vostrý: Na úvod představil doc. Šípka a jeho působení na FF UK. Představil jeho odborné zázemí a profesní dráhu. Dod. Šípek působí od r. 1994 na katedře psychologie FF UK. V roce 1998 dosáhl titulu CSc., v r. 2002 hodnosti docent sociální psychologie, od. r. 2007 studoval doktorský obor scénické tvorby a teorie scénické tvorby ukončený úspěšně disertací Psychologické problémy herecké tvorby. V 2010 pak byla jeho disertační práce vydána. Doc. Šípek se zapojil též do řady výzkumných projektů, publikoval řadu článků a studií v časopise DISK atd. Na DAMU vyučuje základy psychologie a je též členem přijímacích komisí. Je uznávanou autoritou, praktik i teoretik. Dle hodnotící komise je oprávněn být jmenován profesorem.

Přednáška doc. Šípka:

J. Šípek si připravil přednášku Empatie a distance jako téma psychologie herectví - pojednání o vzájemném vztahu empatie a distance. Herec, který postavu tvoří, potřebuje postavu poznat, k tomu existují různé postupy, představivost, ale také empatie, vciťování se, promítnutí vlastní pozornosti do postavy. V herecké práci se J. Šípkovi jeví, že důležité nemusí být jen tvorba vlastní postavy, herec reaguje na vše, co tvoří nejen reálnou, ale i imaginární, jím představovanou situaci. Herectví se jeví také jako umění naslouchání vlastnímu tělu, bytosti. Vnitřně hmatové jednání se netýká jen herce, ale i jeho diváka. Na empatii můžeme nahlížet jednak jako na proces pasivní, ale na druhé straně i jako na proces aktivní, který se stává součástí aktivního záměru – tvarování vlastního těla v prostoru. Empatická schopnost nemá být u herce vnímána jako pasivní otevírání se, ale jde o aktivní proces prožití. Takovou aktivní empatii je potřeba rozvíjet. Studenti herectví se učí pronikat do dramatických postav, dostávají se do emočně vypjatých situací. Studenti sami uvádějí, že často upadají do silných emocí i mimo školu. Ukazuje to na to, že herecký výcvik je ve své podstatě také psychologická práce. Dobré herecké vedení zvyšuje šance, že herec se nebude při své práci lekat, zkušenosti využije při své práci atd. J. Šípek rozumí apelu pedagogů herectví, aby studenti nepřehrávali, ale byli sami sebou. Jenže být sám sebou je náročná emoční schopnost. Herec do svých postav dává kus sebe sama. J. Šípek také zdůraznil, že v empatii je obsažen také moment odcizení se sama sobě. Ukazování postavy je nutně spojeno s distancí. Při příliš malé distanci herec přechází v příliš naturální předvádění sebe sama. Distance není fixní stav. Jiné je to u komediálního hrdiny, jiné u tragického hrdiny. Distance muže mít podobu vnitřní – prožitkovou, vnější – např. pomocí masky apod. Distance je druh prožitku. Distance má také další význam – ochrana vlastní psychiky herce. Distance vůči sobě sama je předpokladem pro dialog se sebou samým a také s onou postavou. Komunikování se sebou samým je součástí herecké přípravy.

MgA. Salzmannová: Nejprve se na doc. Šípka obrátila s dotazem, jaké by doporučil začínajícím hercům praktické cvičení pro aktivní empatii. Dle vlastní zkušenosti jde na jedné straně o vcítění, na druhé straně o odstup, a generace současných 18ti- či 19tiletých, která přichází na DAMU, není schopná se dopustit ani jednoho, ani druhého – hluboký ponor do sebe buď nechtějí, nebo se v sobě nevyznají. Pokud se pokusí o odstup od postavy, tak je z toho karikatura, není snadné jim vysvětlit, co to je. Jak je k tomu přivést?

Doc. Šípek: Distance je něco jako rozostření, něco jako dívání se do mlhy, v níž vidíme jen kontury něčeho, co svou aktivitou teprve dotahujete. A nakonec to může být něco jiného. Aby herci opouštěli ostré kontury světa a to, co se jim nabízí v prvním plánu, musí být schopni nějakého snění. Pro herce je důležitá mentální hygiena, nezapomínat žít svůj vlastní život, neztratit se v herecké profesi, hlídat si hranice.

Prof. Petříček: Pokud jde o samý počátek – pokud se chci vcítit do věci, musí být ale něco, co mi to připomíná, resp. objeví se mi jen to, co mi něco připomíná. Co otázka vciťování se do druhého člověka?

Doc. Šípek: Abych byl vůbec schopen cokoli prožít, musím už mít nějaké schéma, nějakou zkušenost ze života, která v dané chvíli rezonuje. Umění je mimo jiné o tom, že aktivuje zapadlá schémata. Těmi se mohou herci buď obohacovat, nebo jít dál. Umění je důležité, mentálně hygienické a zdravé.

Prof. Vyskočil: Pohled doc. Šípka je trochu jiný než v dialogickém jednání, ale v podstatě jde o totéž.  Jde o rytmus, proud, zda daný člověk/herec, který jedná, vydrží jednat. Mluvení je většinou snazší než jednání, občas se stane, že mluvení se stane prázdné. Někdy je obtížná distance, to odstoupení od postavy, abychom si uvědomili vlastní jednání.

Skrutátoři:  Štveráková, Provazník

Kontrola usnášeníschopnosti UR:

Počet členů UR: 23

Počet přítomných členů: 21

Dvoutřetinová většina všech členů - UR je usnášeníschopná.

Hlasování:

Pro              21

Proti            0

Zdržel se     0

Závěr: UR DAMU vyslovila svůj souhlas, aby řízení ke jmenování profesorem doc. PhDr. J. Šípka, CSc. et Ph.D. v oboru Dramatická umění – teorie a kritika pokračovalo před Uměleckou radou AMU.

 

Termín příští UR nebyl stanoven, předběžně se předpokládá další jednání UR DAMU na podzim 2014 v zasedací místnosti DAMU.

 

Zapsala tajemnice Ing. Iva Štveráková v. r.

Schválili:

děkanka Mgr. MgA. Doubravka Svobodová v. r.

zastupující proděkan doc. Jaroslav Provazník v. r.